Neděle 27. listopadu 2022, svátek má Xenie
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Neděle 27. listopadu 2022 Xenie

Když bude dost žížal, bude i dost vody. Jehličí jim nechutná, říká vědkyně

Každý zahrádkář ví, že kde jsou žížaly, tam se rostlinám daří. Jenže žížal z krajiny postupně ubývá a vědci hledají způsob, jak je zase přilákat. Jdou na to přes jídlo a jejich poznatky by mohly pomoci při sázení nových lesů. „Když bude dostatek žížal, bude také dostatek vody a organické hmoty v půdě,“ říká vědkyně Pavla Vachová z České zemědělské univerzity.

Žížaly jsou pomocníkem pro zadržení vody v přírodě. | foto: Profimedia.cz

Ve své studii zmiňujete, že žížaly jsou inženýři ekosystému, jak je to myšleno?
Takto se o žížalách hovoří už velmi dlouho, protože žížaly vlastně dělají kvalitní půdu. Dělají živiny přístupnější, zlepšují fyzikálně chemické vlastnosti půdy. Už jenom tím, že se provrtávají půdou, vytvářejí také podmínky pro to, aby se voda snáze udržela v krajině. Žížala vytváří chodbičky, kudy voda prochází, s přítomností žížal je také půda méně utužená a má více organické hmoty. To všechno dohromady způsobuje, že je půda schopná poutat více vody. Utužená půda neudrží v podstatě nic, déšť z ní jenom spláchne ornici. Zatímco když má půda naopak správnou strukturu, umí pojmout i extrémní srážky.

Více žížal znamená kvalitnější půdu, měli bychom se tedy postarat o to, aby jich bylo v zemi více?
Ano. Problémem je, že žížal ubývá a to s sebou přináší řadu problémů. Pakliže nebude obecně dostatek života v půdě, tak to má negativní dopad na pestrost rostlin a v přímé souvislosti také na pestrost bezobratlých živočichů. Přináší to i další problémy. Kromě zhoršené schopnosti zadržet vodu mezi ně patří také zmiňovaná půdní eroze. Takže když bude dostatek žížal, bude také dostatek vody a organické hmoty v půdě.

Jakým způsobem je možné zvýšit počet žížal?
Žížaly dokážou docela dobře migrovat. Je to přirozený proces. Když jsou na cílové ploše vhodné podmínky, je to příležitost pro další organismy a začnou místo osidlovat. Z výzkumu nám například vyšlo, že smrkové jehličí, nebo obecně opad z jehličnatých stromů žížalám moc nechutná. Tím pádem vznikají v krajině z hlediska osídlení žížalami rozdíly. Mezi jehličnany se jim nelíbí, u listnatých stromů je to ovšem jinak. Opadané listí se snadno rozkládá a žížaly ho tak mohou snadno zpracovat.

Vy jste výzkum prováděli v Sokolovských výsypkách, tedy na místech, kam byl vyvážen odpad z vytěženého uhlí. To je pro ekosystém docela náročné prostředí, proč jste si takové prostředí vybrali?
Protože je to přesně prostředí, kde se vztahy v rámci ekosystému dobře zkoumají. Hlavně proto, že krajina nově vzniká a my to můžeme studovat v přímém přenosu. Naše studie je zaměřená na lesnickou rekultivaci, ale na Sokolovsku jsou naštěstí i plochy, které jsou ponechány přirozenému vývoji. Je úžasné sledovat, jak se příroda dokáže sama obnovit. Můžeme zde pozorovat, jak první pionýrské druhy osidlují krajinu, jak je postupně vytlačují konkurenčně silnější druhy a za dvacet pět let tam máte smíšený les.

Čím je tedy prostředí výsypek tak zvláštní?
Výsypka vzniká tak, že těžaři na vybrané místo navezou hlušinou, kterou nepotřebují. V tomto případě jsou to cypřišové jíly, které jsou hodně bohaté na fosfor a jsou zásadité. Ty se na vhodném místě navrší a vznikne tak výsypka. Když dopravník hlušinu jenom naveze, vznikají terénní vlny, které jsou někdy vysoké až dva metry. Buď se nechají svému přirozenému osudu, nebo se zarovnají. Na zarovnané ploše potom nové přirozené osídlení probíhá pomaleji, na druhou stranu se tam dá rovnou zasadit les. My jsme zkoumali právě tyto vysazené lesy.

