Jen máloco ztrácí na hodnotě tak rychle jako výpočetní technika. Kvůli překotnému vývoji všechny komponenty rychle morálně zastarávají a udržovat počítač na špičce je pořádně drahý koníček. Samozřejmě, co se týče běžných administrativních úkonů, nejsou nároky na hardware až tak vysoké jako v případě počítačových her, přesto každá kancelář čas od času projde obnovou strojového parku. Jde to ale i jinak.
Správce kempu Frans Bos dává světu lekci z efektivního využívání dostupných zdrojů.
Nedaleko vesnice Koningsbosh v nizozemské části území Limburska se u břehu malebného jezera rozkládá kempink Böhmerwald. Díky opečovávanému hřišti, nízkým cenám a pozvolnému vstupu do vody oblíbený především u rodin s dětmi, brzy se však možná stane i putovním místem počítačových nerdů. Youtuber Victor Bart provozující kanál RETRO Machines v něm objevil skutečný poklad. Majitel a zároveň i hlavní správce kempu Frans Bos totiž veškerou provozní administrativu kempu vede na stařičkém počítači Atari ST.
„Vždy 1. dubna ho zapnu a pak běží nepřetržitě až do října, kdy končí sezona,“ povídá ve videu Frans šokovanému youtuberovi, podle něhož může dokonce jít o jeden z nejdéle používaných počítačů na světě. Lehce zažloutlý stroj se přitom do důchodu ještě nechystá a počítá se s ním i do budoucnosti.
I když už kvůli internetu do Fransovy pracovny musel přijít i modernější bratříček, samotnou správu kempu nadále plánuje dělat jen na Atari ST. „Než bych ho zapnul a přihlásil se, mám už na Atari práci hotovou,“ vysvětlil Bos, proč nepřesedlal na modernější stroj.
V roce 1986, kdy byl tento slavný stroj vyroben, šlo o výkřik moderní techniky. Zatímco tehdy měla dostupná PC jen 512 kB RAM, Atari ST nabízelo dvojnásobek. A k tomu ještě parádní 70Hz obrazovku, z níž nebolely oči ani po dlouhém používání. Pro evidenci hostů si Frans napsal vlastní software, který pak podle vznikajících potřeb dále rozšiřoval. Dokonce vytvořil i digitální mapu kempu, díky níž má vždy snadný přehled o využití konkrétních stanových ploch. Program se mu natolik povedl, že nikdy nepocítil potřebu jej nahradit, a tak na něm právě končí již 36. turnus.
Při pohledu na běžné uživatele, kteří každé dva roky mění mobilní telefon, jen aby měli své zbytečné fotky o pár megapixelů ostřejší, působí tento příběh jako z jiného světa, že?
