Za polární září nacestujete i tisíce kilometrů. Jejím domovem je Island

Je tma, vzduch je průzračný a ledově chladný. Od úst vám stoupá pára a obloha je posetá ohromujícím množstvím hvězd. Když se pak mezi nimi objeví první světelný pruh, který prostřelí nebe od severu až nad vaši hlavu, zamrazí vás v zádech. Příroda na severu dokáže vytvořit tu nejúchvatnější světelnou show – severní polární zář.

Málokdy se v našich zeměpisných šířkách stává, že by Češi hromadně po setmění vyráželi za hranice velkoměst a snažili se zahlédnout aspoň nepatrný záblesk Aurory nad severním obzorem. Šance byla před pár dny, jenže příroda se nedá naprogramovat.

Zklamání ale není na místě. Protože se slunce dostává po jedenácti letech do svého maxima, pořád existuje šance, že brzy zažijeme tuto bezesporu nádhernou světelnou show i v Česku. Naposledy se nad naším územím objevila slabá aurora borealis (severní polární záře, pozn. red.) v roce 2015, byť byla sluneční aktivita v té nejnižší fázi. 

Domov polární záře

Kochat se neuvěřitelnou éterickou paletou světelných barev a tvarů mohou přes zimní období hlavně obyvatelé severských zemí a zejména potom Islandu. Leží totiž přímo pod tzv. aurorálním oválem, tedy prstencem kolem magnetických pólů, v němž se nejčastěji vyskytují polární záře.

Polární záře na jihu Islandu

Po konci krátkého léta začíná slunce na Islandu zapadat pod obzor a polární den střídá období prodlužujících se nocí. Tato výhoda je ovšem vykoupená poměrně drsným klimatem a počasím, o kterém vám i islandští meteorologové řeknou, že je nepředpověditelné. Mění se totiž každou chvíli. Jedno staré islandské přísloví říká: „Nelibí se vám počasí? Počkejte čtvrt hodiny, bude ještě hůř!“

Z okna nic neuvidíte

K pozorování polární záře na Islandu ovšem nestačí jen vystrčit hlavu z okna. Je třeba podniknout nezbytná opatření a hlavně mít trpělivost. Musíte si vybrat místo bez oblačnosti a světelného znečištění.

Na Islandu jsme za polární září najezdili díky počasí stovky kilometrů. Kvůli špatným podmínkám jsme vraceli ze severu země na jih přes tři sta kilometrů za hustého sněžení, pak deště a nakonec jsme jeli po namrzlé silnici. Nikdo z nás toho nelitoval.

Polární záře poblíž Laugaru, Island

Od začátku září do konce března je nejpříznivější období, kdy se vyplatí na Island vyrazit. Léto vám sice poskytne nekonečné dny, kdy si i o půlnoci můžete venku pohodlně číst, ale musíte počítat s tím, že z jednoho z nejúchvatnějších přírodních jevů neuvidíte vůbec nic. Zato si můžete být jistí, že kamkoliv se hnete, budete se před některým z vodopádů potkávat s množstvím turistů s mobilními telefony.

Poprvé jsem na Islandu zažil polární záři v roce 2008, na severu země v Ósaru. Těsně před půlnocí se na nebi objevily proměnlivé zelené pruhy, které místy zazářily tak silně, až jsem měl pocit, že si musím zaclonit oči. Od té doby jsem věděl, že kvůli tomuto zážitku se vyplatí trocha nepohodlí a probdělých mrazivých nocí. To, že musíte vyjet za město do tmy, platí i na Islandu. Na rozdíl od střední Evropy to ovšem není vůbec žádný problém.

Mýtický tanec duchů nebo Valkýry

Island je zemí, kde je aurora naprosto běžným jevem. Někteří místní lidé jsou už tak zvyklí, že je „nějaká záře“ nemůže vykolejit. Starousedlíci ale stále znají legendy, které se k ní vážou. První obyvatelé Islandu, Vikingové, spojovali tančící pruhy světla přicházející z temnoty s válkou. Věřili, že se světla objevují, když se sluneční paprsky odrážejí od lesklých štítů Valkýr, které uhánějí po obloze na cestě k místu svého odpočinku – Valhalle.

Polární záře v horách nad Seydisfjördurem, Island

Jiná legenda je spjatá s porodem. Aurora má prý zázračnou moc tlumit porodní bolesti. Ale pokud se nastávající matka dívá přímo na oblohu, může se jí narodit šilhavé dítě. Další mýtické příběhy popisují tanec zlých duchů, kteří jsou schopní člověka uchvátit a odnést do podsvětí. Proto se během polární záře nesmí tančit a zpívat, aby na sebe člověk neupozornil.

Pomyslný vrchol polární záře

K Islandu se váže i jeden z mých nejkrásnějších zážitků s polární září. Před několika lety jsem v říjnu cestoval po poloostrově Snaefelsness. Jeden místní farmář mi v noci přišel oznámit, že polární zář právě zmizela. Nechtěl jsem tomu uvěřit. Navlékl jsem na sebe zimní vrstvy, sebral fotoaparáty a vyrazil do ponuré noci. Když jsem míjel starý hřbitov s kostelíkem, měl jsem pocit, jako bych byl v nějakém béčkovém hororu. Ponurá atmosféra ale netrvala dlouho. O pár desítek minut později prořízl oblohu první zelený pruh a obloha se celá roztančila éterickým a uhrančivým světlem aurory.