Dvacet dnů ze života žížal:

27. října 2015

O jaké jde lesy?
Jsou to lesy, které byly uměle vysázené od poloviny sedmdesátých do poloviny osmdesátých let. Sázel se vždycky jeden typ porostu. Sepsali jsme jednotlivé druhy, které jsou v lese v různých patrech, změřili jsme, kolik je na místě žížal, jak je půda utužená a jak vysoká je vrstva humusu. Navíc jsme zjišťovali také chemické složení půdy.

A jaké byly výsledky?
Zjistili jsme, že největší pestrost i množství žížal je v olšových a dubových porostech. To je způsobeno množstvím opadaného listí, které je pro žížaly evidentně atraktivní na rozdíl od opadu v jehličnatých lesích. Z jehličnatých stromů jsme zkoumali borovici, smrk a modřín. Modřín, pro nás překvapivě, nevychází z analýzy úplně špatně. To pro nás bylo příjemné překvapení. Nejlépe ale přesto vycházela olše a dub, co se celkového množství druhů a biomasy týká. To má samozřejmě významný celkový efekt.

Co to znamená, rostliny lépe prospívají?
Nejen to. Taková půda je celkově kvalitnější. V přímém důsledku pak existuje mnohem více možností, co je s půdou možné třeba po padesáti letech udělat. Můžou na ní vzniknout nejen lesy, ale třeba i pastviny a úrodná pole. Není totiž tolik utužená a je v ní velké množství dostupných živin. Když naopak půda není v pořádku, tak se dobře nedaří ani stromům. I z tohoto výzkumu nám tedy vychází, že smrkové monokultury rozhodně nejsou dobré řešení.

Na druhou stranu, když zrovna smrkové lesy nejsou napadené kůrovcem, nebo je nepoláme vichřice, nevypadají, že by nějak strádaly.
Ano, vzrostlý smrkový les sice nestrádá, ale trpí půda pod ním. Myslím si, že je to prostě otázka času. Po třech stech letech intenzivního lesního hospodaření zjišťujeme, že smrkové porosty nám úplně neprospívají. Klíč bude určitě někde ve vztahu mezi podzemním a nadzemním prostředím. Půda je po té době docela vyčerpaná.

Vědkyně Pavla Vachová z ČZU.

Pavla Vachová je vědecký pracovník na Fakultě agrobiologie potravinových a přírodních zdrojů ČZU v Praze, kde se také podílí na výuce. Hlavním oborem jejího zkoumání je ekologie obnovy narušených lokalit a vztahy v ekosystému.

Na Sokolovských výsypkách bádala v rámci většího projektu NAZV Rekutivace, která končí v roce 2021.

Takže smrky půdu za tři sta let prostě vysály?
Je to tak. Opadané jehličí vytváří kyselé prostředí. Když se objevuje dlouhodobě velké množství jehličí na jednom místě prostřednictvím deště se z půdy vymývají pryč pro rostliny důležité látky. Obecně platí, že smíšené lesy jsou na tom líp, samozřejmě v závislosti na přírodních podmínkách. Nikdo určitě nedoporučí sázet duby v alpinském stupni. I tady musí fungovat zdravý rozum.

Po kůrovcové kalamitě zbyly v Česku obrovské rozlohy holin, které je potřeba postupně zalesnit. Dokážete na základě výzkumu dát doporučení, jak přilákat do nových lesů více žížal?
Samozřejmě to táhne k olšovým porostů.

Jenže olše není pro lesníky zrovna výhodná dřevina.
To máte pravdu, na druhou stranu něco podobného teď platí i pro smrk. Faktem je, že kdyby nepřišla kůrovcová kalamita, ze smrkového dřeva by byl určitě užitek. Ten je teď ale mnohem menší, než mohl být. Prostě se ukazuje, že je potřeba vysadit lesy jinak. Říci jak, je ale velice těžké. My tady můžeme od stolu říci, nejlepší výsledky jsme zaznamenali u olší, musíte ale třicet let počkat,až potom vysadit cílové stromy, jenže lesníci mají spoustu povinností a jejich situace není jednoduchá.

