„Když letadlo přistane, tak tou kinetickou energií zanechá na dráze trošku gumy, je to nějakého půl kila, co podvozek nechá na dráze,“ říká Miroslav Charvát, manažer správy a rozvoje provozu ploch pražského letiště.
Nejvíce je nutné očistit tzv. dotykový pás, dlouhý zhruba 900 metrů, který je v první části přistávací dráhy. „Letadla totiž nepřistávají od půlky dráhy, ale právě do něj. Pilot pak přesně ví, kolik mu ještě zbývá na dobrždění,“ dodává Charvát.
Očištění od gumových stop však není jediná práce, kterou musí odborníci na ranveji provést. „Kromě pravidelné předsezonní údržby dojde i na pravidelné geodetické ověřovací měření, kontrolu světelného zabezpečovacího zařízení a kalibrace radionavigačních zařízení,“ vypočítává ředitel provozu letištních ploch Václav Válek.
Na dráze se nachází až 630 světel, ať už zapuštěných nebo nadzemních. Probíhají i opravy rohů, zálivek či šachet podél dráhy, připomíná Charvát.
