Čtvrtek 9. prosince 2021, svátek má Vratislav
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Čtvrtek 9. prosince 2021 Vratislav

Čtenáři cestují. Polární záři dohnali na kolech, ale sáhli si na dno

Někteří cestovatelé preferují samotu a opuštěnou přírodu, jiní si vychutnávají polehávání na pláži, další se hrnou za dobrodružstvím, nebo se seznamují s místními obyvateli a jejich odlišnými zvyky. Čtenáři iDNES.cz Karel a Kristina Himmerovi procestovali Island na kole a viděli velryby i polární záři.

Islandská krajina je neuvěřitelná: rozeklané tmavé hory, ze kterých stékají vodopády, protínají dramatické mraky a nahoře vykukuje tyrkysový ledovec. | foto: Archiv soutěže

„Já už dál nejedu. Kašlu na to,“ brblám si v hustém studeném dešti, který nás kvůli prudkému větru šlehá a zalézá i do míst, kam by se normálně nedostal. Kolem nás je jenom černý písek, mlha a my stojíme u silnice a snažíme se opravit totálně zaseknutý řetěz. Přes promoklé nepromokavé rukavice nám mrznou ruce. Kemp v nedohlednu a počasí se má zhoršit. Do nejbližšího servisu to máme pět dní svižné jízdy. V duchu své dvě levé ruce prosím, aby to opravily.

Koho to napadlo? Všichni nám říkali: „Na Island na kole? Co to je za blbost? Tam se na kole nejezdí.“ Bylo těžké jim teď nedat za pravdu, ale odolali jsme. Nadával jsem tak nahlas, že řetěz povolil. Vlečeme se dál rychlostí chůze a už dva dny ani nevíme, jak vypadá krajina kolem nás.

„Mohli jsme jet na tu Šumavu,“ říkáme si oba dva. S tím se navzájem svěřujeme až o den později ve stanu, protože spolu za jízdy nemluvíme. Ne že bychom se snad hádali, ale přes vítr, který ani na sekundu neutichá, bychom se stejně neslyšeli. A vlastně i na tu hádku občas dojde, když je nejhůř a dochází jídlo. Obchody jsou od sebe klidně i tři dny cesty daleko, takže jídlo dochází docela často.

Vody je tu ovšem víc než dost. Promočení přijíždíme pod ledovec do kempu Skaftafell a v miniaturním stanu předvádíme při převlékání úctyhodné akrobatické kousky. Stan je sice psaný pro dva, ale už není napsané, pro dva co. Určitě ne pro dva lidi a už vůbec ne s věcmi na měsíční cestu.

V kempu trčíme kvůli špatnému počasí tři noci. Islandští skřítci tím asi chtěli naznačit, že bychom to neměli přehánět a že bychom si po týdnu jízdy bez přestávky měli dát pauzu. Dokonce nám do kempu nadělili i sušičku prádla, která je zadarmo. A to už na Islandu něco znamená. Sušíme všechno, i Krtečka, který se k nám cestou přidal. Válel se u cesty, a když zjistil, že má možnost se vrátit domů, souhlasil, že s námi Island objede. To ještě chlapec nevěděl, co ho čeká.

Islandská krajina je ryzí, tichá, nádherná...

Islandská krajina je ryzí, tichá, nádherná...

Po deštích zjišťujeme, jak neuvěřitelná krajina nás celou dobu obklopovala. Rozeklané tmavé hory, ze kterých stékají vodopády, protínají dramatické mraky a nahoře vykukuje tyrkysový ledovec. Víc fotíme, než jedeme. Naštěstí s koly můžeme zastavit kdekoliv. Úzké silnice ani málo odpočívadel nás netrápí.

Napište svůj cestopis

Cestou koukáme a bečíme na ovce a ony nás napodobují. Nezvykle malí koně v ohradách s námi závodí, a když je zastaví příkop, smutně se za námi dívají. Vidíme dokonce i soby, ale jen na korbách aut, protože je září a začala lovecká sezona.

