Hamed ve svém článku tvrdí, že egyptský prezident Abdel Fattah al-Sísí ve spolupráci s Mezinárodním měnovým fondem (MMF) zaprodal svou zemi jako investiční cíl, přitom životní úroveň obyčejných Egypťanů klesá a elity si dál nacpávají kapsy. „Jen rok poté, co se Egypt stal globální investiční destinací, se investoři hrnou, aby na místních kapitálových trzích zbohatli. To vše ale zakrývá temnější realitu. V prosinci 2018 se například zahraniční dluh v porovnání s předchozím rokem zvýšil o 20 procent ,“ tvrdí Hamed.
Hamed kritizuje hlavně to, že vláda velkou část veřejných financí používá na splacení úroků z nesplaceného dluhu, místo aby podpořila občany a investovala do zdravotnictví, vzdělávání a infrastruktury.
„Pokud bude současný trend pokračovat, Egypt brzy zbankrotuje. Pak je jen otázkou času, kdy lidé vezmou věci do vlastních rukou a začnou hledat své domovy někde jinde. Dopad masové migrace poté, co selhala Libye, byl enormní. Egypt je patnáctkrát větší, následky by proto byly nepředstavitelné,“ varuje Hamed s tím, že cílem migrantů bude Evropa.
Neoprávněná kritika?
Bývalý ministr, který sloužil v poslední demokraticky zvolené vládě Egypta v letech 2012 až 2013, také poukazuje na zprávu, kterou vydala Světová banka v dubnu 2019. Podle té je přibližně 60 procent obyvatel země buď chudých nebo zranitelných.
Odborník na egyptské kapitálové trhy a profesor na Americké univerzitě v Káhiře Ahmed Shams El Din ve své reakci na Hamedův článek vysvětluje, proč s Hamedovými slovy nesouhlasí.
Pyramidální ekonomika. Egypťané stavěli díky svému unikátnímu hospodářství |
„Hamed ve svém článku nepřímo naznačuje, že mezinárodní investoři musí být bezradní, protože na egyptských trzích investují miliardy dolarů a tamní vláda přitom špatně hospodaří s ekonomikou. V úvodu sice rozumně kritizuje vysokou úroveň dluhu Egypta a nárůst úrovně chudoby po ekonomických reformách z roku 2016, pokračuje ale nereálným a nespravedlivým pohledem na ekonomické výzvy země.
Podle El Dina je ironií, že zrovna Hamed varuje čtenáře před rostoucím schodkem, protože ten je nyní nejméně o 300 bazických bodů nižší, než když byl Hamed ministrem. Navíc prý při obhajobě svých argumentů používá spornou metodiku. „Vládní intervence a úroková politika se nemíchají. Existuje mnoho vážných problémů, ze kterých mohou Egypťané obviňovat vládu, ale je bláznovstvím obviňovat vládu z dočasně vysokých úrokových sazeb, protože sazby zůstávají všude mandátem centrálních bank,“ vysvětluje El Dino.
Kriticky se k Hamedovým slovům vyjádřil také deník Egypt Today. „Jeho článek je plný názorů a dohadů, které nejsou podloženy důkazy. Skutečným problémem ale není Hamed, nýbrž americký časopis Foreign Policy a jeho nedostatek profesionality, protože nechal uprchlíka Muslimského bratrstva publikovat svůj článek bez kontroly faktů a jakéhokoli ověřování,“ píšou redaktoři serveru Egypt Today.
Definice ekonomického kolapsu
El Dino říká, že kritiku úsporných opatření v zemi, která trpí strukturální fiskální nerovnováhou by očekával spíše od někoho z egyptské levice, která byla od začátku proti opatřením, která vláda přijala v roce 2016, aby napravila veřejné finance.
Egypt svírá rekordní inflace, tvrdé reformy mají být receptem na krizi |
„Kritika člena pravicového Muslimského bratrstva, které se dlouho prosazovalo na Západě jako silný obhájce svobodného trhu a politiky příznivé pro investory, je překvapivá. Hamed a jeho tehdejší kabinet byli v roce 2012 velmi blízko k dohodě s MMF, aby vyřešili bezútěšnou ekonomickou situaci v zemi.
