„Studie jasně ukazuje, že názor, že brexit ovlivní pouze západoevropské země, které jsou geograficky blízké Velké Británii, není správný. Země jako Polsko, Švédsko, Slovensko, Česká republika, Rumunsko a Maďarsko také vykazují značné ztráty pracovních míst. Vzhledem k provázanosti evropských řetězců by to nemělo být překvapení. Brexit je příběh celé EU,“ píše se ve studii.
Nejvíce pracovních míst by ztratila samotná Velká Británie. Podle studie, kterou univerzita vypracovala pro belgickou vládu, by se odchod země z EU bez dohody dotkl více jak půl milionu míst. Tvrdý brexit (brexit bez dohody, pozn. red.) by výrazně pocítilo především Německo (ztráta 291 tisíc pracovních míst), Francie (141 tisíc) a Itálie (139 tisíc).
Pokud by se však zohlednila celková zaměstnanost v dané zemi, nejvíce by se situace dotkla Irska. Více než 50 tisíc zaniklých míst sice není nejvyšší číslo, avšak představuje 2,5procentní ztrátu. Až za Irskem následuje Velká Británie, Malta, Belgie a na pátém místě Česká republika s více než 47 tisíci zaniklými pracovními místy (0,9 procenta).
„Je to více než v případě Belgie (zhruba 42 tisíc), která má nejen větší počet obyvatel než Česká republika, ale geograficky si je s Velkou Británií mnohem bližší,“ komentuje výsledky studie hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč.
Brexit postaví zeď
Pro představu - v roce 2018 byla Velká Británie pro přímé exporty z české ekonomiky pátým hlavním trhem, na který směřovaly 4,4 procenta celkových vývozů z Česka, to je 159 miliard korun. „V prvním pololetí letošního roku se Británie posunula na šestou příčku,“ upozorňuje Jáč.
„Tvrdý brexit mezi Českou republiku a Spojené království postaví zeď. K jejímu překonávání bude třeba hradit zbytečné náklady na obou stranách, což v konečném důsledku povede ke snížení vzájemné obchodní výměny, a tedy i ke krachu některých společností,“ uvádí hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček.
Kvůli brexitu bez dohody mohou české firmy tratit až 30 miliard, hlásí svaz |
Peter Chrenko, expert na pracovní trh z poradenské společnosti PwC však dodává, že ztráta pracovních míst vyplývající ze stávajících dodavatelsko-odběratelských vztahů nenastane okamžitě. „Česká ekonomika dnes trpí spíše nedostatkem zaměstnanců. Ti uvolnění (z důvodu brexitu, pozn. red.) by měli najít okamžité uplatnění ve stejné nebo podobné oblasti,“ říká Chrenko. Doplňuje však, že je studii stejně jako i jiné průzkumy ohledně budoucího vývoje nutné brát s rezervou.
Nebylo by to poprvé, co by Česká republika čelila takovému poklesu ohledně úbytku pracovních míst. „Srovnatelný pokles zaměstnanosti zažila česká ekonomika v roce 2013, kdy se vymaňovala z recese. Za celý rok šlo o pokles téměř 38 tisíc,“ uvádí Jáč.
Celkově by tvrdý brexit znamenal pro EU ztrátu 1.54 procenta HDP, pro Spojené království 4,4 procenta jeho HDP. Britská ekonomika podle údajů, které tento týden publikoval britský statistický úřad, ve druhém kvartálu poklesla a vykázala tak první propad od roku 2012.
Dopady na jednotlivé sektory
Co se týká jednotlivých odvětví, bude mít tvrdý brexit podle studie „katastrofální dopad“ na potravinářský a nápojový průmysl, v jehož rámci má zaniknout 112 tisíc pracovních míst po celé Evropě. Ještě více míst, 130 tisíc, má tvrdý brexit pohltit v textilním průmyslu.
Studie uvádí patnáct nejvíce postižených sektorů, kterých se brexit dotkne. V každém odvětví je uvedeno 10 zemí, kterých se situace týká nejvíce. Česká republika figuruje v jedenácti z nich. Největší dopad by pocítila odvětví výroby elektroniky a textilu, kde by se zaměstnanost propadla o 7 (3 144 míst), respektive 6 procent (3 702 míst). Ztráty v automobilovém průmyslu by se dotkly 2,27 procent pracovních míst (3 684 míst).
Britové v ČRZaměstnaných Britů v Česku bylo k 30. červnu 4 117. Podle dat MPSV jsou Britové nejvíce zastoupeni v sektoru vzdělání a informatiky. O něco méně ve vědeckých a výzkumných profesích. Ke stejnému datu mělo oprávnění podnikat jako OSVČ v ČR 1856 Britů. |
„To ale nic nemění na skutečnosti, že se omezení ve výrobě aut nejvíc dotkne celé ekonomiky, a to vzhledem k významnosti tohoto odvětví v Česku,“ doplňuje hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek.
Nejvíce míst by ubylo ve výrobě základních kovů a kovových výrobků, zhruba 6,2 tisíce. To však vzhledem k velikosti trhu představuje pouhá tři procenta.
Měkký brexit by pro Evropskou unii znamenal podle studie pokles HDP o 0,38 procenta a ztrátu 280 tisíc pracovních míst. Česká republika by v tomto důsledku přišla o 11 140 míst.
Odchod Británie z Evropské unie je plánován na 31. října. Není však jasné, zda se vládě premiéra Borise Johnsona povede zajistit novou dohodu, na kterou by přistoupila britská vláda i Evropská unie. EU z dohody, kterou vyjednal kabinet premiérky Theresy Mayové, nechce ustoupit. Tu však považuje Johnson za nevýhodnou pro Británii.
Češi v BritániiKolik Čechů pracuje ve Velké Británii nelze s jistotou říci. Přesný počet netuší ani britské ani české úřady. Podle posledního odhadu Úřadu práce ČR z roku 2015 jde přibližně o 37 tisíc. Jde o statistiku vytvořenou na základě počtu vystavených pojištění (National insurance number). Povinnost hlásit odjezd za prací do zahraničí však Češi nemají, veškerá čísla jsou tedy jen kvalifikované odhady. Podle České ambasády v Londýně na základě počtu zpracovaných konzulárních případů šlo v roce 2016 přibližně o sto tisíc českých občanů. |
„V případě, že tvrdý brexit bude načasován na konec října, hrozí, že se negativní důsledky brexitu spojí se špatnými výsledky z německé ekonomiky. V takovém případě by byl namíchán výbušný koktejl, který by ohrožoval rozvoj českého hospodářství,“ říká Křeček.
Podle ředitele sekce mezinárodních vztahů Svazu průmyslu a dopravy Lukáše Martina by české firmy kvůli brexitu bez dohody mohly přijít asi o 30 miliard korun. Další desítky miliard by ekonomika ČR ztratila kvůli nižším firemním investicím, řekl pro ČTK.
Česká spořitelna odhaduje celkový efekt tvrdého brexitu na 1,1 procenta českého HDP. Studie belgické univerzity uvádí dokonce pokles o celá 2 procenta. „Roční HDP v Česku však nemusí tolik klesnout. K vytvoření nových obchodních vazeb náhradou za brexitem zpřetrhané může dojít v některých případech dřív než za rok,“ dodává Sobíšek.
