Dodávkou po Panamericaně. Skalní jehly Patagonie obdivuje právem celý svět

Seriál
Znají ho všichni, pro něž je krajina bez kopců nudná jako detektivka bez vraždy. El Chaltén je malé město ležící na hranici mezi Chile a Argentinou ve stínu dvou nejznámějších patagonských třítisícovek: Cerro Torre a Cerro Fitz Roy. Vyrazit tu na trek chce poctivou přípravu a taky trochu štěstí.
Silnice k El Chalténu

Silnice k El Chalténu | foto: Archiv Radky Staňkové

Fotografovat podzim v Patagonii byl vždycky můj sen. Je začátek března, takže to nebude trvat dlouho a malé, neustálým větrem formované stromy ozáří krajinu žlutými, oranžovými a červenými korunami.

Jedeme na jih po nudném úseku legendární argentinské silnice Ruta 40 a nedočkavě vyhlížíme vrcholky hor.

Po nekonečných kilometrech vyprahlé rovinaté pampy se najednou na obzoru zdvihá žulová stěna, za kterou leží patagonské ledové pole. Před jezerem Lago Viedma odbočujeme z hlavní silnice směrem na El Chaltén a horský masiv, známý z loga outdoorového oblečení Patagonie, nám roste před očima. Nebe je bez mraků, takže každou chvíli zastavujeme, fotíme a kocháme se výhledem na skalnaté velikány.

Hned při vjezdu do města zastavujeme u budovy Správy národního parku Los Glacieres. Dá se tu doplnit pitná voda a také je tu neoficiální kemp, kde parkují všechna obytná auta. Je pozdní odpoledne, takže se turisté vracejí z treků a po celodenní aktivitě usedají do zahrádek restaurací k zaslouženému argentinskému steaku.

My se naopak nemůžeme dočkat, až vyrazíme do hor, a to, že slunce zapadne už za tři hodiny, nám nijak nevadí. Jdeme nalehko, terén není složitý a máme dobré čelovky. Na rozjezd si vybíráme trek k laguně Torre na úpatí Cerro Torre (3 128 m).Trasa je necelých deset kilometrů jedním směrem a za mírného poklusu to stíháme pod dvě hodiny.

Za odměnu máme výhled na lagunu a špičatý vrchol Cerro Torre sami pro sebe. Užíváme si to, protože většinu času je hora zahalená v mracích a bičována silnými patagonskými větry, které na jejím vrcholku vytvářejí ledovou čepici, kvůli níž byla dlouho označována za neslezitelnou.

Západ slunce u laguny Torre

Sledujeme slunce zapadající za horami a přítel Ivar, který je nadšeným horolezcem, mi vypráví příběh o kontroverzním prvovýstupu na tuto skalní jehlu.

Horolezecká lež. Nebo ne?

Dva špičkoví italští horolezci, Cesare Maestri a Toni Egger, se o výstup na Cerro Torre pokusili v roce 1959. Po šesti dnech byl dezorientovaný Maestri nalezen na ledovci u paty východní stěny. Tvrdil, že společně s Eggerem vystoupili na vrchol, ale při sestupu kamaráda strhla lavina. Toni Egger měl údajně u sebe fotoaparát s vrcholovými fotografiemi, tudíž neexistují žádné důkazy o tom, že se dvojici skutečně podařilo vylézt až nahoru.

Ani horolezci, kteří se v následujících letech snažili výkon zopakovat, nenalezli nic, co by dokazovalo Maestriho tvrzení, takže je jeho výstup z roku 1959 považován v horolezecké komunitě za lež.

Ikonická hora Cerro Torre

Maestri se do Patagonie vrátil v roce 1970 odhodlaný utvrdit svět v tom, že Cerro Torre doopravdy zdolal. Namísto severní stěny, kterou podnikl údajný výstup s Eggerem, ale zvolil novou trasu jihovýchodní stěnou, přičemž do ní navrtal kompresorovou vrtačkou na 350 skob a kompresor zanechal ve stěně těsně pod ledovou čepicí. Tam také skončilo jeho snažení, protože led pokrývající vrcholek podle něj není součástí hory.

Za Kompresorovou cestu, jak je nyní označována, ale sklidil Maestri místo vytouženého uznání další ostrou kritiku. Mnozí o jeho způsobu hovoří jako o znesvěcení hory.

Našla se turistka...

Jakmile se slunce schovává za ostré vrcholky, teplota citelně klesá a zdvihá se vítr. U laguny je sice možnost kempování zdarma, ale my se už za šera vydáváme na cestu zpět k naší dodávce. Po necelé půl hodině míjíme starší paní opírající se o dřevěnou hůl a vrávorající na kamenité cestě. Nedá mi to a lámanou španělštinou se jí ptám, jestli nepotřebuje pomoc. Usměje se na mě a odpoví: „Todos bien.“ –„Všechno v pořádku.“

Pokračujeme tedy dál, ale po dvou stech metrech nám to nedá a vracíme se zpátky. Paní očividně přecenila síly a podcenila vybavení. Nemá s sebou teplé oblečení, jídlo a pití, a co je nejhorší, ani baterku. My jsme si také nevzali moc jídla, protože jsme šli jen na krátký trip, ale máme alespoň pár sušenek a kousků čokolády k dodání rychlé energie.

Dodávka u El Chalténu

Když na paní navlékám svoji bundu a dávám jí čelovku, nijak neprotestuje a děkuje nám. Ze začátku ji přidržujeme a pomáháme jí jen v obtížnějších sekcích, ale brzy je jasné, že potřebuje mnohem více. A tak ji Ivar bere pod ramenem a zbylých sedm kilometrů ji střídavě neseme a táhneme. Zavolat pomoc nejde, protože telefonní signál není ani v městečku, natož v horách.