Vidíte už nějaké změny?
Myslím si, že lesníci už dobře vědí, že sázet monokulturní les není cesta. Že je vlastně i mnohem snazší les postupně vytvářet. Nechat ho být a jen ho formovat pomocí přirozené obnovy. Bylo hodně starých lesníků, kteří to uměli. Kteří zvládli zajistit přirozenou obnovu lesa, aniž by museli kupovat sazenice ze školky, ale samozřejmě je potřeba počítat s tím, že při takovém hospodaření jsou menší výnosy. Stromy nejsou vysazené jeden za druhým a tím pádem je kácení náročnější.
Samozřejmě, lesníci jsou proto pod tlakem. Musejí z ekonomického hlediska fungovat jako hospodáři a vykazovat co nejvyšší zisky. Rozhodně to nemají snadné. Jsou to nakonec oni, kdo musí vytvořit lesní hospodářský plán. Faktem ale je, že výsledky našeho výzkumu by jim s tím mohly pomoci.

Co by lesníkům mohlo uvolnit ruce k odvážnějším změnám?
Zbyly tady plochy po kůrovci, v krátkém sledu se objevily dvě vichřice, dřevo se odtěží, ale holiny se znovu zalesnit musí. Jsou totiž velmi náchylné k erozi a špatně zadržují vodu. Kdyby se podařilo vytvořit systém, ve kterém by nebyly hlavní jen příjmy z lesního hospodaření, tak se potom dá i těch třicet let počkat. Nechat lesu takovou pauzu na obnovu.

Takže se vracíme k žížalám. Dokážete odhadnout jak dlouho trvá žížalám od zásahu lesníka, než se do lesa zase vrátí?
Žížaly dokážou migrovat hodně rychle. Záleží samozřejmě hlavně na tom, jestli je v okolí nějaké jimi osídlené území, ze kterého mohou domigrovat. Máme ale zkušenost, že obnova je skutečně docela svižná.

Co to znamená? Bavíme se v horizontu desetiletí, nebo třeba století?
Je to skutečně otázka několika let. Samozřejmě, pokud není sucho. Žížaly potřebují hodně vody. Některé dokážou přečkat nepříznivé období. Dělají to tím, že se zapouzdří, což omezuje jejich možnosti migrovat.

Proč vlastně žížal ubývá?
Těch faktorů je mnoho. Jsou to teplotní extrémy a samozřejmě i způsob hospodaření. Situace, která tady vznikla, je vlastně takové nechtěné dědictví. Dědictví, se kterým si teď musíme umět poradit. Teď přichází doba, kdy bychom s tím měli něco udělat. A je vidět, že se dělají kroky správným směrem. Zmenšují se třeba půdní bloky. Předpokládáme, že se s tím zvětší také biodiverzita.

Může být práce výzkumníků cestou k tomu, jak oživit krajinu po těžbě uhlí?
To už se děje. Vědci už se zabývají studiem výsypek dlouho. Ne všechny cesty byly správné. Snažíme se najít nějakou lepší. Takovou, která bude užitečná a povede k tomu, že jednou se třeba i na Sokolovské výsypky budou jezdit rekreovat lidé. Protože i to je součástí celého výzkumného projektu, kterého je naše studie pouze součástí – zjistit jak tu krajinu vnímají návštěvníci. Faktem je, že pro většinu návštěvníků není pohled na olšinu, nebo třeba i na první divoký les, úplně příjemný, neposuzují to úplně dobře. My bychom rádi našli řešení, které bude přijatelné pro všechny.

Hlavní slovo ovšem nakonec nebudou mít návštěvníci, ale lesníci.
Důležitou roli samozřejmě bude hrát i zisk z lesa. Když máte olšový porost, na jeho místě potom můžete vysadit, cokoliv chcete. Kdežto smrk na výsypce velmi pomalu roste, protože substrát pro něj není ideální a zároveň využití půdy po jeho vykácení je mnohem horší. Celý výzkumný projekt končí až v roce 2021 a celková srovnání nás ještě čekají. Je možné, že nakonec bude i souhrnný finanční efekt mluvit ve prospěch několikaletého olšového porostu. Může se totiž stát, že z lesa vysazeného na kvalitnější půdě bude nakonec i výrazně vyšší výnos, který pár let olšiny zaplatí.

Jak kompost přispívá k zadržování vody v krajině:

1. června 2018

Krmítko v americkém Ohiu

  • Nejčtenější

Pohlreich se skoro neudržel na nohou, když si restauratér zavolal vědmu

V pořadu Jak to bylo, šéfe? šéfkuchař Zdeněk Pohlreich vzpomínal na největší „špeky“ ze 3. a 4. řady legendární show...

