„Společnost Smartwings prohlašuje, že nemá a nikdy neměla zájem o vstup státu do společnosti Smartwings. Nic takové od vedení společnosti nikdy nezaznělo. Smartwings žádá stát pouze o úvěr nebo garanci za úvěr u komerční banky,“ uvedla mluvčí firmy Vladimíra Dufková.
Koronavirová krize a s ní související omezení cestování vedly k prudkému poklesu objemu osobní letecké přepravy. Řada aerolinek ve snaze vyhnout se bankrotu zažádala o státní pomoc. Většina evropských zemí se zestátňovat letecké dopravce zatím nechystá.
Koupi stoprocentního podílu v letecké skupině Smartwings připustili ministr průmyslu, obchodu a dopravy Karel Havlíček a ministryně financí Alena Schillerová.
„Vždy jsme jednali o tom, že nejlepší variantou je vyřešení situace stávajícími vlastníky, poté běžné nástroje podpory typu záruk a úvěrů. Kapitálový vstup je vždy až poslední varianta, ale my chceme být připraveni na všechny možnosti,“ sdělil v pondělí pro ČTK Havlíček.
Jedním z hlavních argumentů ministra Havlíčka, proč by měl stát Smartwings koupit, je strategický význam firmy. „(Společnost) je strategická s ohledem na to, že to je klíčový dopravce našich obyvatel a firem. Je to firma, která zde zaměstnává několik tisíc lidí a váže na sebe stovky dalších servisních institucí v oblasti leteckého průmyslu,“ uvedl ministr. Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula uvedl, že Smartwings strategickou firmou rozhodně není.
Stejný názor zastávají i mnozí politici. Podle ministra vnitra Jana Hamáčka není státní nákup v tuto chvíli na stole. S návrhem nesouhlasí ani většina opozice. Také premiér Andrej Babiš uvedl, že aerolinky zatím mohou čerpat z programů určených vládou pro pomoc firmám.
To však Dufková zpochybnila. „Důvodem, proč se společnost, která do této doby byla zdravá a nikdy stát o pomoc nežádala, obrací na stát, je fakt, že pro aerolinky je dnes velmi těžké získat nové půjčky na bankovním trhu. Programy jako COVID neumožňují participaci Smartwings na těchto programech z hlediska velikosti společnosti, poskytovaných garancí a částek poskytovaných těmito fondy. Společnost žádá pouze to, co dnes poskytují aerolinkám ostatní státy a to nejen v EU,“ dodala.
Řada evropských zemí v posledních měsících přistoupila k masivním záchranným balíčkům pro aerolinky, které zasáhly uzavřené hranice a prudký pokles poptávky po letecké dopravě.
1. Francie
Evropská komise schválila počátkem května Francii státní pomoc pro aerolinky Air France, které jsou součástí francouzsko-nizozemské skupiny Air France-KLM, v objemu sedmi miliard eur (přes 190 miliard korun). Tři miliardy jim půjčí stát, který bude ručit až za 90 procent zbylých úvěrů od šesti bank. Nizozemsko se pak zaručilo za další dvě až čtyři miliardy eur. Vlády Francie a Nizozemska v současnosti v této skupině vlastní zhruba 14procentní podíly, se zestátněním společnosti se zatím nepočítá.
2. Itálie
Italská vláda v červnu převezme plnou kontrolu nad aerolinkami Alitalia, které jsou od května 2017 pod zvláštní správou. Podle italského ministra průmyslu Stefana Patuanelliho by letecká společnost jinak kvůli koronavirové krizi zkrachovala.
3. Německo
Komise schválila koncem dubna také německý záchranný plán poskytnout charterové letecké společnosti Condor garanci za úvěr v objemu 550 milionů eur (15 miliard korun). Condor obdrží 294 milionů eur jako pomoc kvůli koronaviru, dalších 256 milionů eur pak bude určeno na refinancování překlenovacího úvěru. V problémech se firma totiž ocitla už loni v září, kdy zkrachovala její britská mateřská společnost, cestovní kancelář Thomas Cook. Tehdy aerolinky od vlády obdržely překlenovací úvěr 380 milionů eur.
Letadla ČSA po dvou měsících vzlétla. Dopravce obnovil tři linky |
Rozhovory s německou vládou o záchranném programu v hodnotě kolem devíti miliard eur (248 miliard korun) vede také největší německá letecká společnost Lufthansa.
4. Norsko
Norský parlament schválil 24. dubna nový zákon o restrukturalizaci podniků, který umožňuje státní pomoc leteckému přepravci Norwegian Air a mnoha dalším firmám čelícím bankrotu v důsledku epidemie koronaviru. Akcionáři Norwegian Air, která je třetí největší nízkonákladovou leteckou společností v Evropě, schválili 4. května plán restrukturalizace, který předpokládá, že většina čistého majetku společnosti připadne věřitelům.
Dluhopisy podniku za 958 milionů dolarů (24,5 miliardy korun) se podle plánu změní na akcie a jejich držitelé následně poskytnou další hotovost. Letecká společnost v pondělí dokončila nabídku akcií, které ale kvůli situaci v odvětví musela prodat s výraznou slevou. Spolu s přeměnou dluhopisů na akcie si firma takto připravuje podmínky k tomu, aby mohla čerpat státní garance za úvěry, které potřebuje, aby se vyhnula bankrotu. Uvedla to v pondělí agentura Reuters.
5. Dánsko
Komise schválila rovněž dánskou státní garanci v hodnotě téměř 140 milionů eur (3,9 miliardy korun). Ta má ručit za revolvingový úvěr pro skandinávské aerolinky SAS, které jsou národním dopravcem Dánska, Norska a Švédska. Po Norwegian Air jde podle počtu přepravených pasažérů o druhou největší skandinávskou leteckou společnost.
6. Rakousko
O státní pomoc ve výši 767 milionů eur (21 miliard korun) zažádaly koncem dubna rakouské aerolinky Austrian Airlines, které jsou součástí německé letecké společnosti Lufthansa. Aerolinky zároveň plánují do tří let propustit zhruba sedminu zaměstnanců. Vláda však pomoc podmiňuje zachováním pracovních míst a požaduje, aby si společnost ponechala Vídeň jako sídlo.
7. Švýcarsko
Také švýcarské aerolinky dostanou podporu od vlády. Tamní parlament před dvěma týdny posvětil balíček státních záruk v hodnotě 1,3 miliardy franků (34 miliard korun) pro dopravce Swiss a Edelweiss, kteří rovněž patří Lufthanse. O převzetí aerolinek Švýcarsko neusiluje, úvěry se státní podporou však budou jištěny vlastnickými podíly.
8. Rusko
Pomoc dostane i ruský Aeroflot, který však z 51 procent Rusko vlastní. Státní záchranný balíček může mít hodnotu téměř osm miliard rublů (2,8 miliardy korun), informovala agentura Reuters.
22. dubna 2020 |
