Vystupoval jsem po kamenité cestě vzhůru po vrstevnici pod vrcholem Malého Toku směrem na vrchol Prahy. Krajina hluboko pode mnou. Nade mnou pahýly smrků a borůvčí. Fotku odtud bych klidně mohl vydávat za Černou horu v Krkonoších. Ale jsou to „pouhé“ Brdy.
Otevření bývalého vojenského újezdu Brdy bylo jednou z největších turistických událostí posledních let. Trampové a sváteční turisté se dohadují, do jaké míry by Brdy měly zůstat divočinou, policie tam chytá táborníky pomocí dronů a konce nebere diskuze, jestli tam byly, nebo nebyly atomové zbraně. Ale pořád se trochu zapomíná na to, co je tam vlastně k vidění.
Pro začátek je potřeba se zbavit základního předsudku. Brdy sice začínají těsně za Prahou, ale jsou to opravdové hory. Jsou například vyšší než Lužické hory.
Nepůsobí však nijak impozantně, spíš jako takový vyšší les.
Kdyby chtěl někdo vysypat z rukávu nejzajímavější místa, tak jsou to podle mě: Praha, Padrťské rybníky, Strašice, poutní místo Skalka, Pilská přehrada a zřícenina Valdek.
K Brdům patří i charakteristická architektura: tmavé dřevěné domky se zelenými okenicemi. Krásným příkladem je hájenka v obci Nepomuk nebo chalupa U Prokopa nedaleko Pilské přehrady.
Další specialitou těchto hor jsou rovné několik kilometrů dlouhé asfaltové cesty. Bývalý vojenský prostor se nezapře. Úplně si představuji, jak tudy jede špalír tanků. Ty cesty mají navíc jména. Tak třeba „cesta Altánka“.
Ta Praha, to není žádná recese, ale název kopce odkazuje na fakt, že zde bylo panství pražského arcibiskupství (podle jiné verze dali kopci jméno vlastenečtí obrozenci).
A když už jsme u národního obrození, básník Karel Hynek Mácha rozepsal čtyřdílný román Kat, jehož části se jmenovaly po hradech: Karlův Tejn, Vyšehrad, Křivoklad a ...Valdek. První tři jsou notoricky známé hrady, ale Valdek je zřícenina v Brdech u Komárova.
Býval to významný hrad, ale dlouho se k němu nesmělo. Proto je Valdek na zříceninu pozoruhodně „zachovalý“. Zůstala válcová věž a obvod hradeb. Zavítal jsem tam na konci zimy a byl to hodně zvláštně tichý hrad.
Vojna není kojná
Jestli mají Brdy nějaký svůj „Špindlerův Mlýn“, tedy horské středisko, tak jsou to Strašice u Rokycan.
Ve Strašicích je Muzeum středních Brd a nástupní cesty na kopec Praha či k lesnímu zámečku Tři Trubky uprostřed lesů, kde bude jednou návštěvnické centrum Brd. Strašice jsou samozřejmě skromnější než Špindl, žádný luxus tu nenajdete. Ve Strašicích však pořád „straší“ vojenská minulost.
Ve zdejším muzeu nechybí ochutnávka místní historie včetně nakašírovaného protileteckého krytu ve sklepě a unikátních fotek dřevěné makety plzeňské škodovky, kterou zbudovali Němci jako návnadu pro spojenecké bombardéry.
Vojenská muzea se většinou budují v místech slavných či neslavných bitev, ale toto je výjimečné muzeum „všední vojny“. Najdete zde všechny myslitelné druhy ručních zbraní a uniforem, propagandistické plakáty nebo dálnopis, který má klávesnici v latince i azbuce.
Atmosféra něco mezi Černými barony a Tankovým praporem. Zlatým hřebem „zážitkové expozice“ je pak turistická ubytovna ve vojenském stylu. Jo a brďačka, to byl druh čepice.
