Situaci by mohli využít pojištěnci spadající do kategorie „osoby bez zdanitelných příjmů“ (OBZP). To jsou lidé, kteří žijí z renty, z pronájmu, z prodeje cenných papírů nebo z dividend či podílů na zisku. Ale může jít také o lidi bez stálého zaměstnání, kteří si přivydělávají na brigádách a nechtějí být hlášeni na úřadě práce a podstupovat povinnosti uchazeče o zaměstnání. A protože každý v Česku musí být zdravotně pojištěn, musí platit ze své kapsy pojistné ve výši 1 971 korun měsíčně, tedy 11 826 korun za půl roku.
Jenže zatímco živnostníkům, tedy OSVČ, vláda nyní pojistné na šest měsíců odpustila (u zdravotního to pro ně činí 2 352 korun měsíčně, tedy celkem 14 112 korun), pro osoby bez zdanitelných příjmů žádné úlevy neoznámila.
Stát se přitom plátcem pojistného jako OSVČ je snadné – stačí podat přihlášku a prohlásit se za osobu samostatně výdělečně činnou.
„Když někdo bude doma šít roušky a prodávat je, bude tak mít příjem ze samostatné výdělečné činnosti. I kdyby výdaje přesahovaly příjmy. Anebo může dotyčný vykázat autorský honorář za nějaký příspěvek do tisku,“ říká Tomáš Červinka, hlavní metodik Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra ČR.
Koronavirus v Česku |
Řeč je zhruba o 2 až 3 procentech pojištěnců, tedy 200 až 300 tisících lidí. Ne všichni budou spekulovat. Úspora ve výši 14 tisíc korun zřejmě nebude stát za námahu rentiérům s vysokými příjmy. Vedle toho k přesunu mezi oběma skupinami (OSVČ a OBZP) dochází i přirozeně – například když někdo začne dělat sezonní práci na živnostenský list.
„Rozdíl mezi OBZP a OSVČ je mnohdy nepatrný. Dosud se hodně pojištěnců raději ’schovalo’ mezi OBZP, protože se platí nižší měsíční částky. Přitom šlo ale o osoby, které nějaký výdělek mají, ať už příležitostný příjem na hraně samostatné výdělečné činnosti – melouchy, šedá ekonomika, ale i brigády – práce na dohodu, či příjem z pronájmů Airbnb,“ vysvětluje Červinka. Bez rozklíčování charakteru příjmů, čímž se zdravotní pojišťovna nezabývá, je těžké je odlišit od skutečných OBZP, žijících z úspor, dědictví, dotací příbuzných či zahraničního důchodu.
Výpadek desítek miliard ve zdravotnictví
Výpadek v řádu stovek milionů až nízkých jednotek miliard kvůli spekulacím by pojišťovny nicméně bolel. Odhadují, že jim letos vypadne na příjmech z pojistného 40 miliard korun z plánovaných 350 miliard. Je to kvůli odpuštění plateb živnostníkům na půl roku (výpadek 8 miliard korun), dále kvůli očekávanému poklesu či pomalejšímu růstu mezd zaměstnanců a příjmů živnostníků i propouštění lidí. To všechno znamená nižší vyměřovací základy a tedy nižší odvody na pojistném.
Nemocnice jsou před bankrotem, kupujeme i dvacetkrát dráž, řekl šéf VFN |
Důvodem výpadků příjmů je také faktické odložení plateb pojistného pro zaměstnavatele i OBZP. Pokud teď půl roku (březen až srpen) nebudou platit pojistné, promíjí se jim penále až do 21. září 2020. To jim cashově pomůže, naopak zdravotním pojišťovnám přidělá starosti. A příští rok na tom systém zdravotnictví nebude s příjmy o nic lépe, ekonomika se hned tak nevzpamatuje.
Vratky i pro ty co nezaplatili
Podle Červinky je nicméně tento týden narychlo schválená novela nedomyšlená také z pohledu zúčtování pojistného. I ten, kdo nic nezaplatil, by v závěrečném zúčtování mohl dostat peníze zpátky.
„Jde o skupiny OSVČ, které ze zákona nemusí dodržovat pojistné minimum: tedy osoby ZTP, rodiče na rodičovské, pracující důchodce, studenty nebo lidi se souběhem samostatné výdělečné činnosti a zaměstnání a další případy,“ říká Červinka. Těm stačí platit pojistné v závislosti na vykázaném příjmu v předchozím roce, i když částka nedosáhne ani předepsaného minima. Na konci roku při zúčtování pak vykáží nízké nebo nulové příjmy a získají nárok na vrácení přeplatku. A protože šest měsíců pojistného odpuštěného státem se podle schválené novely považuje za zaplacené, stalo by se oněch 14 tisíc korun součástí vratky. Tento nezamýšlený efekt ještě vláda může ošetřit další novelou ještě před tím, než k zúčtování pojistného dojde.
Živnostníci tápou
Odpuštění pojistného je pro živnostníky dobrá zpráva, i když někteří ještě před jejím zveřejněním běželi živnostenský list pozastavit. To aby se vyhnuli placení pojistných minim – zdravotního a důchodového, celkem za 4 895 korun měsíčně. A řada z nich se šla nahlásit na úřad práce, který za uchazeče o práci platí zdravotní pojištění. „Úřad eviduje v rámci celé republiky zvýšený zájem zaměstnanců i OSVČ o informace k možné evidenci,“ říká mluvčí úřadu Kateřina Beránková.
Do zdravotnictví v tomto případě plynou za uchazeče peníze ze státní kasy. „Pro všechny zdravotní pojišťovny by bylo lepší, kdyby se OBZP nehlásily do kategorie OSVČ, ale spíše na Úřad práce. Obdrželi bychom alespoň něco od státu,“ podotýká Červinka za pojišťovny.
O zařazení do evidence nyní žádají především lidé, kteří pracují v pohostinství, ve službách a v cestovním ruchu – jejich provozovny nařídila vláda v rámci protikrizových opatření dočasně zavřít. A přicházejí další: agenturní zaměstnanci z automobilového průmyslu i od jeho subdodavatelů či Češi vrátivší se kvůli koronaviru ze zahraničí, kde přišli o práci.
Lidé tak nevědí, jak postupovat, aby si sáhli na peníze od státu. Hlavu vláda živnostníkům zamotala tento týden ještě víc když oznámila, že osobám samostatně výdělečně činným, postiženým uzavřením provozovny nebo výpadkem příjmů kvůli koronaviru, bude vyplácet 15 tisíc korun měsíčně. Zatím není jasné, jak novou dávku nastaví a kdo všechno a za jakých podmínek na ni dosáhne. Podrobnosti chce ministerstvo financí sdělit v pondělí.
