Pokud vás ani toto nepřesvědčilo, je tu další argument. V programu Nová zelená úsporám na její stavbu můžete dostat dotaci do 100 tisíc korun.
Co vás může přesvědčit, abyste k této akci přistoupili? Na ploché střeše vlastně získáte nový prostor pro rekreaci. Horní patro domu získá izolaci, takže nebude hrozit přehřívání v létě a naopak promrzání v zimě.
Jak to vypadá v reálu se rozjel přesvědčit redaktor iDNES.tv Martin Hlaváček. Navštívil střechu vybudovanou kousek od centra Prahy (podívejte se na videu).
Základní druhy zelených střechExtenzivní zelená střecha Nejméně náročná k údržbě. Osazují se teplomilné rostliny, sukulenty, rozchodníky, netřesky, byliny. Přežijí i sucho, plevel zahyne. Používají se tam, kde není důležitý vizuální dojem. Intenzivní zelená střecha Potřebuje občasnou péči, vysekat, ošetřit. Přidávají se luční byliny a trávy, potřebují vyšší vrstvu substrátu a je nutné občas přihnojit. Používají se tam, kde má poskytnout estetický dojem. Intenzivní střecha jako zahrada Střešní zahrada se vším všudy. Stromy i keře. Zde je třeba poskytnout i závlahu, nelze spoléhat jen na srážky. |
„Primárně většina lidí cílí spíš na druhy výsadby odolnějšího charakteru typu drobných rozchodníků. Ale pak jsou střešní zahrady, kde můžete mít i keře a stromy, ve kterých si budete připadat jako dole v parku,“ popisuje expert Josef Hoffmann ze společnosti Isover.
Podle nároků se rozdělují technologie pro zakládání střešních zahrad na tři základní druhy. Extenzivní, která potřebuje nejmenší vrstvu zeminy a je pokrytá drobnými travinami až po intenzivní, která bude potřebovat až metrovou vrstvu půdy.
To samozřejmě nepostavíte na každém domě, je třeba spočítat statické zatížení, zda to střecha vydrží. Už z těchto důvodů se nejčastěji využívá takzvaná polointenzivní střecha, kde se vrstva zeminy pohybuje kolem 300mm vrstvy půdy, která slouží slouží k pěstování dost pestré vegetace, jako jsou různé byliny a trávy – například hvozdíku, třezalku, lnu nebo černohlávku.
Kdo chce u zelené střechy žít bez kompromisu a proměnit si ji v běžnou zahrádku, musí jít do takzvané intenzivní vegetační střechy, se kterými je volba rostlin prakticky neomezená. Můžete na nich mít květiny, nízké keře i stromy, ale taky zeleninové záhony. Tloušťka vegetační vrstvy zpravidla začíná na 300 mm, ale výjimkou nejsou ani tloušťky 500–1000 mm.
Je pochopitelné, že tento způsob způsob „zateplení“ s přidanými výhodami není zdarma. Podívejte se na běžný ceník, který má na svých stránkách web Nejřemeslníci.
| Vegetativní střecha | Cena |
|---|---|
| Úsporná (extenzivní) střecha | 500–700 Kč/m² |
| Střešní louka | 700–1000 Kč/m² |
| Střešní zahrada | od 1200 Kč/m² |
| Střešní jezírko | 1000–1500 Kč/m² |
| Šikmá zelená střecha | od 1200 Kč/m² |
| Modrá střecha | 300–500 Kč/m² |
Není to levné, ale výhody jsou zřejmé. Voda uložená ve vegetační střeše či fasádě musí pro odpaření odebrat teplo. Tím okolí zbavuje tepla a ochlazuje jej. Vegetační porosty navíc absorbují mnohem méně slunečních paprsků než asfaltový či betonový povrch.
Přínos energeticky úsporného vegetačního řešení tkví ve schopnosti akumulovat srážkovou vodu, měnit odtokové parametry, předcházet zahlcování stokové sítě a především vodu pozvolna odpařovat.
Díky své skladbě pomáhají zelené střechy k ochlazování okolí a redukci tepelných ostrovů, které vznikají hlavně ve velkých městech. Jedná se o zástavbu, která má výrazně vyšší teplotu než její okolí. Například teplotní rozdíl mezi centrem Prahy a jejím okolím je průměrně 1–3 °C, večer a v noci to může být až 10 °C.
Zelené střechy navíc pomáhají s odhlučněním. Vzduchová neprůzvučnost (schopnost tlumit hluk) vegetační střechy může být až o 6 dB vyšší než u střechy bez vegetace. Pro představu: 10 dB už vnímáme jako dvojnásobnou změnu v hlasitosti.
