O uzavření rekordní smlouvy na nákup bojových vozidel pěchoty (BVP) za šedesát miliard se poslanci výboru pro obranu dozvěděli stejně jako všichni ostatní až z médií.
Ministerstvo dodnes utajuje nejen smlouvu se švédským dodavatelem BAE, ale hlavně její podstatné parametry, které nemají nic společného se samotnými vozidly a jejich výzbrojí či senzory. Není známá konečná cena, protože smlouva obsahuje inflační doložku. Její konstrukci ministerstvo nezveřejnilo. „Inflační doložka je součástí smlouvy - tudíž se jedná o obchodní tajemství, které nelze zveřejnit. Děkujeme za pochopení,“ odepsalo tiskové oddělení resortu.
Stejně tak není známo, jestli bylo dodrženo pravidlo, že na cenu vozidel byl zpracován posudek nezávislým znalcem. Otazníky jsou i v otázce průmyslové spolupráce: české firmy mají dodat minimálně 40 procent hodnoty zakázky. Ministerstvo ale odmítá zveřejnit seznam firem a výši jejich podílu, který by tvrzení prokázal.
Opravny mají koordinovat zakázku za 60 miliard. Dlouhodobě ale prodělávají |
Na dotaz iDNES.cz proč stát tají průmyslovou spolupráci, resort neodpověděl. Bez odezvy zůstal i dotaz, o jaké zákonné ustanovení se opírá utajování informací o průmyslové spolupráci a jaký zájem by zveřejnění informací o splnění podmínky zapojení českého průmyslu ohrozilo.
„I obchodní podmínky smlouvy mohou být součástí obchodního tajemství a v takovém případě je zcela legální je nezveřejňovat. Není to ovšem univerzální pravidlo. Nezveřejněné obchodní podmínky musí dodavateli poskytovat natolik výraznou konkurenční výhodu, že by jejich zveřejněním o tuto výhodu dodavatel přišel. Příkladem můžou být třeba výhodné podmínky reklamace,“ uvedl hlavní analytik Transparency International Marek Chromý.
Ani poslanci nejsou moudřejší
Ministerstvo si také zvyklo používat v široké míře utajení při komunikaci klíčových projektů na výboru pro obranu. U bodů, které se týkají vyzbrojovacích projektů, často žádá vyloučení novinářů a veřejnosti.
Poslanci pak sdělují, že se v rámci utajovaného bodu stejně nedozvěděli nic podstatného oproti tomu, co už bylo zveřejněno v médiích. Příkladem je utajení projektu na pořízení dronů na poslední schůzi výboru pro obranu konané 20. 6.
Dle zdrojů z Izraele se izraelské ministerstvo obrany dozvědělo o zrušení nákupu dronů Heron, o kterém se jednalo v mezivládním formátu, v ten samý den, kdy o tom byla vydána tisková zpráva, z krátkého telefonátu náměstka pro vyzbrojování Koudelky.
„Ministerstvo není transparentní. Pokud ministryně obrany nechce o daném problému hovořit, tak požádá, aby byl výbor neveřejný. Což není pro poslance důvod, aby danou věc nekomentoval. Pokud je jednání neveřejné, vždy řeknu svůj názor, protože žádný právní předpis to nezakazuje,“ okomentoval praxi ve Sněmovně místopředseda výboru pro obranu Pavel Růžička (ANO).
Zakázka, o které se jednalo pět let, přitom byla před podpisem. Ministerstvo rozhodnutí zrušit nákup tří velkých špionážních a vyzbrojených dronů z Izraele odůvodnilo potřebou pořídit místo toho 200 malých dronů. Není ale známo, kdy se mají „malé drony“ kupovat, co vlastně tímto pojmem míní a zda se zakázka bude soutěžit.
Spotřeba malých taktických dronů v ukrajinském konfliktu je přitom taková, že jich na Ukrajině ztrácí obě strany stovky denně a je tedy pochybné, že pořízení 200 malých dronů významně posune schopnosti české armády.
Ani osobně, ani přes zástupce
Jiná věc podle Růžičky je, pokud ministryně požádá, aby věc byla projednávaná v režimu třeba vyhrazeném. „Tak to úmyslně udělala u BVP, protože u některých věcí veřejně lhala a jiné nám byly předložené samozřejmě v režimu vyhrazeném. Paní ministryně našla způsob, jak eliminovat novináře, aby se na nic neptali a způsob, jak politikům a členům výboru pro obranu ztížit situaci v rámci veřejné debaty. Je to pro mě velký problém, protože některé výbory se uzavírají zcela zbytečně, protože žádné utajované věci se neřeší. Pak sama paní ministryně tyto utajované věci pouští do médií,“ dodal Růžička.
Černochová dokonce bezprecedentně odmítla přijít na schůzi výboru pro obranu svolanou začátkem června. Na programu schůze byl její konflikt s náčelníkem generálního štábu Karlem Řehkou. Neposlala ani žádného zástupce. Přitom sama v roli předsedkyně výboru v minulém volebním období byla a odmítnutí jejího předchůdce Lubomíra Metnara by rozhodně netolerovala.
Z 20 miliard jen zlomek? Nákup nových obrněnců provází tahanice se Švédy |
„Pokud v minulém období paní tehdejší předsedkyně svolala mimořádný výbor, který nebyl něčím výjimečným, opravdu maximálně jsme se snažili jí vyjít vstříc a vždy se účastnili minimálně zástupci resortu, což je v souladu se zákonem. V případně červnového mimořádného výboru nebyla paní ministryně na žádné zahraniční cestě, tudíž zcela účelově výbor odřekla a ještě jsme byli svědky toho, že odmítala odpovědět na jasnou otázku, zda náčelník generálního štábu chtěl rezignovat a už vůbec jsme nebyli seznámeni s tím, že bude podepsána smlouva k zakázce BVP za 60 miliard korun,“ doplnil ke zmíněnému výboru někdejší ministr obrany Lubomír Metnar.
Počínání stávajícího vedení resortu kritizuje i Transparency International. „Transparentnost, ale i komunikace ministerstva obrany ohledně vyzbrojovacích projektů je dlouhodobě žalostná. Je pochopitelné, že u zbrojních zakázek nelze požadovat absolutní transparentnost, protože by mohla v důsledku ohrozit obranyschopnost ČR. Nicméně zlepšenou komunikací a transparentností by ministerstvo mohlo snadno předcházet podezření z nestandardních nákupů, které ministerstvo dlouhodobě provázejí,“ uvedl hlavní analytik TI Marek Chromý.
Povinností ministerstva je pověřit svého zástupce účastí v souladu se zákonem o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, což se nestalo. Podle Metnara se Černochová neúčastnila ani řádného výboru, který byl svolán týden před tímto, tudíž Sněmovna jako kontrolní orgán neměla možnost získat informace o zakázce BVP a situaci v armádě.
