Brno pro Petra Michálka však v žádném případě není cizí, na JAMU totiž studoval divadelní dramaturgii. Vzpomíná na svá studentská léta, kdy chodil s kamarády na drink do divadelních klubů, třeba do Husy na provázku.
„Toto období mám hodně spojené s tím, že jsem měl málo peněz a jedl jsem pořád dokola špagety,“ směje se současný rektor. Dnes si třeba rád zajde na pivo do restaurace Hladinka a Šnyt na Švábce v Údolní ulici.
Petr Michálek skončí v čele zlínského divadla, bude dělat rektora na JAMU |
Dříve často vyrážel na čundry a dnes se k tomu vrací s celou rodinou. „Když jsem zavřený v divadle v černé kobce, kde není přirozené světlo, o to víc mám pak tendenci ve volném čase chodit do přírody,“ svěřuje se a hned přidává tři tipy na výlety, které s rodinou v poslední době podnikli. Jeli na kolech podél řeky Svitavy od Zábrdovického mostu do Bílovic nad Svitavou a celá trasa je nadchla.
Druhým tipem je vycházka k rozhledně Babí lom, kam šli z Lelekovic a pak si prohlédli celé okolí. „Letos jsme také poprvé vyrazili na čundr pod stan i s dětmi, kterým je deset a osm. Šli jsme okolí Velehradu a Salaše a byl to opravdu mimořádný zážitek,“ nabízí další tip.
Poblíž svého bývalého bydliště doporučuje poutní místo Maleniska, ležící mezi Zlínem a Luhačovicemi, jež je podle něj unikátní, a navíc s fantastickou hospůdkou. V Brně zase hodně běhá, často v Lužánkách, na Špilberk nebo ve Wilsonově lese.
Rektor JAMU často navštěvuje divadla. Na těch brněnských ho fascinuje především to, že jich je ve městě tolik. „Baví mě právě ta šíře záběru, že můžu jít jednou do Národního divadla a jindy do HaDivadla,“ vypráví.
S Baťou ani bez něj. Zlín stále hledá svou identitu, míní Petr Michálek |
A bere s sebou celou rodinu. Vyhovuje mu, že bydlí v centru, odkud to má na představení kousek. Hodně chodí pěšky, případně jezdí na sdíleném kole, takže oceňuje, že mu cesta zabere pár minut. „Samozřejmě můžu říct, že přednostně se chodím rád dívat na nové výkony mojí ženy, která hraje právě v Národním divadle v Brně. Já jsem kdysi vystupoval v Polárce, takže i k ní mám vysloveně blízký vztah,“ hlásí Michálek.
Kromě zmíněné Polárky působil i v BuranTeatru, který už dnes neexistuje, ale má nástupnické divadlo Vejminek. „Kdysi uvedli moji hru Domeček, a navíc jsou to kamarádi, které mám moc rád,“ říká s úsměvem. Často chodí i na představení studentů z JAMU v Divadle na Orlí a ve Studiu Marta, kde mají často premiéry. „Tam vyrážím asi nejčastěji, baví mě to sledovat. Je tam krásná energie,“ zamyslí se.
22. června 2023 |
Jeho srdcovkou však zůstává Městské divadlo Zlín, kde strávil dvanáct let jako ředitel a kam se rád vrací za diváckým zážitkem. Snaží se ovšem být v obraze, i pokud jde o Prahu nebo další města.
„Teď jsem třeba měl seminář tvůrčího psaní na Jiráskově Hronově, mezinárodním festivalu amatérského divadla, a znovu jsem si potvrdil, že v Česku je vysoká divadelní úroveň,“ dodává Michálek. S rodinou se snaží hodně chodit i na výstavy a oceňuje, že je v tomto smyslu nabídka v Brně pestrá a je kam zajít.
