„Existuje rozšířená představa, že neexistují filmové záběry Petra Kellnera. Není to pravda...,“ uvádí titulek zhruba osmiminutové video. Sestřih začíná osobní zpovědí, poté přechází k pohledům na byznys.
„Jsem Petr Kellner podnikatel a taky jsem Petr Kellner táta. Jsem introvert a nemám rád nějaké velké společnosti, shromáždění... A hlavně chráním rodinu, chráním soukromí a snažím se, abych pro ty a celou rodinu udržel do maximální možné míry soukromí, které jsem schopen udržet,“ svěřuje se Petr Kellner na kameru. Sám sebe pak také charakterizuje jako konzervativního člověka, liberála, pravicově smýšlejícího se silným sociálním cítěním.
Většina videa se věnuje podnikatelským radám a odkazu. „Pořád někam míříte na té cestě k cíli. A pořád je dobré a správné a zajímavé testovat: můžu to dělat líp, rychleji? Dělám to správně? Anebo jiné věci: neškodím tím někomu? Funguju eticky? Neudělal jsem někde nějakou blbost?“ ptá se Kellner na sestřihu jedné z prezentací.
Pro zaměstnance pak přidává jedno univerzální doporučení. „Baví vás práce? Jestli vás nebaví, tak to další den znova vyzkoušejte a kdyby vás nebavila další den, dejte si pauzu týden a kdyby vás ani pak nebavila, dejte si ještě týden pauzu. A když vás ani potom nebude bavit, tak dejte výpověď, protože do práce musíte chodit, aby vás bavila.“
Na záběrech dojde i na Kellnerův dlouhodobý cíl: vybudovat z PPF firmu, na kterou budou moci být Češi sami pyšní. „Chtěl bych ukázat světu, že z takhle malé země jsme schopní udělat něco, co má otisk ve světě, což si myslím, že se nám/mně zatím daří. Ale to co si myslím, že se nedaří, je opačně, aby Češi v Čechách byli pyšní obecně, že někdo něco vybudoval, co je schopno konkurovat a soutěžit ve světe. To souvisí s českou náturou, a to je závist,“ posteskne si na dalším úryvku.
V závěru dokumentu děkuje Petr Kellner všem, kdo se zapojili do pomáhání v čase covidu a přiznává, jak ho pomáhání druhým naplňuje.
V závěru pak přichází ještě jedna podnikatelská a životní rada. „V byznysu nevyhráváte vždycky, ale když nevyhráváte a chvíli prohráváte, je potřeba se z toho poučit a vymyslet, jak to dělat jinak a jak to zlepšit.“