Volodymyr Zelenskyj od začátku války vydával mimořádné úsilí, aby nedráždil Čínu. Přivíral oči nad její vojenskou a energetickou spoluprací s Ruskem a Si Ťin-pchinga se pokoušel přesvědčit, aby si rozmyslel několikrát deklarované „přátelství bez hranic“ s Vladimirem Putinem. V neděli však ukrajinskému prezidentovi trpělivost došla.
„Od Číny neočekáváme vojenskou pomoc. Nikdy jsme ji o to nežádali... Ale zároveň očekáváme, že Čína nebude poskytovat vojenskou podporu Rusku. O tom jsem se bavil s čínským vůdcem po telefonu. Slíbil mi, že Čína bude stát stranou, nebude Rusku dodávat zbraně. Dnes máme zpravodajské informace, že některé věci na ruský trh přicházejí z Číny... součástky ruských zbraní pocházejí z Číny,“ prohlásil Zelenskyj.
Ještě větší frustraci ovšem vyjádřil nad faktem, že čínská diplomacie odmítla účast na mírovém summitu, jenž v polovině června začíná ve Švýcarsku. Dosud se spekulovalo, že Peking na něj vyšle aspoň níže postavené diplomaty, v pátek ministerstvo zahraničí uvedlo, že nedorazí vůbec nikdo. Bez účasti Ruska prý mírové rozhovory nemají smysl.
Čína je Putinovým nástrojem, narušuje mírovou konferenci, míní Zelenskyj |
„Bohužel jsme svědky toho, jak Rusko zneužívá čínského vlivu v regionu, zneužívá čínské diplomaty k sabotáži mírového summitu. Je smutné, že se tak velká, nezávislá a mocná země jako Čína stala Putinovým nástrojem,“ prohlásil Zelenskyj během svého nedělního vystoupení v Singapuru a naznačil, že Moskva dělá co může, aby některé země od účasti na summitu odradila.
Naopak Moskva čínské rozhodnutí přivítala. Ministr zahraničí Sergej Lavrov přispěchal s návrhem, že Peking by sám mohl uspořádat mírovou konferenci, které by se zúčastnily obě strany konfliktu.
„Čína nikdy nerozněcovala oheň ani nepřilévala olej do ohně,“ reagoval pak v pondělí na Zelenského slova mluvčí čínského ministerstva zahraničí Mao Ning.
Zelenského asijské námluvy
Vrcholná schůzka světových státníků v luxusním resortu Bürgenstock ležícím na skále nad břehy Lucernského jezera se bude konat ve dnech 15. a 16. června. Je vnímána jako dosavadní vyvrcholení ukrajinských snah sjednotit světové mínění kolem svého desetibodového mírového plánu.
Zelenskyj už v polovině května z takzvané ukrajinské mírové formule vypíchl tři hlavní body, na kterých by se podle něj účastníci summitu měli shodnout: svobodnou plavbu po moři, návrat válečných zajatců a unesených dětí a potravinovou a jadernou bezpečnost. Hlavním účelem mírového plánu je však to, co v něm není: požadavek příměří. Ukrajinci se bojí, že by otevřelo cestu zabetonování ruských územních zisků a takzvanému korejskému scénáři.
Kreml měl „mírovou smlouvu“ už před válkou, líčí diplomat. Lačnou, ponižující |
Účast na summitu už přislíbilo 106 zemí. To na první pohled vypadá úctyhodně. Jenže Zelenského administrativě jde v první řadě o to dostat na svoji stranu velmoci globálního jihu, jak se dnes říká rozvojovým zemím. Takový výraz už dnes zní trochu pejorativně, těžiště multipolárního světa se posunulo k jihu a Západ už nemůže na Čínu, Indii nebo Brazílii koukat shora.
Zelenskyj se proto nyní vydal na turné po Asii, aby lídry největšího a nejlidnatějšího kontinentu přesvědčil k cestě na summit. V Singapuru o víkendu apeloval na nastupujícího indonéského prezidenta Prabowa Subianta, v pondělí nečekaně přistál v Manile, kde mu prezident Ferdinand Marcos Jr. přislíbil účast filipínské delegace. Do Švýcarska by měli dorazit i Indové, i když zatím není jasné, jestli včetně premiéra Naréndry Módího.
Jenže zároveň přibývá zpráv, že někteří důležití hráči nedorazí. Nejde jen o Čínu, ve Švýcarsku nebude přítomna ani saúdskoarabská diplomacie. Ropná velmoc přitom loni v srpnu sama hostila summit v Džiddě, na kterém delegace z čtyř desítek zemí jednaly o Zelenského mírovém plánu. Rijád také zprostředkoval několik výměn zajatců mezi Moskvou a Kyjevem, od začátku války však také utužil ekonomické kontakty s Ruskem.
Mírová jednání ve Švýcarsku |
Největší zklamání ovšem pro Ukrajinu představují zprávy, že jednání u Lucernského jezera vynechá Joe Biden. Americký prezident by se podle informací agentury Bloomberg měl v té době zúčastnit velké fundraisingové akce v Kalifornii, kde na jeho podporu vystoupí hollywoodské hvězdy George Clooney a Julia Robertsová. Původně to vypadalo, že Biden do Švýcarska nepošle ani viceprezidentku Kamalu Harrisovou, svou věrnou pobočnici, která za něj dělá nevděčnou práci, na niž ve svých 81 letech nemá sílu nebo čas.
To by znamenalo, že Zelenskému by musela stačit schůzka s Bidenem na jednání G7 v Itálii, jež se koná bezprostředně před summitem ve Švýcarsku a kde by Ukrajina a USA měly podepsat novou bezpečnostní dohodu. Pro podstatnou část světa by to byl signál, že švýcarskou mírovou konferenci lze v klidu vynechat. Ale v pondělí večer přišla z Bílého domu zpráv, že Kamala Harrisová se konference zúčastní – společně s poradcem pro národní bezpečnost Jakem Sullivanem.
Výsledkem je sílící frustrace v Kyjevě. Volodymyr Zelenskyj má podle zdrojů listu The Financial Times pocit, že americké spojenectví dosáhlo svého stropu a Bidenova administrativa by do prezidentských voleb chtěla Ukrajinu přimět k mírovým rozhovorům s Rusy. Ukrajina v zoufalé snaze rozjela na sociálních sítích kampaň „Peace needs Joe“, Zelenskyj ale na adresu Bidena nešetří tvrdými slovy.
Skrytá kapitulace? Západ nás tiše tlačí k jednání s Rusy, tuší Kyjev |
„Mírový summit potřebuje prezidenta Bidena. Jeho absenci Putin zatleská a bude to potlesk vstoje,“ prohlásil minulý týden. V nečekané kritice největšího spojence ještě dodal, že z hlediska amerického prezidenta „nejde o silné rozhodnutí“ a jeho kancelář podle The Financial Times potají nakázala poslancům a představitelům státu, aby za neúčast na summitu kritizovali jak čínského, tak amerického vůdce.
„Od začátku války jsme si nikdy nebyli vzdáleni tak jako nyní. Je to velmi, velmi napjaté,“ poznamenal pro britský list vysoce postavený zdroj ze Zelenského administrativy. Poukázal tak na fakt, že vztahy Washingtonu a Kyjeva poznamenaly i spory o nasazení západních zbraní na cíle v Rusku (Amerika na to s výhradami kývla až po dlouhém přemlouvání), nálety ukrajinských dronů na ruské rafinerie či výměnu nejvyššího velení ukrajinské armády.
