Podle odhadů úřadu se totiž zhruba polovina poskytovatelů krátkodobého ubytování v Česku pohybuje v šedé ekonomice. Nové sankce budou hrozit i digitálním platformám, i když úřad jedním dechem připouští, že od nich se Česku pokuty vymáhat příliš nedaří.
“Sto tisíc představuje strop možné pokuty. Připadají v úvahu v případě spáchání přestupku za mimořádně přitěžujících okolností, jako je například recidiva. Minimální správní trest je pak napomenutí. Při rozhodování o výši pokuty nebo o napomenutí se přihlédne k okolnostem spáchání přestupku, jeho následkům i k osobním a majetkovým poměrům pachatele,“ uvedla mluvčí ministerstva Veronika Hešíková.
Podstatně vyšší sankce až do výše deseti milionů korun pak budou podle návrhu MMR hrozit platformám, pokud budou například inzerovat nabídky ubytování bez povinných registračních čísel nebo z nabídky nevyloučí ty poskytovatele, kteří kvůli porušením zákona o registraci přijdou.
Airbnb či Booking budou v ČR pod dohledem, plánuje rezort. Kvůli šedé ekonomice |
Současná snaha posvítit si na velikost trhu s krátkodobým ubytováním se netýká jen Česka, ale celé EU, která se snaží nastavit jednotná pravidla pro registraci pronajímatelů. Předchozí snahy orgánů v jednotlivých zemích zapojit digitální platformy do systému sběru informací o ubytovaných hostech po dobrém totiž selhaly.
„Platformy, i přes své předchozí sliby, odmítají informace předávat a raději riskují uložení správního trestu. Samotné vymáhání pokut je také velice problematické vzhledem k tomu, že provozovatelé platforem ve valné většině sídlí v zahraničí a na území České republiky nemají žádný majetek, který by mohl být exekučně postižen,“ uvádí v odůvodnění nové podoby zákona o cestovním ruchu MMR.
Zkušenost českých orgánů tak příliš nekoresponduje s tím, jaký mediální obraz se o sobě nejznámější platforma Airbnb snaží šířit. „Airbnb obecně vítá spravedlivou a přiměřenou regulaci a chce se podílet na řešení problémů, kterým dotčené komunity čelí, a proto také spolupracujeme s vládami v celé Evropské unii, abychom hostitelům pomohli sdílet jejich domovy, dodržovat pravidla a platit daně. Jsme rádi, že česká vláda v současné době konzultuje zavedení digitálního, uživatelsky přívětivého registračního systému, který podpoří hostitele a zároveň úřadům poskytne informace, které potřebují k účinné regulaci sdíleného ubytování,“ uvedla regionální manažerka Gosia Kacprzyk z Airbnb.
Nelze kontrolovat pohyb osob
Nekompletní informace o počtu návštěvníků totiž brání efektivnímu zacílení projektů zaměřených na turisty, případně řešení problémů spojených s lokálním overturismem, ale mají i závažnější dopady. Neumožňují celní správě a policii efektivně kontrolovat pohyb osob.
„Naplno se to projevilo v souvislosti se začátkem onemocnění covid-19, kdy nebylo možné dohledat osoby ubytované přes zprostředkovatelské platformy, když u některých panovalo důvodné podezření na nákazu touto nemocí,“ uvedlo ministerstvo pro místní rozvoj.
Ubytovatelé čekají na peníze i měsíc. Booking řeší technické problémy |
Důležitým důvodem jsou ale i peníze, které utíkají státní kase a obcím. Takzvaný rekreační poplatek má v Česku stanovena zhruba třetina obcí a v průměru se denně platí 19 korun. V celkových součtech jde ale o jediné peníze, které obce s významnějším turistickým ruchem mohou napřímo získat.
Podle aktuálních dat by zpřehlednění počtu ubytovaných osob v soukromí mohlo obcím vynést zhruba 55 milionů korun ročně. Tato částka podle úřadů poroste spolu s tím, jak se budou rekreační poplatky v budoucnu rozšiřovat. Celá řada obcí i v turisticky významných lokalitách je totiž nemá zavedeny proto, že se je v současnosti nedaří příliš efektivně vymáhat.
