„Právě teď přezkoumáváme to, jak to přesně vypadá (stav vědeckých pracovišť) a co je v terénu nejvíc potřeba. Chceme identifikovat prioritní oblasti, na které se zaměříme. Je zapotřebí zmapovat infrastrukturu výzkumu, co je nejvíce poškozeno... Důležité je identifikovat míru poničení a potřeby, poté zareagovat cíleně,“ uvedla eurokomisařka. Podle ní se nyní nemohou kvůli poničení pracovišť svému bádání věnovat stovky výzkumníků a vědců.
Gabrielová řekla, že ukrajinští vědci mohou získat už nyní evropské prostředky na svou práci. Od 9. června se jim otevřel program Horizont Evropa, který je podle eurokomisařky největší pro financování vědy a výzkumu na světě. Pro start-upy se pak vyčlenilo 20 milionů eur. Eurokomisařka zmínila, že z Ukrajiny po vypuknutí války neodešlo 70 procent start-upů. Dodala, že pro výzkumníky z Ukrajiny jsou také stipendia.
Gabrielová podotkla, že je zapotřebí dávat pozor i na případný odliv mozků z Ukrajiny. Evropská komise se zaměří také na to, aby se ukrajinští experti po skončení války z ciziny do vlasti vraceli. Podle Balaše k tomu vede jedna cesta.
„Pomůžeme znovu vybudovat vědeckou infrastrukturu zničenou válkou a zapojíme ukrajinské vědce a instituty do evropské spolupráce. Bude to vyžadovat úsilí a značné finanční prostředky,“ řekl Balaš. Dodal, že tuto podporu je možné spustit až po skončení konfliktu. Do té doby je nutné plán obnovy dobře připravit, míní ministr.
Dál budou unijní státy jednat o tom, jakou pomoc je možné nabídnout už teď. Podle Gabrielové musí být postoj jednotný.
Balaš řekl, že české instituce podporu začaly poskytovat spontánně. Zmínil, že mezi dospělými uprchlíky jsou hlavně ženy. Média už dřív informovala o vědkyních z Ukrajiny, které našly v Česku uplatnění.
Rusko v březnu ostřelovalo výzkumný institut s jaderným zařízením v Charkově:
11. března 2022 |
