Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tvPro někoho je to možná překvapivé, ale na návštěvníky jsou někteří svěřenci zoologických zahrad zvyklí, a tak během nekonečných uzávěr začala mnohá zvířata v zoo onen klasický návštěvnický šrumec postrádat.
„Během prvního lockdownu loni na jaře byla celá řada zvířat, a neříkám, že všechna, trochu zaskočena tím, co se stalo. Pro ně ti vysocí dvounozí tvorové náhle zmizeli. Mě to kolega Petr Velenský, náš kurátor chovu plazů, říkal třeba v kontextu s leguány. Ti si lidí většinou moc nevšímali, ale když ti návštěvníci zmizeli, tak u leguánů najednou vznikla pochybnost, co se stalo, vlastně je to najednou znejistělo. Říkali si: Co ty dvounohé tvory sežralo? A co teď hrozí nám? Takže to pro ně bylo zkrátka takové prvotní překvapení,“ vysvětlil ředitel Zoo Prahu uzávěru zoo z pohledu zvířat.
Některým zvířatům se vrací plachost
„Musím přiznat, že to zažívám i osobně. Některá zvířata, a je to třeba i případ našeho želvího samce, když někdy přijdu k tomu výběhu nebo k expozici, tak se vyloženě jdou podívat. A někdy mám pocit, že mě doslova hltají očima,“ uvedl mimo jiné Miroslav Bobek v Rozstřelu.
Gorily patří ke zvířatům, kterým návštěvníci vyloženě chybí, proto se je chovatelé snaží každý den nějak rozptýlit. Proto jim třeba do návštěvnického prostoru pustili králíky, což zaujalo i stříbrohřbetého samce Richarda, který se zotavuje po prodělaném covidu-19.
„Pro mnohé jsou návštěvníci silným vnějším podnětem. Takovým typickým příkladem jsou gorily, ty sledují nejen dospělé, ale i děti; s těmi pak vstupují do interakce jejich mláďata. Teď jsou o to všechno ochuzena. Ale stejně jako my lidé si zvykneme na mnohé, tak také zvířata si zvykají na nepřítomnost návštěvníků. No a vrací se jim plachost a jsou lekavější,“ popsal Miroslav Bobek jeden z dopadů absence návštěvníků.
Podle slov Miroslava Bobka začali chovatelé v Pavilonu goril víc chodit do opuštěného návštěvnického prostoru, aby gorily zcela neztratily sociální kontakt a nezapomněly, že i tam se něco děje. A nejen chovatelé, roli návštěvníků u goril občas nahradí i králíci (viz video v článku zde).
„My se snažíme onen deficit gorilám nahradit i tak, že jim vyloženě připravujeme různou zábavu a všelijaké rozptýlení, ať už je to skrývání potravin, hlavolamy. A součástí toho byli i králíci, kteří se pohybovali v návštěvnickém prostoru, a řekněme, že ty gorily nějakým způsobem tahle změna zabavila,“ uvedl Bobek. Naopak tím, kdo nepřítomnost návštěvníků nikterak neprožívá, jsou podle slov ředitele pražské zoo sloni.
V sobotu 27. března 2021 oslavila sloní samička Lakuna (druhá zprava) své první narozeniny, symbolicky tak odstartovala začátek letošní sezony ve ztichlé uzavřené zoo.
Jak se gorily nebo šelmy testují na covid?
Jak známo, koronovirus napadá nejen člověka, ale i zvířata. V Zoo Praha covidem-19 onemocnělo hned několik zvířat: gorily a třeba i šelmy.
„Situace už je dnes velmi dobrá, a ta onemocnění jsou přinejmenším na ústupu. To říkám hodně opatrně, protože se zdá, že bychom to dokonce možná mohli mít už za sebou. Nutno dodat, že covidu-19 se nevyhnula hromada světových zoo, třeba ta newyorská, zoo v San Diegu, zoo v Barceloně. Všechny špičkové zoo, mezi které se řadíme i my, tak zvířata sledují celou tu pandemii. A testujeme už od podzimu,“ popsal Bobek.
Jamvan, lev indický, na jarním sluníčku. U dvou lvů testování prováděné ze vzorků trusu ukázalo pozitivitu na koronavirus; stalo se tak také u goril nížinných Richarda, Shindy, Kamby a BIkiry, u samce kočky krátkouché, páru tygrů malajských a u samce tygra sumaterského. Klinické příznaky jsou u zvířat mírné, byla zvolena odpovídající léčba a jejich stav se zlepšuje. (Zoo Praha, březen 2021)
V pražské zoo naštěstí nemělo toto virové onemocnění u zvířat těžký nebo dramatický průběh. „Třeba v tom zmíněném San Diegu museli starého gorilího samce uspat a dávat mu infuze monoklonálních protilátek. K tomu naštěstí u nás dojít nemuselo. Nemocná zvířata byla unavená, měla rýmu, případně kašel, nežrala nebo žrala málo, ale naštěstí stačila jen podpůrná léčba, vitaminy, antipyretika a podobně,“ popsal ředitel Zoo Praha tamní průběh covidu u pozitivně testovaných zvířecích svěřenců.