Tropická kráska v květináči z Ikea. Nemáte ji také doma? ptají se vědci

Okrajenka žlutoskvrnná je nepřehlédnutelné, několikacentimetrové stvoření s několika desítkami nohou. Tato exotická...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Sebevědomí některých kuchařů bylo neskutečné, vzpomínal Pohlreich na natáčení

Kuchař Zdeněk Pohlreich vzpomínal v pořadu Jak to bylo, šéfe? na zážitky z natáčení z 3. a 4. řady své proslavené show...

Britský rybář ulovil Francouzům legendární Mrkev, obří zlatou rybu

Neuvěřitelný úlovek zaznamenal Andy Hackett z britského Kidderminsteru u jezera Bluewater Lakes v oblasti Champagne ve...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Jméno pro mládě hrabáče vybráno, rodinné vstupenky do Zoo Praha rozdány

Bude to Amari, Bahati, Farisa, Imani, nebo Middag? Jako čtenáři iDNES.cz jste měli možnost rozhodnout o tom, jakým...

Zubařka Saxana a dvě mrtvoly. Doma pořádala seance, policie ji viní z vraždy

Premium Policie zadržela dvě ženy a prověřuje, zda byly členky sekty. Obvinila je z vraždy. Jednou z žen je úspěšná dentistka,...

Jím jednou denně a často mi stačí spát jen čtyři hodiny, říká kardiolog Neužil

Premium Mluví rychle, a i když sedí, máte pocit, že je v neustálém pohybu. Jinak by nejspíš nemohl stihnout to, co dělá. Petr...

USA byly pro nás symbolem svobody a blahobytu. Teď nám vhánějí slzy do očí

Premium Amerika nás naučila cestovat. Obdivovali jsme ji pro její svobodu, sílu i neomezené možnosti. Se svým manželem jsme do...

Co vysadit, aby podzim na vaší zahradě zářil barvami a oslavoval červenou

Předtím, než se naše zahrady uloží k zimnímu spánku, zazáří všemi možnými barvami. Při pohledu na ně se ani...

Vražedně krásné květiny. Když je do zahrady vstup na vlastní nebezpečí

Premium Zahrada, jen to slovo evokuje cosi krásného, voňavé květy, kvetoucí stromy, dokonale tvarované keře a… Stop, v jedovaté...

Krásné a inspirativní zahrady vytvořené profesionály, v Praze i v krajině

Každá krásná a smysluplná zahrada v sobě snoubí umění i řemeslo. Není snadné ji vytvořit, nicméně přináší pak spoustu...

Takovou trávu, která zdobí zahradu a nemusí se sekat, prostě chcete

Mají nádherná jména: šedovous, pampas, ozdobnice apod. Okrasné traviny ovšem hlavně vnesou na vaši zahradu eleganci,...

Milovníci pořádku pozor! Soutěžíme o vysavače Electrolux 800 v hodnotě 13 699 Kč
Milovníci pořádku pozor! Soutěžíme o vysavače Electrolux 800 v hodnotě 13 699 Kč

Jsou snad už Vánoce? Pro nás v eMimino.cz ano! Značka Electrolux pro tři z vás připravila krásnou nadílku v podobě všestranného vysavače, který...

Žena vypadá jako divoženka, muži jsou jejím vzhledem fascinováni

Umělkyně, modelka i pornoherečka si říká Annuschkatz a na svém těle má tolik tetování, že už je jen málokde vidět její...

Přemýšlím o sebevraždě, říká Obermaierová kvůli plynu a drahým energiím

Herečka Jaroslava Obermaierová (76) prozradila, že má strach z drahých energií a nedostatku plynu. Kvůli tomu dokonce...

Vsadil na neobvyklý nápad, už má 35 zaměstnanců a rostou i do světa

Lukáš Legát začal podnikat před devíti lety. Z původně garážové firmy je dnes společnost s pětatřiceti zaměstnanci,...

Nelituji toho, že jsem kdysi pila, říká sestra Jiřího Korna. Žila i na ulici

Yvetta Kornová (60) promluvila o alkoholismu a svěřila se, že plánuje svatbu. Známá dětská herečka a sestra zpěváka...

Raketa byla Ukrajince, nebo Rusa? rýmuje Nohavica na kanálu Bobošíkové

Problematiku rakety dopadlé na polské území zpracoval ve své nové písni Jaromír Nohavica. „Ta raketa byla Ukrajince,...