Po více než třech hodinách se nám konečně podaří dostat se k našemu autu. Mysleli jsme si, že paní odvezeme do jejího hostelu a tím naše dobrodružství skončí. Ale ukázalo se, že teprve začíná. Žena totiž byla tak vyčerpaná a dezorientovaná, že si nepamatovala, kde bydlí. V městečku, které má dvě hlavní ulice a 1 500 obyvatel, s ní tedy další dvě hodiny kroužíme a objíždíme hostely, jestli ji náhodou někdo nepozná. Když už to pomalu chceme vzdát a odvézt ji na policejní stanici, narazíme na správný hostel. Všichni tři jsme rádi, že se můžeme svalit do peřin a pořádně si po náročném dni odpočinout.

Člověk plánuje, obloha mění

Další dny se kazí počasí, a tak zatím odkládáme náš hlavní cíl – čtyřdenní trek s názvem Huemul Circuit, který vede stranou hlavních turistických tras a nabízí úchvatné výhledy na ledovec Viedma. Není značený a za špatné viditelnosti a silného větru může být nebezpečný.

Východ slunce u Cerro Chaltén (Cerro Fitz Roy)

Namísto toho tedy podnikáme kratší výlety po okolí. Mezi nejkrásnější z nich patří výstup k Laguna de Los Tres s výhledem na majestátní stěnu hory Cerro Fitz Roy (3 359 m) rudě zbarvenou vycházejícím sluncem. Bohužel ani po týdnu v El Chalténu se předpověď počasí nelepší, proto pokračujeme dále na jih k ledovci Perito Moreno a do Ohňové země. Doufáme, že plánovaný trek budeme moci podniknout na začátku dubna, kdy se do národního parku Los Glacieres vrátíme.

Autor:

Nádraží Praha Vršovice

  • Nejčtenější

Svezte se nostalgickými a zážitkovými vlaky, máme jejich soupis

1. října 2021,  aktualizováno  23.5 22:02

Aktualizujeme Máte rádi vlaky a chcete zažít něco extra? Vyzkoušejte mimořádné nostalgické a zážitkové jízdy. Po...

Zahoďte tlustý bajk. Obratný štěrkolet je univerzál a sluší i holkám

19. května 2024

Móda gravelových kol nabírá novou sílu. „Silničky“ na tlustých pláštích pro pohodlné jízdy ve...

{NADPIS}

{LABEL} {POPISEK}

VELKÝ TEST ELEKTROKOL 2024: Kdo umí řídit, dojede dál a šetrněji

21. května 2024

Přemýšlíte o nákupu univerzálního horského elektrokola? Nechte se inspirovat testem, který pro...

TEST ELEKTROKOL 2024: Německá kvalita i české překvapení

21. května 2024

Premium Tucet terénních elektrokol s pevnou zadní stavbou prošel obsáhlým testem. Zkušení jezdci i naprostí...

{NADPIS}

{LABEL} {POPISEK}

Bez pojištění zapláčete. Kolik stojí záchrana vrtulníkem v rakouských Alpách

20. května 2024  13:39

Záchrana v horách či jiném těžce přístupném terénu se může turistům v Rakousku výrazně prodražit,...

Dokonalá dovolená v St. Johann v Salcbursku jen 250 kilometrů od hranic Česka

27. května 2024

Advertorial Nechcete se v létě mačkat na přeplněných plážích? Máte rádi spíš horské prostředí? Máme pro vás...

Nekrmit holuby, nebrat kameny. Pozor na (ne)tradiční pravidla v zahraničí

27. května 2024

Premium Sbalit plavky, sluneční brýle a opalovací krém i sbírku zákonů. Kdo by chtěl mít na cestách...

Industriální srdce Británie. Belfast, rodiště Titaniku, má v sobě drsné kouzlo

27. května 2024

Severoirský Belfast je turisty neprávem opomíjenou destinací, přitom má co nabídnout. Každodenní...

KVÍZ: Sněžka je nejvyšším vrcholem Polska. Je to pravda, nebo lež?

26. května 2024

V tomto vědomostním kvízu vám předložíme několik tvrzení o různých zeměpisných zajímavostech z...

Párkům odzvonilo. Podnikatel lije do rohlíků svíčkovou a dobývá benzinky

Na pracovních cestách se podnikatel v gastronomii Lukáš Nádvorník přejedl párků v rohlíku. Napadlo ho, že by do pečiva...

Herec Lukáš Vaculík se oženil, dívčí idol 80. let si vzal ředitelku z Primy

Lukáš Vaculík (61) se tajně oženil. Vzal si výrobní ředitelku a producentku FTV Prima Luciu Kršákovou (46). Herec a...

Klavírista Petr Malásek si zlomil obě ruce. Mohlo to dopadnout hůř, říká

Klavírista Petr Malásek (59) spadl z kola a zlomil si obě ruce. V pořadu 7 pádů Honzy Dědka popsal nehodu i jaká je...

Milan Hein odhalil neshody mezi Simonou Postlerovou a její matkou

Smrt herečky Simony Postlerové (†59) byla ranou pro celou její rodinu. Na parte ale chybělo jméno hereččiny matky Jany...

BMW prohrálo soud s budějovickým prodejcem ojetin o právo na užití loga

Exkluzivně Může nezávislý prodejce ojetých aut používat na provozovně logo automobilky, i když s ní nemá žádnou smlouvu? Vrchní...