Podle agentury Reuters se na pátečním summitu k plynovému stropu nějakým způsobem vyjadřovala více než polovina účastníků. Problém byl pouze v tom, že na tom, jakou by měl mít podobu, panovala pramalá shoda. V debatě tak padaly návrhy na zastropování veškerého dováženého plynu, nebo naopak pouze suroviny z plynovodu. Proti tomu stála varianta na zastřešení kompletních dovozů z Ruska, anebo stanovení maximální ceny pro velkoobchodní trh.
„Ta většina, která o stropu hovořila, nebyla vůbec nijak sladěná,“ řekl Reuters jeden z evropských diplomatů. Na finálním řešení se přitom musí shodnout všech 27 členských zemí, část zemí navíc jakýkoli strop odmítá.
Před vpádem na Ukrajinu dodávalo Rusko Evropské unii zhruba 40 procent spotřebovávaného plynu. Tento podíl se v současné době smrsknul přibližně na devět procent poté, co Moskva s odvoláním na údajné technické potíže odstavila kompletně plynovod Nord Stream 1.
LNG terminály i plné zásobníky. Nastal konec ruského plynu, říká šéf Amperu |
Od cenového stropu pouze na ruský plyn, jak o něm původně mluvila von der Leyenová, nakonec evropští ministři podle všeho upustili. Především kvůli obavám, jež prezentovalo například Maďarsko či Rakousko, že by to byl pro Moskvu důvod utnout i tu zbývající část dodávek plynu, jež do Evropy z východu dosud proudí.
„To, že se tam neobjeví zastřešení ceny ruského plynu, jsem nechci říct přesvědčen, ale překvapilo by mě to,“ řekl na TV Prima ministr průmyslu Jozef Síkela.
Německo, Nizozemsko a Dánsko zase podle agentur odmítají všeobecný strop na ceny plynu. Obávají se totiž, že by za takovýchto podmínek mohlo být pro Evropu těžké obstarat si na napjatém světovém trhu zkapalněný zemní plyn (LNG).
V tomto duchu lze vnímat i vyjádření Norska, které sice není členem EU, ale jeho dodávky z velké části pomáhají nahrazovat ruské výpadky. „Vstupujeme do jednání s otevřenou myslí, ale jsme skeptičtí k určování maximální ceny zemního plynu,“ řekl norský premiér Jonas Gahr Stoere po telefonickém rozhovoru s Ursulou von der Leyenovou.
„Cenový strop nevyřeší zásadní problém, tedy fakt, že v Evropě je prostě příliš málo plynu,“ dodal. Obchodní podmínky by podle něj měly vzejít jen z vyjednávání mezi dodavateli a odběrateli.
Mezi státy, které v cenových limitech vidí především šanci, jak ulevit domácnostem i podnikům, patří pro změnu například Itálie a Polsko.
9. září 2022 |