Kolem půlnoci pak nastal ohromující jev. Jakoby se nebe otevřelo přímo nad vaší hlavou a dolů se sypal hvězdný prach. Říká se mu koróna a je to vrchol polární záře.

Spektakulární polární záře na jihu Islandu, poblíž obce Vík

Nebojte se aurory

Když se letos objevila předpověď astronomů, že by polární záře mohla být viditelná i v našich končinách, někteří lidé začali na sociálních sítích zveřejňovat rady, jak se před takovou nocí zachovat a jak se chránit. Přece jen jde u nás o velmi vzácný a neobvyklý jev, který rozhodně není na denním pořádku, a tak může vzbuzovat pozornost, ale také i obavy.

Podle některých rad bychom měli vytáhnout ze zásuvek všechny spotřebiče, z notebooků vyndat baterie a vypnout citlivou elektroniku včetně mobilních telefonů. Byla z toho cítit jistá panika.

Naprostá většina slunečních erupcí na Zemi ovšem žádné škody nezpůsobí. Výjimkou je snad gigantická sluneční bouře v září 1959, která zkratovala telegrafní dráty v USA i Evropě a způsobila rozsáhlé požáry. Tehdy byla polární záře tak silná, že ji mohli pozorovat i obyvatelé tropických oblastí. Je to však naprosto výjimečné a zatím poslední sluneční erupce, která k nám nakonec auroru nedonesla, nemohla nic takového způsobit. Na Islandu, kde je aurora téměř na denním pořádku, to dávno vědí.

Autor:
  • Nejčtenější

Svezte se nostalgickými a zážitkovými vlaky, máme jejich soupis

1. října 2021,  aktualizováno  28.5

Aktualizujeme Máte rádi vlaky a chcete zažít něco extra? Vyzkoušejte mimořádné nostalgické a zážitkové jízdy. Po...

VELKÝ TEST ELEKTROKOL 2024: Kdo umí řídit, dojede dál a šetrněji

21. května 2024

Přemýšlíte o nákupu univerzálního horského elektrokola? Nechte se inspirovat testem, který pro...

{NADPIS}

{LABEL} {POPISEK}

TEST ELEKTROKOL 2024: Německá kvalita i české překvapení

21. května 2024

Premium Tucet terénních elektrokol s pevnou zadní stavbou prošel obsáhlým testem. Zkušení jezdci i naprostí...

KVÍZ: Sněžka je nejvyšším vrcholem Polska. Je to pravda, nebo lež?

26. května 2024

V tomto vědomostním kvízu vám předložíme několik tvrzení o různých zeměpisných zajímavostech z...

{NADPIS}

{LABEL} {POPISEK}

Bez pojištění zapláčete. Kolik stojí záchrana vrtulníkem v rakouských Alpách

20. května 2024  13:39

Záchrana v horách či jiném těžce přístupném terénu se může turistům v Rakousku výrazně prodražit,...

Svezte se nostalgickými a zážitkovými vlaky, máme jejich soupis

1. října 2021,  aktualizováno  28.5

Aktualizujeme Máte rádi vlaky a chcete zažít něco extra? Vyzkoušejte mimořádné nostalgické a zážitkové jízdy. Po...

Nejkrásnější stezky druhé strany světa. Užijte si výhledy Nového Zélandu

28. května 2024

Premium Nový Zéland je zemí, která nabízí turistům nejkrásnější vodopády na celém světě, ale také kouzelné...

Dokonalá dovolená v St. Johann v Salcbursku jen 250 kilometrů od hranic Česka

27. května 2024

Advertorial Nechcete se v létě mačkat na přeplněných plážích? Máte rádi spíš horské prostředí? Máme pro vás...

Nekrmit holuby, nebrat kameny. Pozor na (ne)tradiční pravidla v zahraničí

27. května 2024

Premium Sbalit plavky, sluneční brýle a opalovací krém i sbírku zákonů. Kdo by chtěl mít na cestách...

Párkům odzvonilo. Podnikatel lije do rohlíků svíčkovou a dobývá benzinky

Na pracovních cestách se podnikatel v gastronomii Lukáš Nádvorník přejedl párků v rohlíku. Napadlo ho, že by do pečiva...

Herec Lukáš Vaculík se oženil, dívčí idol 80. let si vzal ředitelku z Primy

Lukáš Vaculík (61) se tajně oženil. Vzal si výrobní ředitelku a producentku FTV Prima Luciu Kršákovou (46). Herec a...

Milan Hein odhalil neshody mezi Simonou Postlerovou a její matkou

Smrt herečky Simony Postlerové (†59) byla ranou pro celou její rodinu. Na parte ale chybělo jméno hereččiny matky Jany...

Hoši, nádhera, děkují celebrity za hokejové zlato. Pokáč baví vítěze písničkou

Česká hokejová reprezentace získala po čtrnácti letech zlato na mistrovství světa. Obrovský úspěch nadchl nejen...

Zavřela jsem vagínu a už neotevřu. Když ženy žijí bez sexu a nechybí jim

Premium Stále častěji se můžeme dočíst, že lidstvo se nevěnuje své základní, přirozené potřebě – sexu. Nastupující generace...