Existují dva extrémní typy hráčů. Jedni hrají tak, že se snaží co nejlépe sžít se svojí virtuální postavou. O hře si dopředu nic nezjišťují a všechna rozhodnutí činí podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.
Doktor Prsťák provozuje ilegální kliniku a zneužívá své pacientky.
Pak jsou tu ale i ti, kteří hrají „na výkon“, dopředu pečlivě analyzují všechny možné varianty, rozhodují se podle toho, co jim přinese největší výhody, a v případě, že se jim něco nepovede okamžitě, nahrávají uloženou pozici.
Rozdíl mezi těmito postoji je skvěle vidět v jednom z klíčových momentů hry Cyberpunk 2077.
Pokud jste hru ještě nehráli a máte to v plánu, následující text raději nečtěte.
Hráčův avatar tam v rámci vyšetřování navštíví nelegální kliniku pokoutného doktora Prsťáka (v originále Fingers), který svým neodborným zákrokem způsobil těžkou újmu hrdinovy přítelkyně Evelyn. Výslech můžete vyostřit tím, že tohoto rachitického slizáka několikrát „výchovně“ udeříte do obličeje, což sice uspokojí hráčovu touhu po pomstě, navždy si tím ale zavřete přístup k jedněm z nejlepších implantátů, které ve hře jsou.
Evelyn je jednou z tváří hry, ale její příběh happy end nemá.
Mnoho lidí tak pragmaticky dalo přednost vylepšení statistik a svůj hněv si vybili na řadových členech do případu zapojeného gangu. Jenže nejnovější update na verzi 2.0, která zásadně překopává většinu herních mechanismů (viz náš článek), doktůrkovu dosavadní ochranu rozprášil. Nově totiž platí, že všichni lékaři ve hře mají přístup ke stejným implantátům a požadované vylepšení si je tedy možné nechat nainstalovat i jinde.
Po třech letech nahromaděných emocí se tak mnozí vrací vyrovnat si s podlým felčarem účty. Jako první si novinky všiml uživatel Redditu s přezdívkou HolyApplebutter, který komunitu upozornil na to, že z něj teď konečně můžete vymlátit duši a nebát se následků.
A mnozí jeho slova vyslyšeli. „Zabil jsem ho, a odnesl jeho mrtvolu do kanceláře Wakako, aby viděla, co se stane s těmi, kdo ublíží mým přátelům,“ radoval se například morbidně jeden z přispěvatelů nad tím, že tak může vyděsit i další spolupachatele hrůzného zločinu.
Ne všechny reakce na změnu jsou ovšem pozitivní. Podle některých tímto benevolentním přístupem hra poněkud zhoupla, další se zase pouští do filosofické debaty nad tím, kdo teď bude léčit jeho chudé pacienty. Ano, Prsťák byl sice amorální sexuální predátor, ovšem mnoha lidem dokázal zachránit život.
Každopádně fakt, že fiktivní postava dokáže vyvolávat takové emoce, je tím nejlepším důkazem, jak moc se vývojářům hra povedla.
