Europoslanci na zasedání prohlásili, že největším odběratelem ruské ropy zůstává Indie, která vytváří věčně otevřená zadní vrátka pro obcházení sankcí.
„Pokud chceme zastavit Putinovo masové vraždění na Ukrajině, tak musíme zastavit Čínu. Čína dodává Rusku obrovské množství elektroniky a vstřícné vztahy mezi Moskvou a Pekingem mluví za vše. Mám proto jasnou otázku na své kolegy z Evropské komise a Evropské rady, kolik ještě bezpředmětných sankcí vydáte, než si uvědomíte, že je to Rusku pro smích?“ tázala se v rozpravě před schválením deklarace europoslankyně Markéta Gregorová (Piráti).
Europoslanci při svých rozpravách mimo jiné uvedli, že důležité komponenty pro ruský průmysl se ze západní Evropy dostávají do Ruska hlavně přes Čínu, Turecko, Spojené arabské emiráty, Kazachstán, Kyrgyzstán a Srbsko. Parlament také vydal prohlášení upozorňující, že Ázerbájdžán maskuje ruský plyn za svůj a vyváží ho dále do EU.
Fungují podle vás protiruské sankce?
V textu usnesení je také zdůrazněno, že Evropská unie je stále jedním z největších odběratelů ruských fosilních paliv. Můžou za to stále uzavřené smlouvy a různé výjimky ze zákazu dovozu ropy a ropných produktů.
Někteří členové parlamentu ale považují sankce za chybu jež škodí hlavně Evropské unii.
Na nikl, hliník či měď jsou sankce krátké. Z Evropy stále tečou do Ruska miliardy |
„Sankcemi nejvíce trpí civilisté a rozhodně to není řešení pro ukončení války na Ukrajině. Válku ukončí jedině smysluplný dialog,“ řekla plénu česká europoslankyně Kateřina Konečná (KSČM).
„Je důležité si zcela jednoznačně přiznat, že sankce proti Rusku nefungují, Ukrajině nepomáhají a Evropě jen škodí kvůli zastavení ruské ropy,“ sdělil při rozpravě slovenský europoslanec Milan Uhrík z krajně pravicového Hnutí Republika.
Ve svém prohlášení poslanci závěrem vyzývají EU a její členské státy, aby se na unijní úrovni zlepšil dohled nad uplatňováním sankcí a vznikl komplexní mechanismus pro monitorování případů, kdy jsou sankce obcházeny.
Kritické suroviny sankcím navzdory
Evropské firmy nadále dovážejí z Ruska nerostné suroviny jako nikl, hliník, měď nebo titan za miliardy eur. Od začátku ruské invaze na Ukrajinu se přitom Evropská unie snažila ochromit ruskou ekonomiku celkem jedenácti balíčky protiruských sankcí, v nichž se zaměřila na suroviny jako ropa nebo uhlí. V úterý na to upozornil novinářský tým Investigate Europe.
„Proč nejsou kritické suroviny zakázány? Protože jsou kritické. Buďme upřímní,“ prohlásil podle Investigate Europe minulý měsíc unijní diplomat David O’Sullivan, který má na starosti oblast sankcí. Za kritické zdroje považuje EU i takové, které jí pomáhají k dosažení cíle uhlíkové neutrality v roce 2050.
Patří mezi ně suroviny pro výrobu elektroniky, solárních panelů či elektromobilů. Další kritické materiály jsou zapotřebí pro letectví či obranu. Kritické suroviny přitom spojuje to, že jsou často nedostatkové, přestože poptávka po nich je celosvětově vysoká.
Mezi březnem 2022 a červencem tohoto roku EU dovezla z Ruska kritické suroviny za 13,7 miliard eur (337 miliard korun), vyplývá podle Investigate Europe z údajů Eurostatu a unijního Společného výzkumného střediska (JRC).
29. března 2023 |