Egypt se potýkal s vážným nedostatkem cizí měny, enormním černým trhem, nedostatkem energie a základních produktů, únikem kapitálu a propadem investic, který vedl k anemickému růstu, stagflaci a nárůstu nezaměstnanosti,“ komentuje situaci El Dino.
Profesor poukazuje na to, že období od roku 2012 do roku 2013 by se dalo označit za nejhorší hospodářskou krizi Egypta od 30. let. „Pokud Hamed nemůže veřejně tvrdit, že MMF navrhl vládě Muslimského bratrstva jiný program než klasický program fiskální disciplíny a měnové přísnosti, nebo že jeho vláda byla připravena snížit masivní dvojitý deficit bez zvýšení daňových příjmů, racionalizace dotací a plovoucí měny, pak je jeho článek jen pokusem o popření finančních úspěchů současné vlády,“ říká El Dino.
Ekonomika Egypta by se zhroutila jen v případě, že by splňovala definici ekonomického kolapsu. Egyptu se ale podle El Dina podařilo snížit deficit běžného účtu z více než 5 procent HDP na méně než 2,5 procenta z udržitelných zdrojů příjmů (bez grantů). Dalším úspěchem je podle něj to, že země dosáhla o polovinu nižšího rozpočtového schodku. To je známkou hospodářského oživení.
Zahraniční a veřejný dluh
Zahraniční a veřejný dluh Egypta v posledních letech opravdu vzrostl, ale podle El Dina je to jen jedna strana příběhu. „Než se dostaneme k překvapivému závěru o zhroucení ekonomiky, je třeba nejprve porovnat růst dluhu s růstem HDP, analyzovat základy platební bilance a udržitelné zdroje zahraničních měn a prozkoumat náklady na obsluhu zahraničního dluhu,“ upozorňuje El Dino.
Podle údajů Světové banky a CEIC je zahraniční dluh Egypta v poměru k HDP hluboko pod průměrem rozvíjejících se trhů. Zatímco v Egyptě tvoří přibližně 32 procent HDP, na rozvíjejících se trzích dosahuje 42 procent . Turecký dluh například tvoří 58 procent HDP, malajsijský 63 procent , v Chile je to 62 procent , v Jihoafrické republice 48 procent , v Maroku 44 procent , ve Vietnamu 43 procent a v Mexiku 36 procent .
Kromě makroekonomických ukazatelů je klíčová struktura zahraničního dluhu Egypta. Ze zahraničního dluhu země ve výši zhruba 100 miliard dolarů je více než 60 procent od mezinárodních institucí, jako je MMF, Světová banka a spojenci Rady pro spolupráci v Perském zálivu (GCC). Dluh zemi poskytli za zvýhodněnou cenu v průměru o méně než polovinu toho, co dnes Egypt platí za své eurobondy.
Soukromý sektor hraje důležitou roli
„Ekonomika v Egyptě není v žádném případě dokonalá, ale země dodržela finanční a měnovou stránku svého programu reforem, s výjimkou stále velmi vysokých úrokových sazeb, které jsou skutečnou zátěží. I přesto bude odstranění strukturálních nerovnováh v ekonomice trvat ještě dlouho,“ upozorňuje El Dino.
Problematická je například šedá ekonomika země, která je stále dostatečně velká na to, aby zatěžovala celkovou ekonomickou účinnost. Akumulace kapitálu zůstává pod cílem, míra domácího spoření je velmi nízká, a to i po spotřebním šoku, který vyvolal proces ekonomické rovnováhy, neboť disponibilní příjem Egypťanů zasáhla inflace a vládní fiskální kontroly. Zahraniční investoři jsou i nadále vystaveni globálním rizikům na rozvíjejících se trzích, geopolitickému napětí na Blízkém východě a špatné domácí institucionální kapacitě.
