Na Islandu máme volný pohyb. Na roušky tu kašlou
Nikola Kutějová je průvodkyně a řidička autobusu v jednom. Na Islandu končila pracovní sezonu, do Čech už se jí ale v dubnu dostat nepovedlo. Letenky přes jiné země šplhaly do astronomických částek.
Průvodkyně a řidička autobusu v jednom Nikola Kutějová prožívala standardní pracovní sezonu na Islandu. Pravidelně se vrací na měsíc duben domů do Česka, což se jí letos nepodařilo: „Můj let byl kvůli uzavření státních hranic, prvně České republiky a poté Islandu, zrušen a letenky přes jiné země se šplhají do astronomických částek.“
Zůstat na Islandu se ale Kutějové v této době nepříčí: „Stále zde máme svobodu pohybu, což se mi stejně jako většině líbí. V jiných ohledech bych přísnější pravidla klidně zavedla,“ vysvětluje s tím, že například ústenky v islandském balíčku nařízení nefigurují.
„Ještě před pár týdny dala moje známá, také imigrantka, dítěti do školy roušku, protože bývá náchylné. Učitelky jí vyčetli, že vyvolává paniku a roušku má dítě sundat,“ udává příklad česká průvodkyně.
Také jí vyhovuje přístup islandských úřadů. Aktuálně řeší podporu v nezaměstnanosti a byrokracii na Islandu vnímá jako vstřícnější než doma. „Navíc mám strach, že bych se kvůli nemožnosti vycestování z Česka neměla šanci vrátit včas do práce,“ jmenuje další důvody svého rozhodnutí zůstat v cizině. Ze strany místních nepociťuje změnu v chování vůči její osobě, a to hlavně díky znalosti islandštiny.
