Tajemství přehrad
Sledovat další díly na iDNES.tvO stavbě vodního díla na řece Svratce se uvažovalo už na konci 19. století. Důvodů bylo hned několik. V první řadě regulace povodňových průtoků a zajištění pitné vody pro Brno. Ve druhé řadě naopak nadlepšování průtoků v období sucha.
Stavět se ale začalo až v roce 1936. Vybrána byla soutěska pod obcí Kníničky, kde se skály na obou březích přibližovaly na vzdálenost několika desítek metrů. Mohla se tak realizovat poměrně úzká betonová hráz, dlouhá jen 120 metrů.
 |
Staré Kníničky bohužel nepřežily. Většina domů stála v zátopě, a tak se 500 tamních obyvatel muselo vystěhovat.
Stejně tak, jako jsme si říkali v minulém dílu u vodního díla Pastviny, vznikala i tato hráz s cílem zaměstnat co nejvíce dělníků. Proto byla na stavbě omezená mechanizace. K dispozici byly vlastně jen dvě míchačky na beton, jeden kompresor a jeden parní jeřáb. Všechno se dělalo ručně, beton se po stavbě rozvážel ve dvoukolácích.
Slepá mapa: Hledejte největší přehrady v Česku |
Proto také nemohla být použita technologie nepřetržitého lití betonu, kterou známe až z poválečných staveb. Brněnská přehrada je proto rozdělena do 12 samostatných bloků, z nichž dva krajní jsou zapuštěné do skály.
V roce 1940 byla přehrada s elektrárnou postavena. Dvacet tři a půl metru vysoká, dalších 11 metrů je zapuštěných ve skále. U paty je hráz široká 27 metrů, v koruně sedm metrů.
Řez hrází Brněnské přehrady
Záchrana v poslední chvíli
Namále měla přehrada v dubnu 1945. Německá vojska podminovala silnici vedoucí přes hráz, aby ztížila postup tanků rudé armády. Hrázný František Šikula chtěl Sověty varovat, při útěku byl ale postřelen.
Jeho známí ho převezli do Bystrce, kde byl ošetřen. Zároveň pověřil svého známého Ladislava Dolníčka, aby vzkaz vyřídil. Ten bohužel neuměl rusky, takže se všechno zkomplikovalo, ale nakonec mu vojáci Rudé armády uvěřili a hráz zničena nebyla. O celé akci jsme psali zde.
Vzdušní líc Brněnské přehrady
Prýgl = rekreace a zábava
Proč Prýgl?Je to odvozenina od německého slova der Prügel, což znamená kyj, obušek nebo klacek. V hantecu se slovo prýgl s malým „p“ používá pro zahnutou vycházkovou hůl.  No a podíváme-li se na tvar přehrady na mapě, je všechno jasné.Zahnutá část přehrady je pod hradem Veveří, konec dlouhé rovné části u Bystrce. |
Po 2. světové válce si Kníničskou přehradu, v roce 1959 přejmenovanou na Brněnskou, obyvatelé moravské metropole oblíbili jako cíl svých výletů a rekreace.
Kolem nádrže vyrostly chaty i rekreační areály. Masivní využívání ale mělo za následek zanesení přehrady sinicemi. Nepomohlo ani vápnění, ani vypuštění.
Teprve v posledních letech se Povodí Moravy pomocí moderních technologií podařilo se zelenou vodou zatočit.
Uvnitř hráze a elektrárny
V reportáži si prohlédnete, jak vypadají technologie uvnitř hráze. Projdeme revizní chodbou a nahlédneme i do zpola zatopených svislých kontrolních šachet. Věděli jste, že se uvnitř hráze ukrývají zbytky přivaděče vody do brněnské zoologické zahrady? Hrázný nám ukáže třeba to, jak se měří stabilita jednotlivých betonových bloků, a vysvětlí také, k čemu jsou záhadné otvory uvnitř i vně hráze.
Podíváme se samozřejmě i do elektrárny. Ta prošla v nedávných letech rekonstrukcí. Ukážeme vám, jak vypadala výměna rychlozávěrné tabule v roce 2017, ale zavítáme také přímo k turbíně a mohutnému přívodnímu potrubí.
Zkrátka Brněnská přehrada, ač se to na první pohled nezdá, má spoustu tajemství. Snad alespoň některá pomůžeme poodhalit.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
