Zaniklé tratě
Sledovat další díly na iDNES.tv
Mapa Staré Tišnovky mezi stanicemi Česká a Tišnov
Už několikrát jsme si říkali, že původní lokálková trať z Brna do Tišnova vznikla v roce 1885. Koncesi tehdy získala po velkých bojích společnost StEG. Celkově to byla pátá trať, která z Brna vycházela. Dráze se ale dlouhá léta všichni posmívali, na 28 kilometrů mezi Brnem a Tišnovem si totiž cestující museli vyhradit skoro hodinu a půl času.
Po Mnichovské dohodě v roce 1938 se ale karta obrátila, trať Německý, později Havlíčkův, Brod – Brno byla jedinou spojnicí Čech a jižní Moravy, která nevedla přes zabraná území. Vláda druhé republiky rozhodla dráhu modernizovat, tedy zdvoukolejnit a narovnat. Jenže přišla válka a práce se dokončily až po ní. Provoz na nové dvoukolejce byl slavnostně zahájen v prosinci 1953.
Stará Tišnovka byla z velké části zrušena, v úseku Kuřim–Tišnov to ovšem bylo trochu jinak. U Čebína měla vzniknout obří vápenka, a tak se hlavní trať změnila na vlečku. Provoz byl zachován až do roku 1999, kdy byla část trati mezi rozvodnou v Hradčanech a Čebínem vytrhána. Tři a půl kilometru Staré Tišnovky u Tišnova je tak stále sjízdných.
 |
Po poli i po kolejích
V 70. díle, kdy jsme procházeli Starou Tišnovku mezi brněnským Královým Polem a stanicí Česká jsme tvrdili, že se od České až do Kuřimi ze staré tratě nic nedochovalo. Jak je ovšem známo, výjimka potvrzuje pravidlo. Pár set metrů přes kuřimskou stanicí jsme objevili kamenný propustek a terénní vlnu, kudy původní Tišnovka vedla.
Zajímavé je, jak je nová trať oproti té staré opravdu rovná. Zatímco původní Tišnovka neustále stoupala a klesala, dvoukolejka z padesátých let 20. století prakticky stále drží svoji niveletu, byť za cenu hlubokých zářezů nebo naopak vysokých náspů. Před Kuřimí vedla Stará Tišnovka zhruba o pět šest metrů výš, ve stanici Kuřim to už bylo naopak, výrazně výš je tam nová trať.
Zatímco původní trať vedla v Kuřimi několik metrů pod okolními domy, na Novou Tišnovku se jejich obyvatelé dívají směrem nahoru.
V reportáži vám ukážeme, kudy Stará Tišnovka vedla. Vydáme se k vrchu Zborov, kde se v zahrádkářské kolonii dochoval původní násep, ukážeme vám taky jeden z mála dochovaných propustků mezi Kuřimí a Tišnovem. Paradoxně zůstal stát uprostřed pole.
Ukážeme vám místo, kde ze staré tratě vybíhalo několik vleček, objevíme výstražný kříž dávno zrušeného přejezdu a vysvětlíme vám, z jaké etapy tratě je kilometrovník s hodnotou 5,0, který se dochoval na kraji Drásova. Porovnáme taky, jak vypadalo drásovské nádraží kdysi s tím, jak vypadá dnes.
Původní nádražní budova stanice Drásov. GPS: 49.3283733N, 16.4733236E
Vydáme se i po dodnes dochovaných kolejích, které slouží pro případný převoz transformátorů do hradčanské rozvodny. Prozradíme vám, kde bývalo do roku 1999 předávací kolejiště mezi státní dráhou a vlečkou do vápenky. Dnes byste toto místo určitě nepoznali. Na chvíli se zastavíme v místě někdejší zastávky Hradčany a zjistíme, proč je propustek před Tišnovem tak unikátní. Prý je jediný svého druhu na tomto úseku Staré Tišnovky.
Lokomotiva 735.200 v Hradčanech na cestě z Čebína do Tišnova, polovina 90. let 20. století. GPS: 49.3423486N, 16.4301181E
Naši pouť skončíme ve stanici Tišnov. Možná je to naposledy, kdy toto nádraží vidíme v podobě z první poloviny 50. let 20. století. Stanice má totiž v roce 2026 projít zásadní modernizací, během které zmizí další památky po Staré Tišnovce. Padnout má budova bývalé vodárny s výtopnou. A tak se s nimi alespoň důstojně rozloučíme.
Stará Tišnovka je fenomén, který se vine od Vysočiny až po Brno. A kdo ví, třeba se na některý z jejích zaniklých úseků ještě v budoucnu vrátíme.
