Více než polovina z 2 084 vedoucích pracovníků ze 43 zemí světa uvedla, že se jejich firma v posledních pěti letech setkala s problémy provozního charakteru. Konkrétně se problém mohl týkat dodavatelského řetězce, výroby či samotného produktu.
Jako druhý nejčastější problém uváděly firmy závadou technologii. S tou se setkala třetina firem. Selhání lidského faktoru přivedlo firmu do krizové situace ve 29 procentech.
PwC definuje krizi jako situaci, ve které je firma ovlivněna významnými externími nebo interními faktory, které mají celopodnikový dopad, narušují obchodní operace a mají potenciál poškodit dobré jméno firmy.
„Žádná společnost není vůči krizové situaci imunní a jak se dá předpokládat, s velikostí firmy četnost a závažnost jednotlivých krizových situací výrazně roste,“ uvedl Pavel Jankech z oddělení forenzních služeb PwC.
U firem s více než 5 000 zaměstnanci byla v posledních letech nejčastějším důvodem spuštění pomyslného alarmu kyberkriminalita (26 procent), následovaná přírodními katastrofami (22 procent) a krizí ve vedení podniku (17 procent).
Ve střední a východní Evropě se firmy nejčastěji setkávají s finančními problémy, nedostatkem likvidity a narušením tržní soutěže. Naproti tomu společnosti v USA řeší především přírodní katastrofy a rostoucí kyberkriminalitu.
Právě narušení kybernetické bezpečnosti je jedním z největších strašáků, kterých se ředitelé firem obávají. Přestože má většina dotázaných manažerů ohledně dalšího vývoje firmy, ve které působí, pozitivní očekávání, kyberkriminality se obává každý třetí. S tímto problémem se v uplynulých pěti letech setkalo 6,9 procenta účastníků průzkumu.
Nedůvěra v kolegy
„Drtivá většina úspěšných útoků, včetně těch nejzávažnějších, začíná sociálním inženýrstvím v podobě e-mailu zručně vyrobeného útočníkem. Stačí pak, aby jeden ze zaměstnanců kliknul, a útočníka pustí k citlivým firemním datům i hůř, v závislosti na pozici ve společnosti a jeho oprávněních,“ říká Petr Špiřík z oddělení kybernetické bezpečnosti PwC.
Podobnou hrozbou je pro manažery také protiprávní jednání jejich kolegů. Ačkoli jej v posledních letech monitorovala necelá čtyři procenta, v příštích letech se ho obává pětina dotázaných.
„Tento negativní výhled může souviset s rostoucími nároky regulatorních orgánů i obavou, že když se firmám nebude v budoucnu tak dařit, její zaměstnanci budou, co se týče obcházení pravidel, opět vynalézavější a počet nekalých jednání vzroste. Tento trend jsme zaregistrovali již při minulých finančních krizích,“ dodává Jankech.
