Ve školách chybí branná výchova. Děti umí telefonní čísla, ve zbytku tápou

Branná výchova není na základních školách od roku 1991. Okrajově je nyní součástí několika předmětů jako občanská nauka, výchova ke zdraví, dějepis a jiných. Současná generace lidí mezi 30 a 40 lety tak například neví, jak se chovat během nehod, protože je to nikdo neučil. Školáky se proto snaží vzdělávat také hasiči.

Právě zástupci Hasičského záchranného sboru a České školní inspekce se shodují v tom, že výsledky kontrolních testů dětí jsou tristní. Poslední kontrolou prošly děti pátých a devátých tříd v květnu předloňského roku a otázky byly z několika oblastí, jejich součástí byla i problematika pokrývající bezpečnostní témata. 

Kvíz: Víte co dělat během nehody, za bouřky nebo při povodních?

„Celková průměrná úspěšnost, na kterou v testu žáci dosáhli, byla 60 procent. Požadovanou minimální úspěšností byla hodnota 67 procent. Je tedy evidentní, že výsledky žáků v této oblasti zůstaly za očekáváním,“ píše náměstek ústředního školního inspektora Ondřej Andrys. 

Úlohy v testu se dělily do pěti tematických částí, které v testu zastupovaly stejný počet úloh. Na koncepci tohoto testování i na vlastní tvorbě testů se podíleli také zástupci Generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru a ministerstva obrany, vnitra, dopravy či zdravotnictví. 

Před bleskem se schovám v jeskyni, i takové byly odpovědi

O vzdělávání ve stylu branné výchovy se snaží projekt „Hasiči pro školy“, který doplňuje akce a výuku, které už na školách jsou. Jde o celorepublikový projekt, který je bezplatně určen všem školám. Preventisté a lektoři za dětmi docházejí do škol, popřípadě děti navštěvují hasičské stanice a výuková centra. Přímá forma podpory výuky ovšem funguje v každém kraji rozdílně.

Projekt ještě nebyl dokončen. Vzniká ve spolupráci Hasičského záchranného sboru Ústeckého kraje a Hasičského záchranného sboru Zlínského kraje, kdy kraj na severu Čech hradí většinu, což jsou dva miliony korun na čtyři roky. 

Pravidla testu od ČŠI

Test, který se týkal chování v oblasti rizikových situacích řešilo celkem 5 851 žáků 9. ročníku ZŠ a odpovídajících ročníků víceletých gymnázií v celkem 197 školách. 

Test s časovou dotací 75 minut obsahoval celkem 63 otázek zahrnutých do 35 úloh, takže jde o široký vzorek dětí i okruhů.

„Znalosti mladé generace jsou opravdu špatné, což platí i pro lidi do 40 let, kteří brannou výchovu na škole neměli. Nemáme pro výuku specifický předmět, nejsou na to aprobovaní učitelé, protože předmět jako branná výchova neexistuje. A hlavně je k výuce spousta materiálů, ale neexistuje žádný komplexní, který by definoval, co a kdy se mají děti naučit. Často tak lidé nevědí, jak se chovat v poměrně běžných situacích jako je bouřka, dopravní nehoda, volání na tísňovou linku a podobně,“ říká jeden z autorů projektu „Hasiči pro školy“ Adam Fuksa, který je hasičským preventistou zlínského krajského ředitelství. 

Důležité je například znát typy výstrahy sirén. Pro Českou republiku existuje jediná výstraha sirén určená veřejnosti, a to „všeobecná výstraha“, což je kolísavý tón trvající sto čtyřicet sekund. Ostatní jsou určeny profesionálům v rámci technické kontroly sirén nebo svolávání hasičů k požáru. 

Necelých čtyřicet procent žáků by však při zaznění varovného signálu vyběhlo z domu zjistit, co se stalo. Další šestina by zjišťovala situaci z otevřeného okna a podobně nevhodnými způsoby. Celkem třetina žáků by se tedy vystavovala například chemickému nebo radioaktivnímu nebezpečí. Siréna všeobecné výstrahy totiž vždy znamená, že hrozí vážné nebezpečí a je potřeba se ukrýt nebo evakuovat podle pokynů záchranářů. Jenže o tom, jak to provést, nemá mladší generace dostatečné ponětí.