Částečné úvazky má spousta učitelů celoročně. Situace v peněženkách učitelů z regionů není tak napjatá jako jejich kolegů z hlavního města. Náklady v Praze jsou často mnohonásobně vyšší, jedním z hlavních problémů je sehnat finančně dostupné bydlení. Dlouhé volno tak vybírá část učitelů k tomu, aby si k platu trochu přivydělala. Jsou to většinou ti mladší nebo s malými dětmi a hypotékou.
O prázdninách si od školy chvíli odpočinou a užijí si klid. Pak si ale díky volnému času mohou vzít práce víc. Podle oslovených učitelů však nejde čistě jen o peníze, ale i zábavu, odreagování se a posunutí se dál.
Jedním z nich je sedmadvacetiletý Tomáš, který hledá další přísun peněz i během školního roku. V rámci evropského projektu vypomáhá v botanických zahradách zpřístupňovat každý kout handicapovaným lidem a dalším, které mají specifické potřeby. V tom pokračuje také o prázdninách. Jenže projekt není navždy, takže se začínající učitel z Prahy věnuje ještě webdesignu.
„Když uvážím nějaké peníze navíc z brigád, jsem na tom finančně poměrně dobře. Na druhou stranu, za samotné učitelství mám kolem 24 000 korun čistého, což vzhledem k investované snaze není úplně mnoho. Druhou práci mám tak hlavně proto, abych si vůbec něco našetřil,“ vykresluje učitel přírodopisu, který si chce zároveň dalším úvazkem dokázat, že se může věnovat i něčemu jinému, pokud by se rozhodl školství opustit.
Jedni odpočívají, další se vzdělávají a jezdí na tábory
Učitelé s dlouhou praxí většinou „hodí školu za hlavu“ a užívají si vytoužené pauzy z plna hrdla. A pak jsou tací, kteří se během dvou měsíců účastní táborů jako vedoucí, doučují propadlíky nebo se chodí sami vzdělávat do letních škol.
"Jsi šílenec", řekla mi šéfka na konci školního roku, jako reakci, ze jedu opět na tábor. A...asi jsem...ale je tam krásně #tabor #nejsemtuucitel https://t.co/Yx1zw6f2lX
V létě na sobě jako učitelce pracuje i Monika Olšáková, která se umístila na stříbrné příčce v soutěži Global Teacher Prize. „Brigádu“ a sebevzdělávání spojila v jedno. Zaplacených dostane zhruba 8 až 10 dní práce, které stráví na vylepšování výukových materiálů jako je nový on-line zeměpisný atlas, elektronická databáze Ekoškoly nebo lektorování na letní škole.
„Letní škola v Ledči nad Sázavou je pro nás tak inspirativní, že zájem vysoce převyšuje poptávku. Tématem je učitelův dopad na učení žáka. Je třeba ocenit, že bezmála 140 kantorů se bude vzdělávat v době své dovolené v pětidenním, intenzivním a náročném celodenním programu,“ popisuje učitelka chemie a přírodopisu na ZŠ a MŠ Janovice Monika Olšáková.
„‚Letní školy učitelů jsou během prázdnin nabízeny poměrně často a je o ně velký zájem. Netroufám si ale přesně říct, kolik učitelů se jich účastní. Můj osobní odhad je do deseti procent. Právě letní školy se dají brát jako studijní volno a škola je učitelům proplácí,“ vysvětluje ředitel Základní školy Lázně Bělohrad Jaroslav Jirásko. Kantorům tak dovolená zbude. Minimálně zdánlivě.
Učitelé a zákoník práce
|
Dovolená platí i pro ředitele
Volno si musí našetřit na Vánoce nebo pro jarní prázdniny. Do sboroven se také vracejí zpravidla týden před začátkem školního roku a připravují se na nadcházející vyučování, čím „ušetří“ další dny. Ve školách pak bývají učitelé i kvůli méně důstojné části práce. Budovy se v době prázdnin často rekonstruují, takže stěhují vybavení učeben.
Právě rekonstrukce vlákají zpátky mezi zdi školy i ředitele. Ti si vybírají dovolenou stejně jako ostatní ze sborovny, ale odpovídají za opravy. Chodí na kontrolní dny a na průběžné kontroly, které seberou taky část dovolené.
Šéfové škol zůstávají obvykle v kanceláři první týden v červenci kvůli administrativě s ukončením školního roku, výplat, kontrole všech dokumentů a přípravě úvazků, rozvrhů, výroční zprávě a podobně. Ve výsledku si vyberou zhruba 25 dní dovolené, které si mohou vybrat i ve školním roce. Většina ředitelů totiž neučí, nebo mají menší úvazky s pár hodinami týdně.
