„V současné době dochází k velmi výraznému nárůstu cen potravin. „Nelíbí se nám to a chceme ve spolupráci s Úřadem na ochranu hospodářské soutěže přistoupit ke kontrole marží potravin. Ne u všech. Vytipujeme si konkrétní potraviny, kde to budeme kontrolovat,“ řekl ministr novinářům v průběhu středečního jednání vlády.
Připomněl, že stejný krok se úspěšně realizoval v oblasti pohonných hmot, ať to byla nafta nebo benzín, kde došlo ve výsledku ke snížení cen. „Jsme v kontaktu s předsedou ÚOHS a budeme detaily dolaďovat,“ uvedl Nekula. Nechtěl říci, kdy přesně kontroly začnou. Mluvčí ÚOHS Martin Švanda řekl, že Nekula se s předsedou úřadu Petrem Mlsnou setká příští týden.
„Uvidíme, jak zareagují jednotliví obchodníci - myslíme tím zejména obchodní řetězce - protože máme avízo, že by chtěli po Velikonocích zdražit,“ dodal ministr zemědělství. „Rozdělení zisku v tom úseku od zemědělce přes potravináře až po obchodníky je nerovnoměrné. Marže u obchodníků jsou příliš vysoké a tam budeme zejména cílit,“ uvedl Nekula.
Podle prezidenta Agrární komory jde o gesto, které ceny příliš neovlivní
Podle prezidenta Agrární komory Jana Doležala jde o pěkné gesto, nejspíš ale ceny neovlivní. Podle potravinářské komory můžou být u zpracovaných potravin přirážky i ve výši 100 procent.
Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zase tvrdí, že konkurenční obchodní prostředí drží ceny dole. „Tempo růstu cen potravin je právě díky obchodním řetězcům v porovnání s celkovou inflací stále poloviční. Takto přesně funguje konkurenční trh – drží ceny dole a brání dominantním výrobcům, aby zneužívali svou pozici. Marže v obchodech jsou výrazně nižší než u velkých výrobců potravin a obchodní model retailu je založen na velkém objemu prodejů při nízké marži,“ řekl iDNES.cz Prouza.
Pokud ke kontrolám marží dojde, měl by podle něj Nekula osobně zarušit, že zahrnou celý řetězec od zemědělců přes potravináře až po obchod. Systém kontrol by pak měl podle něj respektovat rozložení nákladů v celém řetězci. Ttíhu většiny nákladů nese právě obchod, tvrdí Prouza.
Připomněl také „máselnou krizi“ v roce 2017. Tehdy se podle materiálu ministerstva zemědělství ukázalo, že výrobci zdražili meziročně máslo více než obchodníci. V té době byl ministrem zemědělství současný šéf KDU-ČSL Marian Jurečka, který zvýšení cen vyčetl řetězcům, do výpočtu marží ale započítával také daň z přidané hodnoty.
Prezident Agrární komory Jan Doležal uvedl, že by se všichni měli snažit, aby ceny potraviny dále nerostly tak zběsilým tempem jako dosud. „Dlouho upozorňujeme na to, že spotřebitel by měl mít právo vědět, kolik dostal zaplaceno dodavatel, respektive zemědělec nebo potravinář,“ řekl portálu iDNES.cz Doležal.
Komora se ale obává, že se maloobchod přizpůsobí a bude vykazovat marži jako rozdíl mezi tím, za kolik prodal a nakoupil ne od zemědělce, ale od některého třetího subjektu. „Tím může být nákupní aliance nebo dceřiná společnost řetězce, přes kterou se řeší nákup. Marže tak bude oficiálně nízká, ale propastný rozdíl mezi tím, co zaplatí spotřebitel a tím, co dostane zemědělec, zůstane,“ uzavřel.
U základních potravin drží řetězce marži do 30 procen, tvrdí šéfka Potravinářské komory
Prezidentka Potravinářské komory Dana Večerová uvedla, že u základních potravin si řetězce drží nižší obchodní přirážku do 30 procent.
„Jinak to je ale u vysoce zpracovaných potravin, například sýry, jogurty, masné výrobky, zde obchodní přirážka dosahuje i 100 % a více. Obchody lákají spotřebitele na levné základní potraviny a slevové akce a vědí, že spotřebitel nakoupí i ostatní druhy potravin,“ řekla iDNES.cz Večeřová. Podle ní tak můžou dopadnout kontroly u vysoce zpracovaných potravin zajímavě.
Agrární analytik Petr Havel upozorňuje, že nejspíš nepůjde o reálnou regulaci marží, ale zisku. Zisk je marže, od které jsou odečtené náklady jako nájemné, elektřina, mzdy apod. Doplnil, že i v ČR existují komodity, kde skutečně regulovaná cena je - například cena vody, kde je u vodohospodářských společností cenovým výměrem ministerstva financí regulovaný maximální zisk sedmi procenty.
„U nějakých strategických komodit jsou regulace možné. Ale pakliže by tam nějaká regulace mohla být, tak je to to poslední, k čemu by měl stát sáhnout. Přirozeným regulátorem je totiž sám spotřebitel, který nebude kupovat to drahé. A to se už teď děje,“ dodal Havel.
Plánujeme sledovat marže u potravin. Rozdělení zisku mezi zemědělci, zpracovateli a obchodníky je nerovnoměrné a doplácí na to spotřebitel. To nemůžeme tolerovat. Budeme proto chtít sledovat marži např. u másla, kuřecího masa, vepřového masa nebo pečiva. https://t.co/oGp3zzrtgX
