Spotřební daně z cigaret a tabáku, včetně zahřívaného, by měly stoupnout příští rok o zhruba deset procent. Rovněž spotřební daň lihu by měla stoupnout, a to zhruba o 13 procent. Zvýšit by se měla také daň z některých hazardních her. Vyplývá to z informací na vládních internetových stránkách. Materiál poslalo ministerstvo financí k připomínkám.
Změny, jejichž cílem je zvýšit příjmy veřejných rozpočtů, by měly platit podle plánů ministerstva od ledna 2020. Daňová zátěž u jedné krabičky cigaret by tak mohla podle informací ČTK od tabákových firem stoupnout o 12 až 13 korun. Veřejné rozpočty by podle propočtů úředníků měly změnami získat v letech 2020 a 2021 každoročně přes deset miliard korun.
Ministerstvo financí později doplnilo, že návrhem vyšlo vstříc požadavkům ministerstva zdravotnictví i národní koordinátorky pro protidrogovou politiku Jarmily Vedralové, dlouhodobě prosazujícím zvýšení sazeb spotřební daně u tabáku a lihu. „Během deseti let, během kterých se spotřební daň z lihu nezvyšovala, vzrostla průměrná mzda o 44,2 procenta, čímž došlo k významnému zvýšení dostupnosti tvrdého alkoholu. V případě spotřebních daní z cigaret a tabáku sice docházelo k průběžnému navyšování, nicméně jeho výše nebyla efektní z hlediska naplnění cíle snižování spotřeby tabákových výrobků,“ uvedl resort.
Tabákové firmy: černý trh bude mít žně
Navržené zvýšení spotřebních daní je podle tabákové společnosti Japan Tobacco International (JTI) extrémní a bezprecedentní, může vést k destabilizaci trhu. „Toto nynější skokové zvýšení cen cigaret vede k nárůstu černého trhu a ke zvýšení legálních nákupů tuzemských rezidentů v okolních zemích, které již nyní mají cenovou hladinu pod úrovní ČR,“ sdělil v reakci na návrh ministerstva financí mluvčí firmy Jiří Hauptmann. JTI podle něj podporuje zvyšování daně postupně, nikoliv skokově.
Na riziko poukázala i společnost Philip Morris. „Návrh ministerstva financí jsme zaznamenali a ještě ho analyzujeme. Je však zřejmé, že představuje velmi vysoký nárůst sazeb. Obáváme se proto, že může způsobit nárůst nelegálního obchodu s cigaretami,“ komentoval návrh člen představenstva Philip Morris Tomáš Korkoš.
„Při prudkém zvyšování cen cigaret je třeba počítat s poklesem množství legálně zdaněných cigaret, kdy výnos stoupá pomaleji, než roste sazba daně,“ uvedl Hauptmann. Mezi lety 2005 a 2008 podle něj stoupla minimální sazba daně z 0,94 Kč na cigaretu v roce 2005 na 1,92 Kč v roce 2008, tedy o 104 procent, zatímco výnos stoupl ve stejném období z 25,4 miliardy Kč na 37,5 miliardy Kč, tedy o 48 procent. „V roce 2008 došlo dokonce k meziročnímu poklesu inkasa daně,“ uvedl Hauptmann.
Podle něj už nyní v ČR černý trh roste, podíl nezdaněných cigaret dosahuje 9,6 procenta. Po odečtu cigaret legálně přivezených turisty se podle něj dá odhadnout na sedm procent.
Kolik by stát získal
U tabáku ke kouření by měla daň stoupnout o 224 korun na 2 460 korun za jeden kilogram tabáku včetně zahřívaného. Za jednu cigaretu by měla být minimální daň 2,9 koruny, nyní je 2,63 koruny. „Maximální celoroční dopad navrženého zvýšení na příjmy státního rozpočtu v roce 2020 činí 7,7 miliardy korun, v případě účinnosti změny sazeb od 1. února 2020 pak 6,8 miliardy korun. V roce 2021 se pak předpokládá maximální celoroční dopad 9,2 miliardy korun. Očekává se též, že možné zvýšení ceny tabákových výrobků povede k mírnému poklesu poptávky,“ uvedlo ministerstvo v materiálu.
U spotřební daně z lihu ministerstvo navrhuje zvýšení z 28 500 korun za jeden hektolitr etanolu na 32 250 korun. V případě pěstitelského pálení by sazba měla stoupnout na 16 200 korun z 14 300 korun. Státní rozpočet by tak měl příští rok získat navíc 0,9 miliardy korun a v roce 2021 o 1,1 miliardy korun. „Výpočet dopadu zahrnuje mírné snížení spotřeby,“ uvádí dokument. Naposledy stoupla spotřební dan u lihu podle ministerstva financí v roce 2010.
ODS je pro zvýšení, TOP 09 naopak proti
Opoziční ODS se zvýšením daní z lihu a tabáku souhlasí. Vláda by ale podle ní měla nabídnout snížení například daně z příjmu. TOP 09 pak se zvyšováním daní nesouhlasí a bude proti návrhu. Obě strany se shodují, že vládě docházejí peníze a snaží se je získat od daňových poplatníků.
„Se zvýšením daně z alkoholu a tabáku lze souhlasit. Současně musí dojít ke snížení daně z příjmu, aby se nezvyšovala daňová zátěž obyvatel. V této situaci je ale více než jasné, že k tomu vláda přistupuje proto, že jí docházejí peníze a ona se snaží díry v rozpočtu nějak vykrýt,“ uvedl předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura.
