Odpovídat na vaše komentáře mě baví, připadá mi, že se díky tomu můžeme navzájem více poznat. Proto jsem se rozhodla, že se budu vašim myšlenkám věnovat i dnes.
Je naivní předpokládat, že se Ukrajinci, kteří mluví rusky, naučí ukrajinsky.
Víte, po tom, co se stalo v Buči, Mariupolu, Charkovu, Chersonu a na jiných východních částech Ukrajiny, lidé úplně odmítli ruskou kulturu. Před válkou bylo běžné, že lidé poslouchali ruské interprety a dívali se na ruské filmy, teď všechno pocházející z Ruska odmítají. Jestli se ukrajinsky doopravdy naučí, to nevím, ale momentálně tomu dopomáhá nálada ve společnosti. Taky někdo z vás psal něco ve smyslu, že by se na východě měl zavést „východo-ruský jazyk“, který by byl oficiálním jazykem této části Ukrajiny. Šokovalo mě to, když jsem si to přečetla. Je to naprosto nepřípustné.
Mladí Ukrajinci by se měli ihned vrátit na Ukrajinu.
Nesouhlasím. Myslím si, že mládež nejvíce pomůže ukrajinské ekonomice, když se vrátí na Ukrajinu až poté, co získá evropské vzdělání. Na Ukrajině se teď nikdo neučí, vývoj, co se vzdělání týče, je teď prakticky na nule. Myslím si, že studování v Česku je pro mnohé mladé Ukrajince obrovská příležitost, která by se rozhodně neměla promrhat. Každý má v této válce svoji roli. Jsou ženy, které armádě vaří jídlo, jiní, co vyrábějí Molotovovy koktejly, mladí se učí, aby po válce na Ukrajinu přinesli nejnovější poznatky, a já se snažím alespoň trošku přiblížit, jak válku vnímáme my.
Po konci války byste se měli všichni vrátit domů.
Nejsme to my, co je příčinou vašeho strádání. Nejsme to my, kvůli kterým teď rostou ceny. Pořád se zapomíná na to, že zatímco tady se řeší ceny energií, na Ukrajině se řeší, kolik lidí zemřelo po bombardování. Hlavní příčinou, proč teď všichni trpíme, je Putin. Každý má právo si určit, kde chce, nebo nechce žít. Já i všichni ukrajinští uprchlíci, co jsme tady.
Deník UkrajinkyProjekt portálu iDNES.cz, který dává prostor ženám prchajícím před válkou. Své příběhy popisují v pravidelných denících. Odrážejí jejich cestu za svobodou, hledání střechy nad hlavou i jejich každodenní život v Česku. |
Víme, jaký je život na Ukrajině, detailně nám to popisují dělníci, kteří sem každý rok přijíždějí. Proč bychom měli věřit nějaké ženě na blogu?
Nepopírám, že to co říkají dělníci, je pravda. Jen je třeba si uvědomit, že je Ukrajina opravdu velká země, kde žije různorodá společnost. Pochopila jsem, že kvůli tomu, jak se Češi před válkou převážně stýkali s dělníky, kteří se neuměli prosadit doma, tak si na Ukrajinu udělali celkem zkreslený obrázek. Myslím si, že už mě trošku po všech textech, které jsem psala, znáte. Kdo by se chtěl podívat na to, jak jsem na Ukrajině žila, může se podívat na instagramový profil medok_beeproduction. Uvidíte tam moji včelí farmu a různé fotky a videa, kde ukazuji krásu naší vesnice a město Luck.
Na Ukrajině je hodně korupce, proto to není rozvinutá země.
Souhlasím, ale s tím teď bohužel nic neuděláme. Musíme se nejdřív vypořádat s Putlerem (složenina jména Putin a Hitler, pozn.red), pak dáme do pořádku stát. Myslím si, že nás válka spojila. Jestli nám to po válce vydrží, tak si myslím, že máme celkem dost velkou naději na to zemi obnovit.
Oksana Černij Je mi padesát let a pocházím z Volyňské oblasti. Vystudovala jsem pedagogiku a farmacii, s manželem jsme na Ukrajině měli firmu, která se zabývala včelařstvím. Před dvěma lety jsem se díky dokumentárnímu filmu Odstíny Ukrajiny spojila s mou rodinou v Česku, jsou to volyňští Češi. Po začátku války jsem u nich na pár dní našla útočiště i se svou maminkou, synem, dcerou a dvěma vnuky. Do Česka jsme přijeli 4. března. První díl jejího deníku: Tři dny a dvě noci jsem nespala kvůli popojíždění k hranici Druhý díl jejího deníku: Stýská se mi, ale učím se česky, abych si našla práci Třetí díl jejího deníku: Už nebydlíme v hotelu, nabídka práce snů bohužel nevyšla Čtvrtý díl jejího deníku: Dětem je nejlíp, už pochytávají česká slovíčka Pátý díl jejího deníku: Velikonoce mají duchovní význam, zdravíme se při nich jinak Šestý díl jejího deníku: Mám radost, že se lidé z východu ve velkém učí ukrajinsky Sedmý díl jejího deníku: Pro Čechy je Ukrajina druhořadý stát, nikdy tam však nebyli Osmý díl jejího deníku: Práci jsem nevzala, protože farmář měl jiné představy |
