Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tvŠéf asociace horských středisek upozornil na to, že lyžařská střediska fungují v určité symbióze, do které patří skiareály, ubytování, restaurace a všechny návazné služby. „Jakmile jeden z těch prvků a elementů vypadne, tak je to samozřejmě velký problém,“ uvedl Libor Knot.
PŘEHLEDNĚ: České hory na startu. Novinek ubylo, skipasy mírně podražily |
Na druhou stranu však epidemiologickou situaci vnímá. Přechod na čtvrtý stupeň systému PES, kdy nemohou fungovat hotely a restaurace mohou prodávat jídla pouze z výdejních okének, však z jeho pozice nemůže ovlivnit. „To je prostě holt situace, se kterou se my musíme nějak vyrovnat,“ zmínil.
Samotné lyžování však podle něj nebezpečné není. „Lyžování je na čerstvém vzduchu, lidé jsou oblečení, v rukavicích,“ řekl Knot. „Pokud se zorganizují ta krizová místa, jako jsou třeba fronty u nástupišť na dopravní zařízení, tak tam to nebezpečí je samozřejmě malé,“ doplnil.
V Česku bude podle něj v různých lyžařských střediscích situace odlišná a není možné vyloučit, že některá střediska zůstanou zavřená. Rozdílně to bude fungovat například u středisek, která mají velké ubytovací kapacity, a těch, která jsou zvyklá na jednodenní hosty.
„Pokud je to pobytové středisko a je dejme tomu menší, to znamená, že není moc dělané na to, aby tam přijeli jednodenní hosté, tak se mu to samozřejmě vůbec nemusí vyplatit. To je příklad nějakých menších vleků, třeba u nějaké horské chaty,“ uvedl a dodal, že zatím nemá bližší informace o tom, zda se již některá střediska rozhodla své areály uzavřít.
Lyžování v praxi
Přesná pravidla lyžařských středisek určuje podtabulka PES, která vznikla i pro další obory. Cesta vlekem nahoru a cesta po sjezdovce dolů podle Knota není riziková. „Je to především o takzvaném managementu front, tam jsou ta místa, kde si lidé potkávají,“ zmínil s tím, že právě tam bude potřeba dodržovat rozestupy. Na těchto místech bude rovněž povinnost nosit roušku či jinou ochranu nosu a úst.
Podle šéfa asociace horských středisek nelze považovat za problematickou ani cestu lanovkou. „V Česku jedna jízda trvá pět, maximálně sedm minut. Ve venkovním prostředí a s nasazenou ochranou nosu a úst tato doba skutečně riziková není,“ řekl.
Čiré zoufalství. Všechno jsme připravili a zase zavíráme, bědují horalové |
Pokud budou chtít rodinní příslušníci sedět na sedačce společně, nikdo jim bránit nebude. „A naopak, když pojede nějaký trenér se svojí jedinou svěřenkyní a budou se bát, tak si sednou dva a nikoho dalšího k sobě nepustí a nikdo je nebude dál omezovat,“ upřesnil Libor Knot.
Manuál pro lyžařská střediska neobsahuje žádná konkrétní čísla a neurčuje maximální počet lyžařů, kteří se mohou pohybovat na sjezdovce či na lanovce. Podle Knota by to bylo příliš komplikované. Problém by mohl nastat například v případě, kdy by měli lyžaři zakoupeny několikadenní skipasy a zároveň by přijížděli jednodenní hosté.
„Určité by zákazník nechtěl přijet z Prahy třeba do Krkonoš, kde by se mu ukázalo třeba na vjezdu do střediska, že už je červené světlo a jednodenní lístky jsou vyprodány,“ vysvětlil.
Tuto zodpovědnost tak přebírají lyžařská střediska: „Jednotlivá střediska si musí zorganizovat počty tak, aby tam ty rozestupy ve dvou metrech dokázaly areály zorganizovat a dodržet,“ poznamenal Knot.
