Organizátoři letos popáté zvou na filmovou jízdu na nádvoří radnice Brna-střed v Dominikánské ulici, jak líčí v seriálu jihomoravské MF DNES s názvem Letní pracanti.
„Těším se vždycky na celé období. Nejdřív na to, když se sejdeme se dvěma kolegyněmi, které jsou vystudované filmové vědkyně, a dáváme dohromady program. Pokaždé se snažíme sestavit nabídku tak, abychom tam chodily rády. A také chodíme, střídáme se v pokladně a to je další věc, která mě na letním kině baví – kontakt s lidmi, často potkávám známé tváře a vždycky jsou velmi milé,“ vypráví Šimková, která je v civilní profesi projektovou manažerkou na Fakultě výtvarných umění Vysokého učení technického v Brně.
K trojici žen do týmu patří ještě technik. Začínali před osmi lety na koupališti Dobrák. „Tam jsme byli tři roky. Po rekonstrukci ale na plátno nezbylo místo a vstříc nám vyšla radnice Brna-střed,“ popisuje Šimková.
„Letňák“ Brno-střed promítá celé prázdniny, takže například letos přináší přes šest desítek představení. „Ta si musíme rozdělit a kombinovat s dovolenými. Ale je jasné, že promítáním to nezačíná. Pro nás je intenzivní doba tak dva tři měsíce před tím,“ líčí.
V nabídce je hodně německých filmů z cyklu Das Sommerkino. Další část snímků pochází z oblasti skandinávské tvorby. Pondělky zase patří dokumentům.
Letní pracanti |
„Nemáme technologii na klasickou projekci, hrajeme z dataprojektoru, takže dáváme filmy, které už nějakou dobu v kinech běží,“ upřesnila Šimková.
Pamatuje začátky, kdy se promítalo z pětatřicetimilimetrových kotoučů. K představením museli mít maringotku se dvěma napevno umístěnými promítačkami a vyškoleného promítače. Teď stačí do budky umístit dataprojektor s větší svítivostí, jehož obsluha není složitá.
Jednou vítr urval plátno, technika ale nikdy neselhala
Návštěvnost kolísá podle počasí, ale protože kino má poměrně stálý okruh příznivců, přijdou, i když je ošklivo.
„Ještě na Dobráku se stalo, že vítr urval plátno, jako ve firmu Trhák, ale technika neselhala nikdy. A jednou při promítání filmu o hudebníkovi Rayi Charlesovi byl špatný nosič, na kterém byl film nahraný. Ale to se vyřešilo úplným zázrakem. Pán z bufetu řekl, že má film doma na DVD a bydlí za rohem. Přivezl ho a situace byla zachráněná,“ poznamenala Šimková.
A jsou filmy, na které se letos vyloženě těší. „Například na ty od Fatiha Akina, což je německý režisér tureckého původu, který se zabývá hodně vztahy a migranty, ale není to tísnivé. Naopak, je to spíš komedie,“ míní Šimková.
Když má „službu“, přichází asi půl hodiny před představením. „Dříve to bylo hodinu a půl předem. Znamenalo to roztáhnout plátno, nainstalovat reprobedny, nanosit židle a pak otevřít pokladnu. Teď je plátno stabilní a židličky nám chystají pomocníci. Ale zůstáváme až do konce,“ vysvětlila.
Půjčení filmu stojí mezi dvěma až třemi tisíci. Lze si půjčit film na procenta z tržeb, což se dělá u nových, divácky oblíbených filmů. Za film dají lidé 100 korun, za Sommerkino polovinu. Náklady se pohybují kolem 140 tisíc na sezonu.
„Vybereme podle počasí. Například poslední sezona na Dobráku celá propršela. Uhradili jsme závazky a zisk byl nula. Ale nechci si stěžovat. Neděláme to kvůli zisku, pro nás je to velký letní koníček,“ dodala.