Předseda poslaneckého klubu TOP 09 Miroslav Kalousek uvedl, že v roce 2013 sliboval premiér Andrej Babiš (ANO), že ušetří v rozpočtu 200 miliard korun. „Neušetřil nic, výdaje naopak zvýšil od té doby o 350 miliard korun. Vláda rozhazuje dál a chybějící peníze chce vybrat zvyšováním daní. A tak pořád dokola. TOP 09 bude zásadně proti,“ uvedl.
Jak dál s hazardem
V případě hazardních her MF plánuje zvýšit sazbu u kurzových sázek, tombol, turnajů malého rozsahu a totalizátorových her, z 23 na 25 procent. U totalizátorové hry je výhra podmíněna uhodnutím sázkové příležitosti, tedy například sportovního výsledku nebo veřejné událost. U loterií, bing a živých her MF navrhuje růst z 23 procent na 30 procent.
V současnosti je sazba daně 23 procent pro všechny druhy hazardních her kromě technických a 35 procent pro technické hry. Daň pro technické hry MF nemění. „Navrhovaná změna zákona o dani z hazardních her rozděluje sazbu daně z hazardních her do tří úrovní podle škodlivosti jednotlivých hazardních her stejným způsobem, jako tak činil vládní návrh zákona o dani z hazardních her z roku 2015,“ uvádí materiál. Vládní podoba zdanění ovšem tehdy nebyla schválena.
Změny v pojišťovnictví
Změny dále počítají s tím, že by se změnila metoda tvorby a daňové uznatelnosti technických rezerv u pojišťoven. Nově by měly být daňově uznatelné i technické rezervy tvořené podle zákona o pojišťovnictví. Nová úprava tvorby a uznatelnosti technických rezerv bude podle dokumentu „stabilnější a odolnější vůči účelové úpravě výše technických rezerv“. Veřejné rozpočty by změnou měly získat jednorázově o 3,8 miliardy korun.
„Navrhovaná změna bude mít dopad na pojišťovny a zajišťovny působící na tuzemském trhu, u kterých dojde k jednorázovému zvýšení jejich daňového zatížení na začátku prvního zdaňovacího období, na které se nová právní úprava použije,“ uvedlo ministerstvo. Podle údajů ČNB působí v ČR 49 pojišťoven.
Novela rovněž rozšiřuje osvobození příjmů z podílu na zisku nově u krajů a státu. V současnosti jsou totiž osvobozeny příjmy ze zisku jen u firem, které spoluvlastní nebo vlastní obce a dobrovolné svazky obcí.
Norma také ruší osvobození zemního plynu používaného k výrobě tepla v domovních kotelnách od daně. Domovní kotelnou se rozumí decentralizovaný zdroj tepla umístěný v bytovém domě. Domovní kotelna může, kromě domu, ve kterém je umístěna, dodávat teplo i do jiných bytových domů. Zároveň ale podle MF zůstane možnost osvobození zemního plynu od daně pro výrobu tepla v domácnostech.
Předkládaná novela obsahuje změny zákona o daních z příjmu, o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, o dani z hazardních her, o spotřebních daních a o stabilizaci veřejných rozpočtů. „Zařazením těchto změn do jednoho právního předpisu se pro daňové subjekty zvyšuje přehlednost, neboť nejsou prováděny řadou samostatných zákonů, ale jsou obsaženy v návrhu jednoho právního předpisu,“ uvádí materiál.
Pojišťovny: trest za naši obezřetnost?
Změny v daňové uznatelnosti technických rezerv pojišťoven, které navrhuje ministerstvo financí, je podle pojišťoven trestem za jejich obezřetné chování. Podle údajů ČNB jich v České republice působí 49.
„České pojišťovny dlouhodobě vytvářely technické rezervy obezřetně nad povinnou minimální hranicí. Jsme překvapeni, že se stát rozhodl pojišťovny za toto obezřetné chování potrestat a preferuje jednorázový daňový výnos, kterým chce zatížit rezervy nad povinnou minimální hranicí,“ uvedl výkonný ředitel České asociace pojišťoven Jan Matoušek. Přitom klimatické změny, častější výskyt katastrofických škod nebo zvyšující se kybernetická rizika budou podle něj zvyšovat nároky na finanční vybavenost pojišťoven.
Technické rezervy pojišťoven jsou peníze klientů, které jsou připraveny pro výplatu budoucích škod. Ty mohou znamenat nutnost vynaložit mnohonásobně více peněz na pojistná plnění než běžně. K těmto rezervám akcionáři nemají přístup a nemohou z nich nijak čerpat či profitovat. Vyšší rezervy jsou v pojišťovnictví vždy ve prospěch klientů, jejich snižování vede ke snížení odolnosti sektoru, upozornil Matoušek.
„Za celou novodobou historii ČR pojišťovny nepotřebovaly žádnou státní pomoc, na rozdíl od jiných částí finančního trhu a také na rozdíl od pojišťoven v zahraničí,“ připomněl Matoušek. České pojišťovny navíc podle něj naprostou většinu svých technických rezerv investují v ČR. Jsou rovněž významným investorem do českých státních dluhopisů. „Mrzí nás, že i přes dřívější slib ministerstva, že s námi bude tento návrh konzultovat, takto neučinilo a o dopady navrhované změny se nijak nezajímalo,“ dodal Matoušek.
