V brněnské čtvrti Lesná je dnes jedna z nejmodernějších továren na pleťovou, vlasovou a dekorativní kosmetiku. Mezi nejúspěšnější exportní státy rodinné firmy manželů Komárových dnes patří Polsko, USA, Saudská Arábie, Vietnam i Čína. Firma vyváží do 70 zemí světa, mezi zajímavé mimoevropské rostoucí trhy patří třeba i Brazílie, Egypt či Malajsie.
„Výrobní kapacity už nedostačují, takže musíme přistavovat,“ říká Marián Fendek, ředitel firmy Cosmonde, která též patří do podnikatelského portfolia rodiny Komárových. Zároveň rozkládá na stůl plány na rozšíření fabriky. „Přibudou tu kanceláře, výrazně se zvětší vývojové oddělení a samozřejmě i prostory pro výrobu,“ líčí manažer společnosti, která tu kromě českých i zahraničních brandů vyrábí také přípravky značky Dermacol.
A ta nás dnes bude zajímat především. Dost teorie, jdeme se podívat, jak se rodí make-upy, krémy, sprchové gely i šampony této značky.
Přesně podle receptu
Vybaveni speciální obuví, pláštěm a slušivou síťkou na vlasy vstupujeme do výrobních prostor. Jak se zdá, postup se příliš neliší od toho, když se doma v kuchyni něco vaří nebo peče – do základu se přidávají přísady podle receptu. „Například pleťový krém vzniká tak, že vodu a tuk smícháme v emulzi, kterou pak obohacujeme. Třeba opalovací krém má v sobě takto zkombinováno na 46 ingrediencí,“ popisuje Marián Fendek.
Procházíme skladem pečlivě kontrolovaných surovin, kterých tu mají na 1 500 druhů a skladem obalů všemožných velikostí i tvarů. V návažovně sledujeme, jak se podle receptury v počítači materiál váží a míchá, rozděluje do menších balení s etiketami...
„Jedna směna vždycky navažuje suroviny pro tu další, pak se spustí var podle tabulky v počítači, vše je bezpečně řízeno, a proto si můžeme být jisti, že produkty budou vždy stejně kvalitní,“ vysvětluje průvodce a ukazuje na obrazovku s typickým vývojovým diagramem.
Stojíme ve varně pod velkými stříbrnými tanky, od nichž vedou trubky všemi směry. „Máme tu kotel na 40 kilogramů surovin, ale i takový, do něhož se vejde šest tun. A dva speciální kotle jen na náš legendární make-up Cover, první výrobek značky Dermacol vůbec, jehož receptura se skoro šedesát let nezměnila,“ dodává ředitel s tím, že všechny přístroje ve varně mají automatickou sanitaci.
Automaticky, ale nikoli bez lidí
Z hi-tech vývařovny se posouváme do haly s 11 plnicími linkami, z nichž jedou vždy dvě až čtyři. V tuto chvíli jedna plní tuby sprchovým gelem, zvládne jich 150 za minutu. Vše se děje bez zásahu lidské ruky: z nádob, jež přijely z varny, putuje gel trubkami do stroje, který naplní tuby podávané automatickým ramenem. Obaly pak shora zataví a výrobky pokračují po pásu k pracovníkům, kteří je ukládají do krabic. Člověk by to dokázal pozorovat hodiny.
Dermacol
|
Vedle jede rychlostí 80 tub za minutu ona klasika – make-up Cover, jeho zlaté tubičky se plní, zavírají srolováním konce obalu, stroj k nim sám přidává návody k použití a zasouvá je do papírových krabiček, opatřuje je QR kódy a bezpečnostními prvky.
A proč jde z jednoho stroje pára? „Naplněné lahvičky báze pod make-up projedou parním tunelem a navléknutá fólie se na nich zataví, aby se dovnitř nikdo nedostal,“ popisuje ředitel Fendek.
Plnit lahvičky je prý nejsložitější, naopak s tubami nebo sašetkami čili kosmetickými pytlíčky to jde snáz. Na to, že je vše zcela automatizované, je tu dost zaměstnanců. Jedni seřizují stroje, což prý není žádná legrace, jiní neustále něco otírají a myjí, další přivážejí nachystané suroviny a odvážejí krabice plné hotových výrobků.
