Zajímalo by mne, jak jsou na tom potom lidé, kteří sport nikdy a zásadně ani z legrace neprovozují, jen se hýbou v práci 7,5 hodiny krát asi 20 dní v měsíci někde na montážní lince (hodně chůze, manipulace s břemeny do cca 7 kg, střídání různých typů pohybů atd).

Dost se teď propaguje běh, ale někde jsem četl, že jako lidé jsme historicky za tisíce let pořád uzpůsobeni maximálně kratšímu úprku před nebezpečím (zvíře, nepřítel) a ne vytrvalému běhání někde po lese, v horším případě po asfaltu...

Sportuji aktivně přes 15 let a mohu jen doporučit.

Autoři podotýkají, že jejich práce identifikuje souvislost, souvztažnost, ne příčinný vztah,

Asi prvni clanek na idnes, ktery tento zaklad statistiky uvedl

To je pravda, nicméně to tvrzení pak právě tento princip popírá. Protože stejně tak je možné tvrdit (a možná to bude pravdě blíž), že spokojený buď ten, kdo dosáhl vysoké životní úrovně, a nebo ten, kdo na ni kašle a uspokojení hledá ve sportu a jiných aktivitách. A nespokojený je ten, kdo život tráví prací, která mu sebere volný čas na ten sport a koníčky, ale výdělek pořád není takový, aby tu ztrátu na druhé straně vykompenzoval vyšší životní úrovní. To je právě to, že výsledek statistické analýzy správně interpretovat může být ošidné. Nevím, jestli na fakultě žurnalistiky mají nějaké kurzy statistiky, aby novináři věděli, co je to přijetí/zamítnutí hypotézy a co je to hladina významnosti, jestli mají kurzy logiky, aby věděli, co je to implikace a kauzalita, někdy mám i pochyby, jestli mají alespoň nějaké kurzy češtiny.