Škoda, že se neloví i mušky, které nás dovádějí k šílenství. Tisíce malých potvor nás otravují, kdykoliv zastavíme. Shodit ze sebe na poledním slunci vrstvu oblečení nebo se nedejbože napít nepřipadá v úvahu. Naopak. Nasadit kukly, brýle a musíme jim ujet, kopec nekopec.

Polární záře nás donutila vylézt ze spacáků

Po dopolední vydatné koupeli ve vlastním potu večer nacházíme kousek od silnice místo na stan. Poprvé za patnáct dní se vítr zklidní a my při stavění stanu užasle znehybníme a zaposloucháme se do ticha. To je uprostřed lávového pole tak pronikavé, že nás později v noci probudí.

Za dalších pár nocí nás ve dvě ráno vytrhne ze spánku budík a my vystrkujeme hlavu ze stanu a vyhlížíme polární záři. Její mihotající se bílozelené jazyky nás tahají z vyhřátého spacáku do ledové tmy. Jedeme na kolech kousek za kemp, užíváme si tu fascinující podívanou a ani nevnímáme, že mrzne.

Výlet za velrybami se poměrně vydařil. Zahlédneme totiž i keporkaka, který si...

Dál v naší cestě pokračujeme rychleji, než jsme čekali, a tak máme v Akureyri, druhém největším městě Islandu, den k dobru. Využijeme ho k drahému výletu za velrybami, který se však poměrně vydařil. Zahlédneme totiž i keporkaka, který si plave kousek od nás.

O pár dní později narazíme na skupinku zdatných turistů, kteří odtahují uvázlou velrybu vlastníma rukama zpět do oceánu. To jsme opravdu ještě neviděli. Později jen tak náhodou narážíme na několik tuleňů, kteří se tulení na kameni pár metrů od nás. A to už je mimochodem v Reykjavíku.

Vzpomínáme, jak jsme při odletu z Prahy viděli jedno z našich kol letět vzduchem a tvrdě dopadnout na dopravní pás letadla a jak jsme po příletu na ostrov řešili ohnutý převodník, kvůli kterému bylo jedno z kol nepojízdné, a nevěděli jsme, jestli vůbec někam pojedeme. Uběhlo 25 dní, je půlka září roku 2019 a jsme tady.

Po deštích zjišťujeme, jak je krajina na Islandu neuvěřitelná.

Po deštích zjišťujeme, jak je krajina na Ilsandu neuvěřitelná.

Počasí se zhoršilo až tak, že si místní oblékají dokonce i mikiny. My potomci Vikingů nejsme, takže to pro nás znamená, že budeme opět na tři dny uvězněni v kempu. Tedy vlastně dva. Je nám líto promarnit čas, tak si jeden den uděláme výlet autobusem k ikoně Islandu Geysiru a do národního parku Þingvellir.

Po výletě zjišťujeme, že rozhodnutí objet ostrov na kole bylo to jediné správné. Občas nám po cestě vrtalo hlavou, jestli to má cenu, ale teď už bezpečně víme, že mělo. Z autobusu jsme Island vnímali jako v televizi.

Po 28 dnech a 1 740 kilometrech přijíždíme na letiště v Keflavíku, odkud jsme vyjeli. Tím naše svatební cesta definitivně končí. Teď už jen zabalit kola a odletět domů. Bude nám sice smutno, ale už teď víme, že jsme na Islandu nebyli naposledy.

Odměna po dešti
Autoři:

Praha na dlani. Podívejte se na ni z ptačí perspektivy

  • Nejčtenější

Zemřel slavný cestovatel Miroslav Zikmund, bylo mu 102 let

Zemřel legendární český cestovatel Miroslav Zikmund, bylo mu 102 let. Radiožurnálu to potvrdila jeho rodina....