Předtím, než se produkty rozjedou do firemních prodejen, které má Dermacol v Praze, Brně, Ostravě, Zlíně a Pardubicích, do drogerií, lékáren a e-shopů, musí jejich referenční vzorky projít pečlivou kontrolou, aby byla jistota, že splňují vysoce nastavené standardy.
Dnes v továrně pracuje na tři směny okolo 180 zaměstnanců, většina je z Brna a okolí. „V oddělení vývoje je 16 lidí a sehnat tam někoho dalšího bývá problém. Podobné je to s technology, seřizovači strojů a mechaniky, ani těch není na trhu dost,“ říká Marián Fendek s tím, že mladé talenty sem občas přijdou na stáž nebo tu píší diplomové práce. „Mám tady velmi různorodý kolektiv, co se týká vzdělání i profesí,“ dodává.
Jak schovat pigmentové vady
A jak to celé začalo? Jednoho dne, bylo to v roce 1965, přišla do pražského Ústavu lékařské kosmetiky maminka s malou holčičkou. Ta měla v obličeji vrozenou pigmentovou vadu, které se lidově říká oheň, a ještě bílé nepigmentové skvrny. Tamní zkušená kosmetička Olga Knoblochová jí chtěla pomoci, ale protože neměla takové možnosti, jako jsou dnes, nezbývalo než problém zakrýt.
Poprosila o spolupráci Vlastimila Boublíka, experta na výrobu divadelních a filmových líčidel z Barrandovských ateliérů. Ten o rok později vyvinul make-up se silným krycím efektem v deseti odstínech. Přípravek pojmenovaný Dermacol Make-up Cover firma dodnes považuje za své „rodinné zlato“. I proto ho na trh dodává v tubičkách zlaté barvy. Na něj navázala výroba dalších kosmetických produktů a značka získala věhlas doma i v zahraničí. V roce 1969 koupila licenci na Cover dokonce filmová studia v Hollywoodu.
Chytli druhý dech
Když značku Dermacol před 20 lety koupil podnikatel Vladimír Komár, nebyla právě v nejlepší kondici. Jeho manželka Věra pak začala řídit vývoj a strategii. V roce 2006 byla výroba přesunuta z Prahy do Brna, do prostor bývalé sodovkárny; v metropoli zůstal marketing a branding. „V roce 2009 měla firma méně než třetinu dnešní produkce, pak prošla transformací, přijímali jsme externí klienty, kteří měli vysoké nároky, což nás posouvalo dál. Rozšířila se výroba a v Česku se začalo dělat i to, co dosud nebylo možné,“ vzpomíná ředitel.
„Dermacol je legenda a já jsem strašně rád součástí toho příběhu. Fakt, že existuje tolik let, dodává značce u zákazníků důvěryhodnost. Řeknou si: když to vyrábějí tak dlouho, asi vědí, co dělají,“ říká Fendek.
A jak s prodeji kosmetiky zahýbala doba covidová, kdy lidé byli často doma a make-up, rtěnku ani lak na vlasy tolik nepotřebovali? „Úplné drama to nebylo, uzavřeli jsme nové kontrakty, tržby byly slušné. O pleťovou a tělovou kosmetiku byl zájem stále. Větší problém byl nedostatek obalů a surovin, například lihu. A my jsme samozřejmě začali dělat dezinfekční a antibakteriální gely “ vzpomíná Fendek.
Proč muži nekupují hydratační krémy?
Ročně si zákazníci, nebo spíše zákaznice, pořídí okolo deseti milionů kusů výrobků s nápisem Dermacol, z toho na dva miliony sprchových gelů.
„Kosmetický výrobek se změní zhruba každého 2,5 roku. Zákaznice chtějí stále zkoušet nové vůně a barvy a my na to musíme reagovat. Proto jsme flexibilní: děláme limitované edice, jsme schopni vyrobit speciality na zakázku, umíme i malé objemy kolem pár tisíc kusů,“ vyjmenovává Marián Fendek s tím, že vývoj jednoho výrobku trvá obvykle dva až tři roky. Šperkuje se obsah, vůně, obal, design...
„Zákazníci nás paradoxně vidí především jako dekorativní kosmetiku, ale výrobky péče o pleť děláme 57 let, takže máme obrovskou zkušenost,“ vysvětluje brand manažerka firmy Veronika Přibylová.
Jediné výrobky, které kdy nesplnily očekávání, byly podle ní před šesti lety pánské krémy: hydratační a anti-aging. Muži na ně prostě ještě nebyli připraveni. Ale to se prý časem určitě změní.
