Komise po posouzení argumentů obou stran sporu rozhoduje, zda ve věci podá žalobu k Soudnímu dvoru EU. Zda vláda komisi osloví, má kabinet posoudit do konce září.
„Sněmovní výbor pro životní prostředí dal ve středu podnět k tomu, aby ministerstvo zahraničních věcí a ministerstvo životního prostředí dokončila právní analýzu, kterou jsme částečně připravovali, a do 30. září rozhodla o dalším postupu,“ uvedl Brabec.
Dodal, že o případném podání rozhodne celá vláda. „Jsme přesvědčení, že došlo k nedodržení některých evropských směrnic z polské strany. Jsme velmi nespokojení s komunikací polské strany. Nedostali jsme od nich zdaleka všechny informace, které jsme požadovali,“ uvedl ministr.
Poslanci výboru ve středu také požádali ministerstvo životního prostředí a Liberecký kraj, aby do konce září vyčíslily náklady na nápravu škod, které Polsko provozem dolu Česku už způsobilo a do budoucna způsobovat bude.
Kvůli prodloužení těžby v dole Turów podle poslanců prokazatelně přichází o vodu rozsáhlé české území. Polsko, které v neveřejném řízení povolilo těžbu na dalších šest let, a usiluje o její další prodloužení, s českou stranou ve věci prakticky nekomunikuje.
Polský hnědouhelný důl Turów zásobuje uhlím hlavně sousední elektrárnu. Skupina PGE, která důl i elektrárnu vlastní, tam chce těžit do roku 2044. Koncese pro těžbu měla firmě letos v dubnu skončit, polské ministerstvo klimatu ji ale v březnu přes námitky o šest let prodloužilo. Polsko vydalo rozhodnutí o prodloužení i přes výslovný nesouhlas české vlády a výtky poslanců Evropského parlamentu.
Hnědouhelný důl v Turówě by se měl postupně rozšířit na 30 kilometrů čtverečních, Poláci plánují těžit až do hloubky 330 metrů pod úrovní okolního terénu. Důl se má rozrůst o 14,6 hektaru podél silnice z Žitavy do Bogatyně. V Česku jsou nejblíže obce Uhelná, Václavice, Oldřichov na Hranicích a Hrádek nad Nisou. Obyvatelé z příhraničí se obávají nejen ztráty pitné vody, ale také hluku a prachu nebo propadů půdy. Polská strana ale zásadnější vliv dolu na české území odmítá.
