Nekoukejte do peněženky, obujte si tenisky a vyrazte. Studii týmu Adama Chekrouda je možné shrnout právě takto. Práce má přitom svoji váhu, je nejobsáhlejší svého druhu, vychází totiž z výzkumu, jehož se účastnilo více než 1,2 milionu lidí starších osmnácti let.
Vztah spokojenosti a aktivity má křivku U
Její autoři vyšli z faktu, že zatímco dopady fyzického pohybu na kardiovaskulární nemoci, cukrovku a mnohé další nemoci jsou dostatečně potvrzené, jeho účinky na duševní zdraví věda zmapované nemá. A tělesnou činnost vzali vědci v širokém záběru, zahrnuli do ní nejen sporty jako posilování, jízdu na kole nebo lyžování, ale i aktivity jako domácí práce, sekání trávy, rybaření, hlídání dětí. Zajímalo je, jak často respondenti zažívají psychickou nepohodu, stres, depresi, emocionální problémy.
Škola síly na Xman.cz Jak zesílit, dostat se do kondice, co vás na Xman.cz učil obsáhlý seriál Škola síly. Nejprve jsme si vysvětlili, jak tělo uvést do startovního nastavení (s pomocí KanclFitu, resetů, lezení, strečinku), poté jsme se připravili na silový trénink a podívali na pestré menu cvičení s vlastní vahou, nakonec jsme sáhli po železu, po kettlebell a velké čince. Celé shrnutí výuky najdete zde. |
Z analýzy výsledků seznali, jak shrnuje zpráva na webu Yaleovy univerzity, že fyzická aktivita je spojena se sníženou mírou duševních těžkostí, a to bez ohledu na věk, rasu, gender, ale též výši příjmů a dosažené vzdělání. Lidé, kteří si fyzickou aktivitu dopřávali, zažívali o 43,2 procenta dnů zatížených psychickou nepohodou méně než zahálčivější kolegové a kolegyně.
Fyzicky neaktivní účastníci a účastnice výzkumu vykázali v průměru 53 dní duševně mizerných dní za rok, k pohybu vstřícnější respondenti a respondentky jen 35, tedy o 18 dní méně. Studie navíc zjistila, že aktivním respondentům se mírou psychicky pohodových dní vyrovnali ti jejich zahálčiví kolegové, kteří měli příjem v průměru a přepočtu o 575 tisíc korun vyšší. Aktivním lidem uspoří pohyb 575 tisíc korun ročně, dovozuje tak server Travel and Leisure.
Vědci dokonce identifikovali, jaké množství pohybové aktivity souvisí s dobrou psychickou kondicí nejvíc. Rozhodně totiž neplatí, že čím víc pohybu, tím lépe. „Vztah mezi délkou sportovní aktivity a duševním nábojem má tvar písmene U,“ sdělil listu Die Welt Adam Chekroud. Ideální se podle výzkumu jeho týmu jeví tři až pět dávek pohybu týdně, po půl hodině až šedesáti minutách. Lidé, kteří byli fyzicky aktivní déle než tři hodiny denně, vykazovali větší duševní trápení než ti, kdo necvičili vůbec.
Nejvíce s duševní pohodou konvenovaly kolektivní sporty, jistojistě díky socializaci, kterou přinášejí. Vysoko však stály i víceméně individuální aktivity jako aerobik a jízda na kole.
Méně pohybu, více deprese
Není to přitom jediná pochvala, které se fyzické aktivitě a jejímu vlivu na duševní zdraví v magazínu The Lancet dostalo. Kompliment jí přináší též studie kolektivu vedeného Aaronem Kandolou. A i tato práce přináší doporučené dávky fyzické aktivity.
Její záběr byl však užší, zajímal ji speciálně vztah mezi pohybem v dětském věku a depresí v dospívání. Zjistila přitom, že šedesát minut pohybu denně ve dvanácti letech vede k desetiprocentnímu snížení deprese v osmnáctém roku věku.
I tento výzkum měl k ruce obsáhlý vzorek dat, vycházel ze studie Bristolské univerzity, která po dobu třiceti let sledovala 14 500 žen a jejich dětí. Navrch autoři rozdali více než 4 200 chlapcům a dívkám ve věku dvanáct, čtrnáct a šestnáct let akcelerometry. Ty sledovaly po tři dny, vždy nejméně deset hodin, zda byl respondent fyzicky aktivní.
Výsledky odhalily, že dospívání dětí s sebou neslo nejen sedavější životní styl, ale též častější pocit deprese. A nejvyšších skóre dosahovaly nejméně aktivní děti. Odborníci to vyčíslili s pečlivou a bolestnou přesností. „Každá další hodina proseděná ve dvanáctém roku života je spojená s jedenáctiprocentním nárůstem stavu deprese v osmnácti letech,“ shrnuje závěry studie server CNN. Každá hodina, kterou dítě stráví bez fyzické aktivity ve čtrnácti letech, poté zvýší skóre deprese v osmnácti letech o osm procent, pro tentýž vztah mezi šestnáctým a osmnáctým rokem platí nárůst o jedenáct procent. Data se týkají pouze deprese, výzkum odhlížel například od úzkostných poruch, připomíná CNN.
Výsledky přitom autoři práce z magazínu The Lancet očistili od dat dětí, které vykazovaly deprese ještě před zahájením studie, i od socioekonomického statusu a dalších faktorů. Autoři podotýkají, že jejich práce identifikuje souvislost, souvztažnost, ne příčinný vztah, přesto se však odvažují počítat s tím, že fyzická aktivita riziko deprese snižuje. Jejich data prý „naznačují, že dvouhodinové snížení sedavého chování denně, k němuž dojde mezi dvanáctým a šestnáctým rokem života, je spojeno s šestnáctiprocentní až dvaadvacetiprocentní redukcí skóre deprese v osmnácti“.
Především však i tento vědecký tým zdůrazňuje, že potřeba není intenzivní aktivita. Počítají se i procházky, domácí práce, dokonce hra na hudební nástroj nebo kreslení. „Prospěšné našemu duševnímu zdraví nejsou jen intenzivní formy činnosti,“ shrnuje Aaron Kandola. Jeho kolega Joseph Hayes na serveru Science Daily dodává, že cvičení propaguje řada iniciativ, ale že pozornosti by neměly unikat ani formy mírnější aktivity.
