„Kdy a jak se znovuotevřou sociální služby? Otázka, která teď zajímá mnoho z vás. Je to takhle - máme prodiskutovaný plán s epidemilogy, finišujeme ho s dalšími odborníky a zítra jej přineseme na vládu!,“ ohlásila na Twitteru Maláčová 22. dubna.
Její ministerstvo práce a sociálních věcí přitom téměř měsíc neodpovědělo na dva otevřené dopisy, které mu zaslali zástupci sociálního sektoru. Vláda pak na mimořádném jednání rozhodla o urychleném uvolňování zavedených omezení. To však jako by se netýkalo sociálních služeb.
Od pondělí tak lidé mohou do obchodů s oblečením, posiloven nebo knihoven. Už od 20. dubna mohou na farmářské trhy. Sociální pracovníci však zatím pořád nemohou poskytovat vybrané služby v terénu.
„Ve čtvrtek večer jsem poslouchala velmi pečlivě vládní tiskovou konferenci. Říkala jsem si, že se tady řeší restaurace, supermarkety, hobby markety, sport, svatby, ale o ohrožených dětech nepadlo ani slovo,“ říká tajemnice asociace Dítě a rodina Anna Krbcová.
Koronavirus v Česku   |
Opožděná reakce
Organizace si stěžují, že přišla Maláčová s harmonogramem „s křížkem po funuse“. Plán měl podle nich přijít dříve.
„Přišlo to strašně pozdě. Už na přelomu března a dubna jsme upozorňovali, že je potřeba situaci řešit. Další měsíc se vůbec nic nedělo, mezitím vše dospělo do stavu, kdy potřeba vyjet do terénu roste. Stejně tak vzrůstá obava, jak to v těch rodinách vypadá,“ říká Krbcová.
Vláda minulý čtvrtek oznámila zrychlené uvolňování restrikcí. Celkem čtyři vlny rozvolňování končí 25. května. V současné chvíli už lidé mohou do některých obchodů. Zrušilo už se také omezení volného pohybu. Lidé se tak potkávají ve větších počtech už nyní.
„Je to v obrovském kontrastu s urychleným vládním harmonogramem. Ministerstvo práce svůj plán připravovalo ještě předtím, než vláda zrychlený plán schválila. Svůj harmonogram pak nijak nerevidovalo a v pátek ho zveřejnilo,“ vysvětluje Krbcová.
První vlna rozvolňování navíc nepřinesla nic nového. Vybrané služby mohou pracovníci „nově“ provádět na dálku. To však organizace dělaly už doposud. Navzdory vládnímu nařízení odmítly lidem v nouzi upřít pomoc.
„Je lepší nějaký plán, než vůbec nic. Alespoň teď víme, na čem jsme. Ale ten plán udělal jedině to, že zlegalizoval současný status quo,“ komentuje tajemnice asociace Dítě a rodina.
Zvýšené riziko domácího násilí
Osobní nepřítomnost sociálního pracovníka může vést především v době krize k napětí v rodině. Důsledkem je hrozící zvýšené riziko domácího násilí v rodině nebo zanedbávání péče o dítě.
„Smyslem sociálně aktivizačních služeb i nízkoprahových zařízení pro děti a mládež je mírnit ohrožení dětí v rodinách,“ říká Krbcová. Pokud pracovníci nemohou přijít, tak nemají možnost zjistit, jak to v domácnosti vypadá.
„Když dítě sociální pracovník vidí, tak si můžou popovídat a dítě mu řekne, jak to u něj doma vypadá. Když mu ale bude volat domů, kde jsou rodiče, tak tomu pracovníkovi těžko něco řekne,“ říká tajemnice asociace. „Když uvidíte, že je dítě zmlácené, tak mu asi nebudete věřit, že upadlo na schodech,“ dodává.
Na problematiku upozornil také vládní Výbor pro práva dítěte, Výbor pro prevenci domácího násilí a vládní zmocněnkyně pro lidská práva Helena Válková. „Pro všechny rodiny musí být poslední týdny velmi náročné. Může docházet k eskalaci konfliktů a v některých případech k prohlubování projevů domácího násilí,“ uvedla na dubnové konferenci Válková.
„Ve chvíli, kdy jsme schopní v rámci nějakého programu intervenovat, tak to můžeme rozkrývat, zmírňovat a pracovat na tom, aby k problémům a násilí nedocházelo. Pokud v kontaktu nejsme, tak se to bude dít rozhodně častěji,“ doplňuje ředitel jihobudějovické organizace Prevent 99 Michal Němec a dodává, že každá krize nejen prohlubuje dosavadní případy, ale vytváří také nové.
Metodika chybí
Poskytovatelé sociálních služeb se shodují, že kromě zpoždění harmonogramu ministerstva práce a sociálních věcí, chybí také přesné pokyny. Za celou dobu krizového stavu totiž resort neposkytl dostatečně konkrétní směrnice, které by organizacím pomohly.
„Rozvolňování nejsou doprovázeny žádnou metodikou, která by upravovala, jakým způsobem můžeme poskytovat služby, zejména s ohledem na hygienická opatření,“ říká ředitelka organizace SOS dětské vesničky Jindra Šalátová.
Podle ředitelky plán ministerstva vůbec neobsahuje pokyny, za jakých podmínek mají terénní služby fungovat. Například jaké mají mít pracovníci ochranné pomůcky a zda je mají mít i klienti.
Ministerstvo práce není podle sociálního sektoru v průběhu celé krize ani zdaleka iniciativní. „Ministerstvo práce a sociálních věcí by mělo v první řadě mít zájem na tom, aby fungovaly sociální služby, neboť by mělo vědět, k čemu ty služby jsou,“ říká ředitel Preventu 99 Michal Němec.
„Očekával bych, že bude služby vyzývat, aby šly do práce. Skutečně bych nečekal, že budou sociální služby prosit o to, aby mohly pracovat,“ dodává.
