Na ni doplatil britský rockový písničkář James Bay, který musel po čtyřech skladbách těsně před příchodem prudkého deště spolu se svou kapelou opustit pódium a vzhledem k nabitému programu se na něj už nevrátil.
V Bayově případě zase o moc řídké publikum nepřišlo. Předvedl spíše starobylý rock, jehož celkové vyznění by se dalo definovat jako „Bon Jovi chudých“. Chybělo nasazení, energie a pompa, typická pro největší hard rockové hvězdy té doby. Ale v jeho případě bylo alespoň možné mluvit o rocku, což by člověk vzhledem k názvu koncertu předpokládal i u ostatních.
Rockový nebyl ani Rag’n’Bone Man, i když oproti svým studiovým nahrávkám přitvrdil. Dokonalý typ antihvězdy, osmatřicetiletý podmračený, nepříjemně působící tlusťoch byl největším hudebním zážitkem Prague Rocks. Technicky skvělý zpěvák s průrazným hlubokým barytonem a s bluesovým cítěním ze všeho nejvíc připomíná Joe Cockera.
Tříčlenný ženský sbor mu dodával místy až gospelový charakter. Projel všechny své největší hity z obou dvou zatím vydaných desek včetně Skin, Giant a Crossfire, a koncert korunoval svou nejslavnější skladbou Human. Rag’n’Bone Man v sobě spojuje originalitu skladeb s velkým pěveckým výkonem.
Následovala hyperkinetická Gwen Stefani. Časy, kdy zpívala pop rock se skupinou No Doubt, jsou už pryč. Třiapadesátiletá, vysportovaná Gwen je dneska ze všeho nejvíc disko zpěvačka ve stylu americké nové vlny. Něco mezi slavnými Chic ze sedmdesátek a o generaci mladšími Blondie. Však si také s chutí stříhla jejich Tide Is High. Aby toho novovlnného tancování pro pamětníky nebylo málo, předvedla ještě před tím It’s My Life od Talk Talk.
Blíží se druhý Prague Rocks, doveze Maroon 5 nebo Gwen Stefani |
Řada dalších skladeb z jejího repertoáru pocházela ještě od No Doubt, ale méně rockové podobě, která patří na vesnické diskotéky. Nicméně, svou nejslavnější skladbu Don’t Speak udržela v původním romantickém charkteru. Bylo znát, že Gwen Stefani v posledních letech dělá do módního návrhářství – jak ona, tak její okruh dvanácti tanečníků a tanečnic, si liboval v excentrických oblecích. Zpěvačka v obleku připomínajícím tyrolské kroje obklopená dvanácti Afričany v černobílých kostkových kombinézách je pohled, na který se nezapomíná.
Hlavní hvězdou Prague Rocks byli Maroon 5, zkušená losangeleská parta, která má za sebou dvaadvacet let úspěšné činnosti se sedmi studiovými alby na kontě. Patří mezi ty kapely, které do žebříčků dodávají dokonale vysoustruhované skladby, na nichž už nelze nic vylepšit.
Prague RocksMaroon 5, Gwen Stefani, Rag’n’Bone Man a další Letiště Letňany, Praha 21. června 2023 |
To je nevýhoda pro jejich pódiovou performanci, protože divák očekává nějaký atraktivní posun, sólo nebo překvapivý aranžérský nápad, který notoricky známé hity opatrně zpestří. Jinak by se tam klidně mohlo hrát z playbacku. Takže když třeba zpěvák Adam Levine zahrál tu a tam sólo na kytaru, které z alba nebo rádia neznáme, mělo to svou logiku, ale zároveň působilo nepatřičně.
A pak tu byl další specifický rys, který oslabil jejich hity napěchované poprockové show – velké části koncertu Maroon 5 hráli bez pauzy, bez vydechnutí, skoro na jeden zátah. Tím, jak skladby nebyly odděleny od sebe, začaly splývat. Tancujícímu publiku to nevadilo, to vnímalo hlavně rytmus, ale těm, co poslouchali, začaly skladby srůstat v jeden celek. Nedá se nic dělat, sound Maroon 5 se za ta léta moc nezměnil.
I Maroon 5 předvedli podle očekávání všechny své klíčové písně, které byly hity i v českých rádiích včetně dodnes hraných songů She Will Be Loved, This Love, Sunday Morning, Moves Like Jagger, Animals nebo Sugar. O2 arenu by s tím určitě vyprodali. Na to, aby byli opravdovým headlinerem tak velkého koncertu, však neměli. Ukazuje se, že takových umělců a hudebních těles, která jsou schopna oslovit čtyřiceti a více tisícový dav, není mnoho a spíš ubývají než aby přicházeli noví.