Agentura Reuters před pár dny zveřejnila zprávu o tom, že zahraniční přímé investice v egyptském neropném hospodářství klesly v prvních třech měsících letošního roku na nejnižší úroveň za nejméně pět let, což podpořilo nedůvěru v přísný nápravný program MMF, který se blíží ke konci. Podle údajů Reuters dosáhly přímé zahraniční investice, kromě těch do ropného průmyslu, přibližně 400 milionů dolarů. V předchozím čtvrtletí to přitom bylo 950 milionů dolarů.
Ekonomové tvrdí, že nedostatek spotřebitelské poptávky po téměř třech letech úsporných opatření, vysoké úrokové sazby a expanze státních podniků do ekonomiky, tlumí chuť investorů. „Mezi otázky, které musí země řešit, patří správa věcí veřejných, byrokracie a konkurenční prostředí v reálné ekonomice,“ řekl ekonom z Goldman Sachs pro Blízký východ Farouk Soussa.
Turismus je základem egyptské ekonomiky
Egypt má v posledních letech určitý úspěch v posilování zahraničních investic v ropném a plynárenském sektoru, zejména po objevení oblasti Zohr v roce 2015, která je největší ve Středomoří. Zvýšily se také příjmy z cestovního ruchu a počet Egypťanů pracujících v zahraničí.
Egypt plánuje další investice do propagace cestovního ruchu:
24. března 2018 |
Výnos z cestovního ruchu v Egyptě, který je jedním z hlavních zdrojů v cizí měně, vzrostl ve
třetím čtvrtletí fiskálního roku 2018/2019 z 2,26 miliardy dolarů na 2,6 miliardy dolarů. Toto číslo však bylo v mezičtvrtletním srovnání nižší, neboť cestovní příjmy v říjnu až prosinci 2018 dosáhly 2,86 miliardy dolarů. Cestovní ruch by se měl podle odborníků i nadále zlepšovat, protože budou přibývat nové lety do Egypta, zejména z Evropy.
Nigérie, Egypt, Bangladéš i Polsko se staly líhněmi dolarových milionářů |
Turismus by ale v Egyptě mohl fungovat mnohem lépe, kdyby v posledních letech neutrpěl ztráty kvůli opakovaným teroristickým útokům na turisty i místní. Zatímco v roce 2010 měl Egypt 14 milionů návštěvníků, poté co teroristé v roce 2015 sestřelili ruské letadlo u letoviska Sharm el Sheikh (Šarm aš-Šajch) a zabili 224 lidí, klesl podle Světové banky počet na 5,3 milionu turistů. Od té doby se odvětví trochu zotavilo a v roce 2017 zemi navštívilo 8,3 milionu lidí.
Země se s terorismem sice snaží bojovat, podle odborníků ale nepoužívá ty nejlepší prostředky. Jak uvádí Organizace pro světový mír, po smrtelném útoku na mešitu v Sinai v únoru 2018, při kterém zemřelo více než 300 lidí, zahájila egyptská armáda rozsáhlou vojenskou kampaň proti podezřelým teroristickým skupinám. Podle BBC ale dochází ke zneužívání síly a kampaň je proto vyšetřována. Víc než užívání tvrdé síly odborníci zemi doporučují měkké techniky jako dodržování mezinárodních zákonů o lidských právech a diplomatické prostředky, jinak se může situace ještě zhoršit.
Reformy působily nátlak hlavně na Egypťany se středními a nižšími příjmy. Na druhou stranu vznikal větší počet pracovních míst a došlo k oživení reálných příjmů a celkových státních služeb.
„Nejdůležitější je, že Egypt potřebuje dynamický a zdravý soukromý sektor, který podnítí růst a zaměstnanost. Je potřeba podporovat malé podniky a investovat do inovací, finančního začleňování a odborného vzdělávání s cílem podpořit růst a udržitelný rozvoj. Pokud však porovnáte současné ekonomické výzvy Egypta s těmi, které byly před pěti lety, a zamyslíte se nad dalšími strukturálními ekonomickými a finančními výzvami rozvíjejících se trhů, je zřejmé, že ekonomiku Egypta čeká s větší pravděpodobností růst než kolaps,“ uzavírá El Dino.
