- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
„Psychické poruchy mohou předcházet tělesným onemocněním, doprovázet je, ale být i následkem. Například po prodělaném infarktu je rozvoj depresivních příznaků otázkou týdnů až měsíců, přičemž nejvíce se vyskytuje v prvních šesti měsících,“ upozorňuje doc. MUDr. MARTIN ANDERS (53), Ph.D., přednosta Psychiatrické kliniky 1. LF UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. „A pacient s depresivní reakcí má daleko vyšší výskyt dalších komplikací.“ Jak tělesná onemocnění ovlivňují naši psychiku? Jaký dopad má „žhavení“ imunity na naše duševní zdraví? A kdy se naše psychika začala zhoršovat? | foto: Anna Boháčová, MAFRA
Celý článek jen pro členy
Chcete číst prémiové texty bez omezení?
Jak zasahuje narušování biorytmů – tedy rozhození vnitřních biologických hodin – do naší psychiky?
Zcela zásadně. Asi nejvíc to vidíme u pacientů trpících depresí, bipolární poruchou (dříve se označovala jako maniodepresivita, pozn. red.), schizofrenií i demencí. My dnes víme, že jejich průběh doprovází velmi radikální narušení cirkadiánního rytmu (celodenní biologické tělesné rytmy, pozn. red.), což doprovází dysbalance (nevyváženost, pozn. red.) v koncentracích melatoninu (tzv. „hormon spánku“, důležitý pro udržení rytmu spánku a bdění, pozn. red.). Například depresivní lidé mají daleko plošší křivky tvorby melatoninu. Tím pádem i jiný denní rytmus. Sice se neví, co bylo dříve – jestli vejce nebo slepice –, ale ukazuje se, že spuštění nemoci často předchází narušení cirkadiánní rytmicity, což u citlivých jedinců může vyvolat psychické změny.
Dám-li vám po určité dietní úpravě roztok, který neobsahuje tryptofan, můžete mít do několika hodin silný pocit osamělosti nebo prožitek smutné nálady, aniž byste věděla, proč ho máte, aniž by se cokoli jiného přihodilo.
Připojte se ještě dnes a získejte: