„Po celý den, od ranního probuzení až do večera, jsme stále ve styku s architekturou. Buď sedíme v domě, nebo pozorujeme další budovy okolo nás. Denně se mezi ní pohybujeme a nevyhnutelně nás obklopuje. Jen na několik krátkých okamžiků se člověk z tohoto vlivu může vymanit,“ přemítá v prvním dílu letního seriálu MF DNES s názvem Sem bych vás vzal, v němž jihomoravské osobnosti zvou čtenáře na svá oblíbená místa.
Pro Sapáka jsou to primárně funkcionalistické skvosty spojené s velikánem Bohuslavem Fuchsem, ale místnímu znalci uhranuly i jiné lokality.
Brno je město s velkým kulturním bohatstvím. Pokud byste měl přivítat někoho, kdo tady ještě nebyl, kam byste ho vzal?
Rád ukazuji důležitá kulturní místa, jež jsou pro toto město charakteristická. Například bych poukázal na Zelný trh, který se nepřetržitě nachází na stejném místě už osm století a stále slouží jako hlavní trh v centru města. To je velmi pozoruhodná a vzácná věc. Ačkoli na světě existuje spousta měst s mnohem staršími trhy, tak jsou často přesunuty jinam. Dále bych určitě vyzdvihl kostel svatého Jakuba či okružní třídu „Ringstrasse“ – Joštovu ulici.
Co přispělo k tomu, že se zde sešlo tolik významných moderních tvůrců, zejména funkcionalistů?
Každá architektura, ať už moderní, nebo funkcionalistická, vzniká v reakci na společenské události či interakce. Jakmile skončila první světová válka, nastaly významné společenské změny, včetně vzniku Československa, což v Brně způsobilo přeskupení sociálních úkolů a národnostní posun na radnici a ve veřejném prostoru. Protože bylo nutné město po válce opravit, městská stavební kancelář dostala opravdu mnoho nových úkolů, k čemuž bylo nutné logicky najmout také nové lidi. Hlavním architektem města se tak stal mladý Jindřich Kumpošt, jenž studoval ve Vídni, která byla jedním ze světových ohnisek směřujících k moderní architektuře. Kumpošt si do svého týmu vybral další nadané architekty, mezi nimiž se od roku 1923 ocitl také Bohuslav Fuchs.
Světové jméno, vyhazov i soud. „Pan funkcionalismus“ Fuchs stavěl moderní Brno |
Fuchsův vliv na vývoj architektury v Brně byl obrovský. Čím se jeho práce od jiných v té době lišila?
Architektura je jedinečné umělecké odvětví, které má praktické i estetické funkce. Před půlkou 19. století nebylo zvykem, aby všechna umění nesloužila též praktickým účelům, avšak v tom období se právě tohle změnilo. Dnes očekáváme, že nejenže plní své praktické poslání, ale zároveň bude krásná, pohodlná a bezpečná. Krása je zřejmě tím nejvýznamnějším prvkem, co ostatní přitahuje a vyvolává v nich emoce. Například když lidé navštíví Benátky, nezajímá je, zda domy splňují praktické nároky. Bohuslav Fuchs byl talentovaný architekt, jenž dokázal harmonizovat různé prvky, což mu umožnilo vyniknout v oboru. Dostal mnoho příležitostí k rozvoji svých schopností, díky nimž se stal úspěšným. Společenské děje hrají v architektuře velkou roli, protože změny ve společnosti vedou k novým úkolům pro architekty a pomáhají jim rozvíjet jejich dovednosti. Právě Jindřich Kumpošt si Fuchsových schopností velmi cenil, a proto mu nabídl práci.
Fuchs navrhl více než 170 staveb, a ani jednu nemá v Praze. Proč?
Není to přesné. Pro Prahu navrhl nejméně tři díla, která ale nikdy nevznikla. Můžeme říci, že patřil mezi zvlášť významné osobnosti, jež zásadně ovlivnily architekturu v celé Evropě. Věnoval se převážně projektům v Brně, kterých měl nadbytek, neusiloval tedy o úkoly v Praze. Navíc jeho pracovní náplň byla natolik náročná, že všechna zadání sotva stíhal plnit.
