Tajemství přehrad: Dlouhé stráně jsou divem techniky a klenotem Jeseníků

Další výprava za tajemstvím našich přehrad nás zavede na vrcholy Jeseníků, do nadmořské výšky 1 350 metrů. Zamíříme k soustavě vodních děl, která byla v roce 2005 v anketě MF DNES označena za největší div Česka. Nahlédneme do nitra přehrady Dlouhé straně.

Tajemství přehrad

Sledovat další díly na iDNES.tv

Už v padesátých letech 20. století při projednávání budoucí energetické koncepce v Československu bylo jasné, že bude potřeba vybudovat nové a silnější zdroje elektrické energie. Kromě jaderných elektráren se začaly chystat také obří přečerpávací elektrárny.

Z desítek lokalit byly nakonec vybrány tři: Čierny Váh na středním Slovensku, soustava Dalešice-Mohelno (o této přehradě jsme psali zde) a Dlouhé stráně v Jeseníkách. Tam začaly přípravné práce v roce 1978.

Začátkem 80. let ale byla stavba utlumena, vůbec se nevědělo, zda se dílo podaří dokončit. Nakonec projektanti využili nucenou pauzu k přepracování zastaralé koncepce elektrárny na modernější a výkonnější. Stavba se znovu naplno rozběhla v roce 1989, hotovo bylo za sedm let. Původní nesouhlas a pochyby nakonec vystřídalo ohromení a obdiv. V Jeseníkách vznikl nový turistický cíl a technický unikát.

Horní a dolní nádrž vodního díla Dlouhé stráně jsou vlastně největším akumulátorem u nás. Ve špičce nechá dispečink vodu proudit přes turbíny do údolí, a když je elektřiny v síti dost a spotřeba není tak velká, otočí se chod turbíny a voda se čerpá do výšky 1 350 metrů nad mořem.

Osm a půl kilometrů podzemních chodeb

Vodní dílo a přečerpávací elektrárna Dlouhé stráně leží v chráněné krajinné oblasti, většina technologií je proto ukryta pod zemí. V reportáži jsme se vydali jak do chodeb pod horní nádrží, tak do komplexu elektrárny.

Slepá mapa: Hledejte největší přehrady v Česku

Zamíříme třeba ke spojovacímu tunelu mezi elektrárnou a horní nádrží, který se používá v zimě, když je příjezdová cesta kvůli sněhu nesjízdná.  Původně se tunel vůbec neměl stavět a horní nádrž se měla kontrolovat pomocí rolby. Jenže dodavatelská firma si v době výstavby koupila vrtací soupravu, kterou potřebovala vyzkoušet.

Ukážeme vám taky množství průsaků horní nádrže, zjistíme, kde má nouzové vypouštění a podíváme se i do strojovny rychlozávěrů. U dolní nádrže si zase popíšeme funkci sdruženého objektu, včetně segmentových uzávěrů bezpečnostních přelivů.

Zavítáme samozřejmě i do elektrárny. Ukážeme vám kavernu turbín o rozměru 50 x 87,5 x 26,5 metru. Podíváme se do jednotlivých pater, k víku turbíny, ke chladiči rotoru nebo k savce pod turbínou. Ukážeme si i obrovský kulový ventil, který v případě nouze uzavře přívod vody k turbínám.

Dostali jsme se i do dalšího úctyhodného prostoru ve skalním masivu, kaverny transformátorů. Ta má rozměry 117 x 16 x 22 metrů. Dozvíme se třeba i to, jak silné vodiče vedou elektřinu mezi generátorem a transformátorem. 

Kaverna turbín má na výšku 50 metrů, na délku 87 a půl metru a na šířku 26 a půl metru. Je rozdělena na několik pater

Vodní dílo a přečerpávací elektrárna Dlouhé stráně jsou nejen technickým, ale i přírodním divem Česka. Ostatně miliontého návštěvníka přivítala elektrárna už v roce 2017, ročně se na exkurzi objedná skoro sto tisíc lidí. Je ovšem lepší návštěvu plánovat dostatečně dopředu, exkurze bývají zvlášť v létě zamluvené na týdny dopředu.

Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz