„Zvýšenou hladinu LDL-cholesterolu považujeme za hlavní rizikový faktor aterosklerózy a jejích hlavních komplikací, jako jsou ischemická choroba srdeční, infarkt myokardu, cévní mozková příhoda nebo ischemická choroba dolních končetin,“ vysvětluje přední odborník na preventivní kardiologii Michal Vrablík, garant průzkumu, kterého se zúčastnilo 1034 respondentů starších osmnácti let.
Doplňuje, že ročně v Česku zemře asi 45 tisíc lidí na oběhová onemocnění, což je přibližně polovina celkové roční úmrtnosti. Vysvětluje, že komplikace zapříčiněné nedostatečným přívodem kyslíku tepnami se významně podílejí na situaci, která je pro naši zemi charakteristická – délka života lidí se sice prodlužuje, ale značná část populace se seniorního věku nedožívá ve zdraví.
Infarkt? Nejvíce kritická jsou lednová pondělní rána, říká profesor Ošťádal |
Podle odborníků by přitom stačilo, aby si většina populace navykla hlídat svoji hladinu tuků v krvi. Je totiž prokázáno, že snížení koncentrace LDL-cholesterolu o jeden milimol na litr vede ke snížení rizika kardiovaskulárních příhod podmíněných aterosklerózou o 22 procent.
Češi podceňují prevenci i účinek léků
Zástupci pojišťovny ministerstva vnitra přiznávají, že za léčbu svých pacientů vynaloží pojišťovna ročně přes padesát miliard korun, z toho asi šest miliard stojí léčba ischemické choroby srdeční, mozkové mrtvice, hypertenze a diabetu.
Jde o nemoci, které není radno podceňovat, jelikož každoročně tvoří asi polovinu všech úmrtí v Česku, nicméně z milionu pojištěnců dané pojišťovny chodí na pravidelné preventivní prohlídky k praktikům pouze 450 tisíc lidí.
Zvyšuje cholesterol, ředí se, je plné hormonů. Mýty, které kolují o mléce |
Většina respondentů z průzkumu uvedla, že vyšší cholesterol škodí méně než užívání statinů (léky fungující jako hypolipidemika, léčí se jimi zvýšená hladina některých lipidů v krvi; pozn. red.) a také, že dlouhodobé braní těchto léků poškozuje játra a ledviny nebo zvyšují riziko rakoviny. Zástupci pojišťovny ale tyto fámy vyvrací jako liché.
Přes nezájem o své zdraví a nízkou zdravotní gramotnost necelé tři čtvrtiny dospělé populace (71 procent) mají povědomí o tom, že existují dva typy cholesterolu: „hodný“ HDL a „zlý“ LDL. Tato znalost roste podle průzkumu s věkem, kdy největší povědomí měli lidé starší sedmdesáti let nebo respondenti s maturitou či vysokou školou.
Problémy s vyšší hladinou cholesterolu v krvi trápí osmdesát procent dospělé populace, první měření by pak člověk měl podstoupit v osmnácti letech. Jedním z faktorů, jak zlepšit oběhový systém, je přestat kouřit. Ke zlepšení dochází již po třech měsících
„Zázračné“ injekce proti obezitě budí nadšení i skepsi. Diabetikům ale berou lék |
