Přímé napojení letiště na významné nádraží s dálkovým a mezistátním provozem byl v minulosti požadavek Evropské unie pro čerpání dotací na jeho výstavbu. Z tohoto důvodu Správa železnic vymýšlela možnosti, jak hlavní a Masarykovo nádraží propojit například tunelem s eskalátorem.
Unijní peníze ale nejsou podle ministra dopravy Martina Kupky důvodem, proč v průběhu projektu, kdy už se na části trasy staví a rekonstrukce Negrelliho viaduktu je hotová, úřad takto radikálně změnil názor.
Zdražení energií České dráhy nevykolejilo, vydělaly téměř čtyři sta milionů |
„Klíčový impuls přišel proto, abychom dokázali zpříjemnit propojení rychlíkových spojů, pražského letiště a i budoucích vysokorychlostních spojů. Je to navíc srovnání podmínek s jinými významnými městy jako je Vídeň, nebo Berlín,“ uvedl ministr. Součástí plánu je podle něj i vybudování nové podzemní stanice s názvem Opera.
Po přejetí Negrelliho viaduktu budou vlaky z Pražského letiště směřovat pod zem a dále pak do podzemního terminálu v prostoru pražského hlavního nádraží. Tam pak půjde přímo přestoupit jak na regionální příměstské tak i dálkové a vysokorychlostní vlaky.
Nebude to ale zdaleka hned. Termín pro dokončení takzvaného Železničního uzlu Praha, jak se propojení budoucí sítě vysokorychlostních a regionálních vlaků v Praze označuje, má termín dokončení v roce 2050.
Potřebuje Praha vlakové spojení centra s letištěm?
Tunelové propojení s pražským hlavním nádražím ale není jediné, které železničářům přidělává vrásky. Druhým je plánovaný tunel pod Střešovicemi, který sice má být místy veden až v osmdesátimetrové hloubce, i tak se ale setkává s odporem místních obyvatel.
U trati na letiště vadí už i tunel, zvedl se odpor usedlíků i nemocnice |
Pokud by chybějící tunel blokoval spuštění celé nové trati, navrhla Správa železnic náhradní řešení. To spočívá v zachování stávající trati, ze které původně mela vzniknout cyklostezka a její dovybavení elektrickými trolejemi. „Kdybychom toto spojení nezprovoznili kvůli jedinému úseku, bylo by to škoda,“ uvedl generální ředitel Správy železnic Jiří Svoboda. Na trase probíhající zástavbou vil a domků ale podle něj bude obtížené vystavět trakční vedení. Zvažuje se proto varianta využití bateriových nebo vodíkových vlaků.
V současnosti stavaři rekonstruují úsek mezi Pražskými Bubny a Výstavištěm, další část spojení v minulosti označovaného jako rychlodráha, se staví v okolí Kladna a rekonstrukce Negrelliho viaduktu je už dokončena.
Celkem už je ve výstavbě 174 kilometrů železničních tratí. Letos na výstavbu a údržbu železnice směřovat sedmdesát miliard korun. Stavební práce jsou naplánovány na 38 úsecích, na polovině se už práce spustily nebo byly po zimní přestávce obnoveny.
15. listopadu 2021 |
