Ruská studijní platforma School XYZ, která online formou připravuje studenty na kariéru v herním nebo filmovém průmyslu, zveřejnila výsledky svého průzkumu tamního trhu s digitálními hrami. Vyplývá z něj, že 69 procent respondentů si v loňském roce stáhlo alespoň jednu videohru z neoficiálních zdrojů, nebo chceteli upirátilo ji.
Nového Stalkera si v Rusku nekoupí.
Jde o obrovské číslo, na druhou stranu se mu nelze divit. Po začátku války na Ukrajině se ruský trh s hrami ocitl v izolaci, mnoho významných společností zemi opustilo nebo alespoň přestalo poskytovat své služby. Většina herních novinek, ze kterých se aktuálně těší hráči ve zbytku světa, je tam nedostupných. Největší digitální obchod Steam sice v Rusku stále funguje, striktně ovšem limituje použití platebních karet.
Samozřejmě všechna tato omezení lze při troše snahy obejít, je to ale z uživatelského hlediska nepohodlné a kdo už si v minulosti zvykl na stažení hry několika málo kliknutími, se jen těžko spokojí s přihlašováním pomocí VPN a zakládáním zahraničních platebních účtů.
Ani datadisk k Cyberpunku si v Rusku nekoupí.
Z tohoto hlediska je sedm pirátů z deseti respondentů vlastně úspěchem, do jisté míry ovšem zapříčeným tím, že průzkum probíhal online formou mezi informovanějším publikem. Podle stránky Torrent Freak se ovšem softwarový trh v zemi vrací někam do devadesátých let, kdy míra pirátství dosahovala až 90 procent. Mezinárodní izolace nejhůře dopadla na tamní vývojáře, podle deníku Kommersant se meziročně propadl počet volných pracovních míst pro vývojáře o dramatických 40 procent, na jedno pracovní místo tak připadá více než 46 životopisů.
Pokud byste si mysleli, že počítačové hry jsou pro Vladimira Putina aktuálně příliš okrajové téma, mimo okruh jeho priorit, mýlili byste se. V rámci akce Rusko – Země příležitostí, která se nedávno uskutečnila v Kremlu, o nich totiž mluvil moc hezky: „Videohry by měly člověku pomoci rozvíjet se, pomoci mu najít sebe sama. Měly by pomáhat vychovávat člověka v rámci univerzálních lidských hodnot, v rámci vlastenectví a obecně z humanitního hlediska.“
