Právě zástupci Hasičského záchranného sboru a České školní inspekce se shodují v tom, že výsledky kontrolních testů dětí jsou tristní. Poslední kontrolou prošly děti pátých a devátých tříd v květnu předloňského roku a otázky byly z několika oblastí, jejich součástí byla i problematika pokrývající bezpečnostní témata.
Kvíz: Víte co dělat během nehody, za bouřky nebo při povodních? |
„Celková průměrná úspěšnost, na kterou v testu žáci dosáhli, byla 60 procent. Požadovanou minimální úspěšností byla hodnota 67 procent. Je tedy evidentní, že výsledky žáků v této oblasti zůstaly za očekáváním,“ píše náměstek ústředního školního inspektora Ondřej Andrys.
Úlohy v testu se dělily do pěti tematických částí, které v testu zastupovaly stejný počet úloh. Na koncepci tohoto testování i na vlastní tvorbě testů se podíleli také zástupci Generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru a ministerstva obrany, vnitra, dopravy či zdravotnictví.
Před bleskem se schovám v jeskyni, i takové byly odpovědi
O vzdělávání ve stylu branné výchovy se snaží projekt „Hasiči pro školy“, který doplňuje akce a výuku, které už na školách jsou. Jde o celorepublikový projekt, který je bezplatně určen všem školám. Preventisté a lektoři za dětmi docházejí do škol, popřípadě děti navštěvují hasičské stanice a výuková centra. Přímá forma podpory výuky ovšem funguje v každém kraji rozdílně.
Projekt ještě nebyl dokončen. Vzniká ve spolupráci Hasičského záchranného sboru Ústeckého kraje a Hasičského záchranného sboru Zlínského kraje, kdy kraj na severu Čech hradí většinu, což jsou dva miliony korun na čtyři roky.
Pravidla testu od ČŠITest, který se týkal chování v oblasti rizikových situacích řešilo celkem 5 851 žáků 9. ročníku ZŠ a odpovídajících ročníků víceletých gymnázií v celkem 197 školách. Test s časovou dotací 75 minut obsahoval celkem 63 otázek zahrnutých do 35 úloh, takže jde o široký vzorek dětí i okruhů. |
„Znalosti mladé generace jsou opravdu špatné, což platí i pro lidi do 40 let, kteří brannou výchovu na škole neměli. Nemáme pro výuku specifický předmět, nejsou na to aprobovaní učitelé, protože předmět jako branná výchova neexistuje. A hlavně je k výuce spousta materiálů, ale neexistuje žádný komplexní, který by definoval, co a kdy se mají děti naučit. Často tak lidé nevědí, jak se chovat v poměrně běžných situacích jako je bouřka, dopravní nehoda, volání na tísňovou linku a podobně,“ říká jeden z autorů projektu „Hasiči pro školy“ Adam Fuksa, který je hasičským preventistou zlínského krajského ředitelství.
Důležité je například znát typy výstrahy sirén. Pro Českou republiku existuje jediná výstraha sirén určená veřejnosti, a to „všeobecná výstraha“, což je kolísavý tón trvající sto čtyřicet sekund. Ostatní jsou určeny profesionálům v rámci technické kontroly sirén nebo svolávání hasičů k požáru.
Necelých čtyřicet procent žáků by však při zaznění varovného signálu vyběhlo z domu zjistit, co se stalo. Další šestina by zjišťovala situaci z otevřeného okna a podobně nevhodnými způsoby. Celkem třetina žáků by se tedy vystavovala například chemickému nebo radioaktivnímu nebezpečí. Siréna všeobecné výstrahy totiž vždy znamená, že hrozí vážné nebezpečí a je potřeba se ukrýt nebo evakuovat podle pokynů záchranářů. Jenže o tom, jak to provést, nemá mladší generace dostatečné ponětí.
 |
