„Máme nyní problém s 32 procenty našich lesů. Více než 20 procent našich národních parků je okupována,“ řekl Strilec. Útoky na ropná skladiště podle něj také znamenají obrovské znečištění ovzduší. Problémy jsou podle Strilce s pitnou vodou, a to i na západě země, kam dočasně přesídlila část Ukrajinců z východu.
Podle něj je cílem Ruska zničit Ukrajinu, její přírodu i obyvatele. Musíme společně s Evropskou unií udělat vše pro to, aby Rusko pochopilo, že tato válka je pro něj drahá, uvedl ministr. Ve spolupráci s evropskými partnery je podle Strilce nutné usilovat o to, aby Rusko zaplatilo veškeré škody, které způsobilo.
Česko může k ekologickým škodám na Ukrajině vyslat pomoc
Právě dopady ruské invaze na ukrajinské životní prostředí byly jedním z hlavních témat středeční debaty ministrů členských zemí EU. „Každý s členských států se vyjádřil, jak může Ukrajině pomoc, už teď v průběhu válečného konfliktu i po něm,“ shrnula výsledky jednání ministryně.
Zapojit se do mapování environmentálních škod jsou kromě členských států podle Hubáčkové připraveny i Evropská agentura pro životní prostředí nebo jednotlivé výzkumné ústavy a organizace. „Naše Akademie věd prováděla před covidem šetření a mapování starých ekologických zátěží, takže nejen že máme prostředky, jak to dělat a zpracovat, ale dokonce máme i praktickou zkušenost,“ poznamenala.
Debata se následně vedla o obnově ekosystémů po konci války. Za českou stranu Hubáčková zmínila, že je možné pomoci s obnovou zásobování pitnou vodou, s řešením kvality vod či dekontaminací půd. Své možnosti nabídly i další státy, některé podle ministryně hovořily o penězích, kterými by se mohly podílet na konkrétních projektech dohodnutých s Ukrajinou.
Vzhledem k tomu, že Ukrajina je kandidátem vstupu do EU, bude se chtít přizpůsobit evropské legislativě i v životním prostředí, uvedla Hubáčková. Členské státy EU jsou podle ní připraveny pomoci Ukrajině s tvorbou legislativy, například s ukotvením závazků plynoucích ze Zelené dohody pro Evropu.
Hubáčková se Strilcem ve středu také podepsali memorandum, které má pomoci s ochranou životního prostředí na Ukrajině. Podle Hubáčkové bylo memorandum připraveno a odsouhlaseno ještě před počátkem války. Podpis byl naplánován na únor, což znemožnila ruská agrese na Ukrajině.
Musíme být připraveni na obnovu Ukrajiny. Opravovat můžeme už dnes, řekl Fiala |
Ministryně už ráno uvedla, že obsah memoranda je o výměně informací v oblasti životního prostředí i pomoci odborných institucí. Česko by po válce podle Hubáčkové mohlo na Ukrajinu vyslat například zástupce Výzkumného ústavu vodohospodářského nebo České geologické služby.
Náměstek polské ministryně klimatu a životního prostředí Adam Guibourgé-Czetwertyňski poznamenal, že je velmi důležité ukázat evropskou jednotu a podporu Ukrajině a připravenost EU zasáhnout a dělat vše pro ukončení války. Polsko podle něj už Ukrajině poskytlo například vybavení pro mapování environmentálních dopadů invaze, nabídlo také pracovní sílu.
Výměna informací s ukrajinským protějškem je podle rakouské ministryně Leonore Gewesslerové důležitá, aby bylo možné zajistit jak krátkodobou pomoc ve zmírnění ekologické destrukce, tak dlouhodobou obnovu Ukrajiny.
Světelné znečištění a obnova Ukrajiny. Hubáčková chce do EU přinést nová témata |
Politici mimo jiné jednali i o adaptacích na změnu klimatu a o návrzích pravidel k obnově ekosystémů a ochraně přírodních druhů, které Evropská komise předložila koncem června. Podle nich by například měly členské státy zavést do roku 2030 na pětině svých suchozemských a vodních ploch opatření pro obnovu přírodních ekosystémů.
Mezi témata pražské akce patřilo i projednání společného unijního mandátu ke konferenci OSN o biologické rozmanitosti (COP 15) v Montrealu, kde má být v prosinci přijat Globální rámec pro biodiverzitu na dalších deset let. Ve čtvrtek budou unijní ministři debatovat o postoji EU pro listopadovou konferenci OSN o změně klimatu (COP 27) v Egyptě. Oba mandáty mají schválit ministři životního prostředí na říjnovém formálním zasedání v Lucemburku.
Koncerty, výstavy i jednání v Praze. Co vše se uskuteční během předsednictví |
Zasedání se zúčastnil místopředseda Evropské komise odpovědný za klimatickou politiku Frans Timmermans a eurokomisař pro životní prostředí Virginijus Sinkevičius.
Česko převzalo předsednictví v Radě EU od Francie 1. července a v čele společenství bude půl roku. Série ministerských jednání v pondělí začala dvoudenním neformálním zasedáním ministrů vnitra a spravedlnosti.
