Ministři Německa, USA, Kanady, Británie, Francie, Itálie a Japonska byli podle Habecka zajedno, že placení v rublech by představovalo „jednostranné a jednoznačné porušení stávajících smluv“. Uzavřené smlouvy platí a firmy se jich podle Habecka musí držet. „To znamená, že platba v rublech není přijatelná,“ poznamenal.
Ruský prezident Vladimir Putin minulý týden oznámil, že Moskva bude požadovat platby za plyn v rublech od takzvaných „nikoliv přátelských zemí“. Na seznamu těchto zemí se mimo jiné ocitly právě všechny státy G7, neboť kvůli invazi Ukrajiny přijaly tvrdé protiruské sankce. Na tomto seznamu figuruje i Česko. Cílem Putinova kroku byla podle ekonomů snaha posílit rubl, který se po začátku války koncem února prudce propadl.
Putin nařídil vládě, Gazpromu a centrální bance, aby do 31. března připravily všechny potřebné dokumenty pro přechod na platby v rublech.
Na otázku, jestli Rusko omezí dodávky plynu do Evropy, pokud nedostane zaplaceno v rublech, v pondělí mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov odpověděl, že ho samozřejmě nebude dodávat zadarmo.
Habeck zase čelil dotazu, co by Berlín dělal, pokud Rusko přestane plyn dodávat. „Jsme připraveni na všechny scénáře,“ odvětil.
Přechod na LNG bude v Evropě trnitý. V cestě stojí hned několik překážek |
Podobně situaci vidí i německý kancléř Olaf Scholz. Ten v pondělí zopakoval, že smlouvy o plynu musí být dodržovány v měně, ve které byly původně sjednány. „Jak jsem již řekl, smlouvy, o nichž víme, jsou v drtivé většině v eurech a společnosti je také v eurech zaplatí. Smlouvy se musí dodržovat,“ řekl Scholz novinářům.
Rusko postavilo plynovody ze Sibiře do Evropy na počátku sedmdesátých let 20. století. Putinovo rozhodnutí představuje pro plynový trh revoluci, platby v zahraničních měnách přijímal i komunistický Sovětský svaz.
Rusko získává za vyvážený plyn až 880 milionů dolarů denně, což je v přepočtu asi 19,7 miliardy korun. Gazprom za vyvážený plyn dostává z 58 procent eura, z 39 procent americké dolary a zhruba ze tří procent britské libry.
