Kachna se usídlila mezi stromky, které rostou v květináčích. Podle vedoucí ošetřovatelky záchranné stanice je to typický jev pro Prahu. „Ona hledá bezpečné místo, kde vyhnízdí. A pro ni je prvořadé, aby byla v bezpečí, tedy aby na ni nemohli psi, lidé ani kačeři, kteří ji honí. Všechna bezpečná místa kolem Vltavy jsou zastavěná nebo tam právě chodí lidé s pejsky,“ říká Zuzana Pokorná ze záchranné stanice Lesů hl. m. Prahy.
Proč se ale skrývá i před kačery? „Kachna divoká není monogamní, páry nejsou stálé a kačeři v době rozmnožování kachny pronásledují. Jenže ona chce mít klid. Někdy ji honí i pět kačerů naráz. Ve chvíli, kdy už ví, že bude hnízdit, tak nechce, aby ji někdo obtěžoval,“ líčí Pokorná.
Zpočátku, kdy kachna sedí na vejcích, tak občas odlétá pryč a zase se vrací. Poslední dny před vylíhnutím mláďat už ale v hnízdě zůstává neustále.
Ono to vypadá, že opouštění hnízda se jí nevyplatilo. Z původních devíti vajec totiž tři ubyly. Podezíráme straku, kterou jsme na terase také potkali.
Na vejcích sedává kachna zhruba dva týdny. „A jakmile se kachňátka vylíhnou, už s nimi v hnízdě nezůstává a snaží se jít k vodě. To je pak ta chvíle, kdy většinou zasahujeme my,“ říká vedoucí ošetřovatelka záchranné stanice.
Cesta k Vltavě z naší redakce totiž vede nejdříve ze šestého patra střemhlav dolů na Radlickou ulici a poté přes město. Pád z takové výšky by samozřejmě mláďata nepřežila.
„Většinou se nám podaří, že chytneme celou rodinu, tedy kachnu i kachňátka, a jenom je přestěhujeme k Vltavě či na nějaké rybníky, pokud jsou bezpečné. Někdy se ale stane, že se k nám na stanici dostanou jen kachňata, protože kachna nevhodně hnízdila, někdo se ji snažil chytit, ona uletěla, ale mladé tam nechala. Nebo třeba po cestě některá poztrácela. Protože ona když vyhnízdí, tak seskočí a jde k Vltavě prostě přes centrum. Pak se jí mohou některá kachňata rozutéct,“ popisuje Zuzana Pokorná.
Ať je raději chytají odborníci
Záchrannou stanici mají lidé volat, jakmile vidí, že se všechna mláďata vylíhnula. Chytání kachny i kachňátek je lepší nechat na profesionálech.
Na rozdíl od savců ale není potřeba se bát, že by se kachna mláďat zřekla poté, co na ně sáhnul člověk a ulpěl na nich lidský pach.
„Mateřský pud je silný, ona k nim má opravdu silnou vazbu. I díky tomu se ji většinou podaří chytit. Ona i když vidí nebezpečí, že na ni jde někdo se sítí, tak je opravdu nechce opustit. Takže jednak je tam to silné pouto, které se buduje během inkubace, protože kachna už slyší kachňátka ozývat se ve vajíčkách. A jednak ptáci mají špatný čich. Takže ona lidský pach necítí,“ dodává ošetřovatelka.
