Hi-tech senzory by měly pomoci vědcům osvětlit, jak je na tom britská příroda, aby díky tomu do budoucna mohli pomoci i s její ochranou. Nový projekt by je totiž měl nechat nahlédnout pod pokličku, jak různé druhy v zahradě žijících živočichů reagují na změny prostředí. I na případná ochranářská opatření ze strany člověka – a ta by později mohli uplatnit kdekoliv, kde to bude potřeba.
Data z chytrých senzorů bude zpracovávat na 350 výzkumníků, kteří si od projektu slibují získání cenných informací a podrobnější vhled do života v zahradě, jež je domovem různých živočišných druhů, od nejmenších mikroorganismů po nejrůznější bezobratlé, hmyz, žáby, savce či ptáky.
„Snažíme se shromáždit co nejvíce informací o bohatství divoké přírody v našich zahradách, abychom mohli sledovat, jak a proč se mění,“ citoval Daily Mail Johna Tweedla, který šéfuje institutu Angela Marmont Centre pro biodiverzitu ve Spojeném království při londýnském Natural History Museum.
Umělecký návrh high-tech zahrady vybavené senzory na zkoumání městské biodiverzity (Natural History Museum, Londýn)
Zahrady prošpikované špičkovou technologií by měly nově pokrývat celý 5ha zelený areál, jenž k muzeu patří, pro veřejnost by se měly otevřít v roce 2023. A budou samozřejmě mít i vzdělávací funkci. Prostřednictvím tzv. živých galerií budou návštěvníkům vyprávět příběh vývoje života na Zemi.
Virtuální dvojče divoké britské přírody
„Získaná data budou tvořit základní nástroj při vymýšlení nových řešení planetární ekologické krize. Od monitorování divoké přírody Spojeného království až po podporu vědecky podložené obnovy přírody v našich městech,“ slibuje si od projektu doktor John Tweedl.
Umělecký návrh zahrady vybavené senzory na zkoumání městské biodiverzity, nebudou chybět ani živé obrazy z vývoje na planetě Zemi. (Natural History Museum, Londýn)
Senzory budou shromažďovat data na cloudovou platformu ve spolupráci s Amazon Web Services. Síť senzorů s vysokým prostorovým rozlišením bude monitorovat biologickou rozmanitost pomocí pozorování rostlin a volně žijících živočichů na základě DNA. Shromažďovat budou i takové údaje o životním prostředí, jako je například chemie půdy nebo hlukové znečištění. A vědci věří, že se jim ze života divoké přírody – i jednotlivých druhů – podaří rozkrýt co nejvíc.
Časem by získaná data měla pomoci vytvořit jakési „digitální dvojče“ současné biologické rozmanitosti Spojeného království – tedy virtuální reprezentaci britské biodiverzity v reálném čase. A to i s pomocí a v kombinaci s historickými záznamy o divoké přírodě Kensingtonských zahrad, jednoho z londýnských parků, které tu vědci sbírali po dobu 27 let.