Kdybyste měl jmenovat jeden jeho nejlepší projekt, který by to byl?
Zvolit jeden určitě nejde, ale s jistotou bych vyjmenoval čtyři, jež mají velký, až mezinárodní význam. Pavilon města Brna, hotel Avion, Masarykův studentský domov a Městské lázně v Zábrdovicích. Každá z těchto staveb má své specifické přednosti a význam. Zejména lázně měly nesmírný společenský dopad v meziválečném Brně, kdy pouze třetina bytů disponovala koupelnou, lidé je tedy museli využívat. Denní kapacita byla 19 tisíc návštěvníků, dokonce fungovaly i v zimě. Vodu či bahno dovážely z Piešťan nebo Luhačovic. Je to ovšem excelentní, krásná architektura. Vedle skvostů, jako je hotel Avion, kam lidé přišli na výstavu, to mělo opravdu velký dopad. Nejde pouze o architekturu jako takovou, ale o průmět událostí, jež měly na město vliv.
Vizionář Fuchs pozdvihl Brno, jeho unikátní lázně však chátrají |
Avion, jenž patří k nejužším hotelům v Evropě, loni po dvanácti letech znovu otevřel. Co na jeho rekonstrukci říkáte?
Rodina Berouskových, která objekt vlastní, nedisponuje takovým kapitálem, aby byla schopna rozhýbat všechno, jak se sluší a patří. Pro majitele šlo o strastiplnou cestu to dát vůbec nějak dohromady. Jelikož to bylo pouze na jejich bedrech, tak se do opravy nemohlo nepromítnout, že to trvalo tak dlouho. Tím, že je hotel příliš stísněný a malý, už těžko vyhoví různým současným standardům. Štěstí je, že se oprava nedostala do konfliktních situací a nic nebylo zničeno. Až na pár nepatrných drobností, které si myslím, že mohly být jinak, to dopadlo ještě obstojně, protože těch špatných příkladů není v Brně málo.
Nejznámější brněnské stavby Bohuslava Fuchse
|
Narážíte třeba na osud Zemanovy kavárny, která se v roce 1964 kvůli výstavbě nového Janáčkova divadla musela zbourat?
Architektura není trvalá, potřeby se mění a může dojít k situaci, kdy již není funkční, nebo je nahrazena novou výstavbou. Zemanova kavárna v Brně byla v minulosti velmi populárním místem, ale když odešel její majitel, začala postupně chátrat. Už neplnila svou původní funkci, a tak bylo docela logické, že byla nakonec zbourána.
Jednu funkcionalistickou památku má Brno dokonce v UNESCO. Vilu Tugendhat loni navštívilo 66 tisíc lidí. Těší vás zájem o ni?
To je věc, kterou já nezažívám nějak rád, protože si myslím, že by to mělo mít daleko přirozenější průběh. Podobná díla moderní architektury ve světě jsou snadno přístupná a přichází do nich lidé, kteří o ně mají opravdový zájem. Je to tedy v mezích určité normality. Ne tak nucené, a proto bych dal přednost této formě návštěvnosti. Bohužel se mi zdá, že v případě vily se tady vytrácí to, proč je významná. Lidi víc zajímá, co si oblékala paní Tugendhatová.
Pojďme opustit Brno. Které další perly byste doporučil navštívit?
V Praze by to byl určitě Baťův palác od Ludvíka Kysely nebo pasáž Černá růže. Dále za návštěvu kvůli architektuře stojí Zlín a Hradec Králové. V Česku můžeme nalézt celou řadu menších měst, která disponují minimálně jednou nebo dvěma pozoruhodnými budovami. V Prostějově je to třeba Slovanský dům. Nemůžeme zapomenout ani na Jablonec nad Nisou, kde je soubor dvanácti staveb, z nichž bych si dovolil vypíchnout secesní starokatolický kostel od architekta Josefa Zascheho. Dále je tam i Háskova vila a především Kantorova vila, která je považována za jednu z nejkrásnějších modernistických vil na našem území. Taky bychom neměli nezmínit Ostravu a její obchodní dům Bachner. To je teď vše, co bych tak výrazně chtěl doporučit, ale samozřejmě se toho najde mnohem víc.
20. ledna 2022 |