A jak probíhalo testování zvířat pražské zoo na koronavirus? Podle slov Miroslava Bobka nejde rozhodně o stejný způsob testování jako u lidí. Tedy ani gorily, ani šelmy netestují z nosní dutiny.Testují jejich trus. „Musíte ho správně odebrat, čili chovatelé bedlivě sledují, ke kterému zvířeti která ta hromádka patří. Někdy to je docela problém, takže třeba teď u lvů se dokonce začalo pracovat s barvivy, abychom přesně identifikovali, který trus patří kterému z nich,“ popsal Miroslav Bobek.
Obrovský propad příjmů zoo
Pro pražskou zoo, jako i pro jiné zoologické zahrady, znamená samozřejmě nepřítomnost návštěvníků i velkou díru v rozpočtu. „Pro ekonomický chod zoologické zahrady to je ohromný problém. My za letošek máme ten propad příjmu víc než 40 milionů korun. A za celou tu dobu koronavirové krize to je pak víc než 130 milionů, čili to je pro nás ohromná rána. Proto bych tímto chtěl poděkovat všem, kdo nás podporují, tedy všem, kdo si kupují stravenky pro zvířata, kdo si kupují suvenýry v našem e-shopu, kdo adoptují zvířata, sponzorují a podobně,“ uvedl Miroslav Bobek, jak moc jsou všichni zaměstnanci zoo za jakoukoliv podporu vděční.
Právě vydaná fotokniha Ztichlá zoo vypráví prostřednictvím 126 fotografií příběhy z uzavřeného areálu Zoo Praha. Do její propagace se zapojili i zaměstnanci zoo a vypráví detaily vzniku původních fotografií zachycených právě v nové publikaci, kterou lze objednat v e-shopu Zoo Praha. Na snímku vrchní chovatelka Aneta Kratochvílová.
Pokud jde o propad příjmů, Zoo Praha naštěstí hodně pomohl zřizovatel, tedy Magistrát hlavního města Prahy. „Dal nám 45 milionů nad rámec té obvyklé provozní dotace. Tím se ten propad příjmů z části sanoval, jinak samozřejmě saháme do rezerv, musíme šetřit, kde se dá,“ popsal ředitel a uvedl konkrétní příklady. Například zoo bohužel musí omezovat údržbu.
„Typicky povrchy cest, které průběžně opravujeme, měníme, no tak na to můžeme zapomenout. Obávám se, že budeme muset asi začít propouštět některé zaměstnance, ale zdůrazňuji, že nikoliv chovatele. A zdůrazňuji tady, že tahle krize se žádným způsobem bezprostředně nedotkne našich zvířat. Nejenže absolutně nepřipadá v úvahu, že bychom je utráceli, ale nebudou mít hlad nebo něco podobného,“ zdůrazňuje šéf Zoo Praha.
Prázdná zoo překoná i vzpomínky na povodeň
I vrcholový manažer je jenom člověk a Miroslav Bobek, který šéfuje pražské zoo od roku 2010, zde už zažil leccos. Jak mu je, když se po různých návštěvnických rekordech nyní prochází prázdnou zoo?
Miroslav Bobek, ředitel Zoo Praha v areálu zoo, které od března 2020 už přes 200 dní chybějí návštěvníci.
„Víte, já jsem často odpovídal na otázku novinářů, kdy mi v zoo bylo nejlíp a naopak, kdy mi bylo nejkrušněji. Do této krize ta nejtěžší chvíle byla, kdy jsem se díval na zatopenou zoo v roce 2013. Teď to předstihly pocity, které občas mám úplně typicky, když je slunná neděle a já chodím po té prázdné zoo. To je skutečně něco pro člověka, který se tu zoo snaží budovat, zve do ní návštěvníky a vidí dopady té krize na ní. Tak to je něco tak depresivního, tak smutného, že si troufám říct, že to je ještě možná pro mě horší, než byl ten pohled na tu zatopenou zoo.“
Hrozí nám katastrofa, varují zoo. Apelují na Babiše |
A jaké jsou vyhlídky nebo plány na nějaký systém otevření zoologické zahrady? „My se snažíme přes Unii českých a slovenských zoologických zahrad komunikovat s příslušnými úřady, se státem, ale ta komunikace je nevalná. Já chápu, že to je obtížné v současné pandemické situaci určit nějaké datum, ale on není ani ten výhled, jak by to mělo vypadat,“ konstatuje ředitel zoo, uzavřené od loňského března již přes dvě stě dní.
„Můj názor, ale myslím, že názor vlastně všech ředitelů zoologických zahrad, je, že by se měly v jisté chvíli otevřít venkovní areály. Že by zůstaly zavřené pavilony a vnitřní prostory. My bychom pochopitelně zajišťovali rozestupy návštěvníků třeba u turniketů, primárně bychom prodávali elektronické vstupenky a měli bychom návštěvnický dozor tam, kde by mohlo docházet ke shlukování návštěvníků,“ uvedl Miroslav Bobek, který je přesvědčen, že při dobré vůli všech stran se rozumná pravidla najít dají.
Co jsou to stravenky pro zvířata? Jak přísná jsou protiepidemická opatření v pražské zoo? A jak koronakrize zasáhne lov zvěře v divoké přírodě? Odpovědi i na tyto otázky najdete v Rozstřelu a celém záznamu rozhovoru moderátorky Elen Černé s hostem po Skypu, kterým byl ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek.