Ve Vorkutě byl jeden z nejhorších gulagů, dnes tu lidi vězní bída a mráz

Ve Vorkutě vybudovali jeden z nejkrutějších gulagů v bývalém Sovětském svazu. Po jeho zavření nepomohly městu ani...

Tatínek mi dal signál, že odchází, vypráví syn Miroslava Zikmunda

Premium Dětství prožil Miroslav Zikmund mladší ve zlínské vile na Nivách. A přestože se rodiče v době, kdy studoval střední...

ZANIKLÉ TRATĚ: „Rozkročený“ most Spojovací dráhy byl ikonou Žižkova

Seriál Jubilejní padesáté Zaniklé tratě tentokrát zůstanou v Praze. Podíváme se na trať, která propojila největší pražská...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Začíná lyžařská sezona, tak dobré sněhové podmínky vlekaři nepamatují

Na Černé hoře se ráno začalo lyžovat, v sobotu se přidá Malá Úpa a Šerlišský Mlýn. Úvod sezony v Krkonoších i Orlických...

TEST: Hodinky místo mobilu děti pohlídají i zabaví

Premium Co umějí chytré hodinky se SIM kartou pro děti? Nahradí mobil. Dá se na ně dovolat a většinou i sledovat jejich polohu...

Opatření bojkotuje stále více lidí, cítí se podvedeni, říká psycholog

Premium Doba covidová je už dlouhá. Zatímco při první vlně epidemie byli lidé v Česku většinou ukázkově disciplinovaní, nyní je...

Velké dilema třetí dávky: míchat, či nemíchat vakcíny?

Premium Posilující dávka očkování naráží na možnost volby. Řada Čechů řeší, kterou vakcínou si nechat svoji imunitu proti...

  • Další z rubriky

Čtenáři cestují: liduprázdná Namibie před covidem byla splněným snem

Někteří cestovatelé preferují samotu a opuštěnou přírodu, jiní si vychutnávají polehávání na pláži, další se hrnou za...

Pralesní čokoláda i delfíni v řece. Ekvádor umí překvapit, říká cestovatelka

Premium Hodina strávená v nočním pralese dokonale vyzkouší lidské smysly – člověk najednou vidí i v hluboké tmě a okolní zvuky...

Čtenáři cestují: Dovolená na jihovýchodním Slovensku byla plná milých setkání

Někteří cestovatelé preferují samotu a opuštěnou přírodu, jiní si vychutnávají polehávání na pláži, další se hrnou za...

Čtenáři cestují: cyklovýlet po Alpách do Innsbrucku mi ukázal mé jiné já

Někteří cestovatelé preferují samotu a opuštěnou přírodu, jiní si vychutnávají polehávání na pláži, další se hrnou za...

Žilková: Byla jsem těhotná s Menzelem, potrat byl pro mě rozvodem s Bohem

Veronika Žilková překvapila informací o tom, že kdysi čekala dítě s Jiřím Menzelem. O nevěře manžela, vztahu s...

Moje tetování nad rozkrokem vyznívá vulgárně, stěžovala si paní

Nebylo tak úplně promyšleno, kvůli přemíře alkoholu vlastně nebylo ani zamýšleno. Tetování vyznívá explicitně sexuálně,...

Psychopati za volantem: pozor na dodávky, elektromobily a bouráky dvou značek

Beránci ve škodovkách a predátoři v bavorácích? Výběr auta o vás může prozradit víc, než byste možná chtěli. Ať už se...

Měli jsme zůstat točit v Sydney, říká Chris Hemsworth o práci v Praze

Australský herec Chris Hemsworth (38) v Praze natáčí pokračování akčního filmu Vyproštěn. V české metropoli by měl štáb...

Syna jsem viděl, když mu byly tři. Pak až v jeho padesáti, říká Ladislav Frej

Premium „Po představení neusnu. Je půl třetí ráno, sedím v kuchyni, chroustám piškoty bez lepku, piju mlíko a mudruju, co jsem...