Nedělní tragická nehoda v Etiopii, při které zahynulo všech 157 pasažérů, stála Boeing mnohé. Hodnota akcií firmy klesla během tří dní o 27 miliard dolarů, tedy 11 procent. Některé aerolinky také začaly zvažovat, že zruší své objednávky na stroje 737 MAX – podle webu Airliner Watch například Viet Jet, UTair nebo Lion Air.
Indonéský národní dopravce Garuda Indonesia pak ve čtvrtek sdělil agentuře Bloomberg, že odhlásil tu svou, na 50 letounů 737 MAX 8. „Po posledních událostech a zvýšeným obavám našich zákazníků jsme v letadla ztratili důvěru,“ řekl šéf tamních aerolinek I Gusti Ngurah Askhara Danadiputra. Je možné, že tento krok budou následovat i další.
Nevyřízené objednávky na letadla 737 MAX přitom podle odhadů investiční banky Goldman Sachs tvoří kolem třetiny celkových příjmů firmy v příštích pěti letech. Podle Airliner Watch pak údajně tvoří 80 procent všech objednávek, které firma momentálně má.
Svět uzemnil boeingy. Akcie americké firmy rychle padají |
Dvě podobné nehody za půl roku
Ke zrušení objednávek přiměla aerolinie především podobnost nedělní nehody s jinou, která se odehrála před pěti měsíci v Indonésii. Tehdy se (zjednodušeně řečeno) krátce po startu kvůli drobné závadě „zbláznil“ automatický vyrovnávací systém Boeingu 737 MAX společnosti Lion Air.
Protože si počítač myslel, že letoun nemá dostatečnou rychlost, sklopil ho čumákem k zemi. Kdyby takové potíže nastaly ve větší letové výšce, posádka by problém nejspíš zvládla. Chvíli po vzletu však měla na reakci jen několik sekund (větší podrobnosti včetně technických detailů naleznete v tomto článku). Tehdy zahynulo 189 lidí.
Podle všech momentálně dostupných informací (např. předběžných nálezů z místa havárie) je vysoce pravděpodobné, že se letadlu Ethiopian Airlines stalo totéž. Některá zahraniční média pak, v čele s agenturou Bloomberg, považují tuto variantu za „téměř jistou“.
Aerolinie zvažují žádost o odškodnění
Problémy Boeingu však nekončí jen u možného zrušení objednávek na letouny 737 MAX a ztráty důvěry v jeho značku. Tyto stroje v návaznosti na havárii nesmějí od úterý ve většině zemí světa létat a aerolinky tak musejí hledat provizorní řešení.
Kvůli tomu se jim samozřejmě zvyšují náklady. Začínají tak uvažovat o tom, že by po Boeingu požadovaly odškodnění. „Zvažujeme všechny právní kroky,“ říká Vladimíra Dufková, mluvčí českých aerolinek Smartwings. Jejich dceřinou společností jsou České aerolinie. „Kompenzace budou otázkou jednání s Boeingem,“ dodává.
Dopravce Norwegian Air po americké firmě již kompenzace požadovat začal. Vlastní 8 letadel 737 MAX, a dalších 100 jich má objednaných, informuje CNN. „Je jasné, že náklady na dočasné zaparkování těchto nových letadel nebudeme platit my,“ napsal šéf aerolinek Bjørn Kjos v dopise zákazníkům.
„Účet pošleme těm, kdo to letadlo vyrobili,“ dodal. Kolik peněz požaduje však firma nechtěla médiím sdělit.
Už to bylo horší
„Největším problémem pro Boeing teď bude ztráta reputace,“ říká analytik Richard Aboulafia. Firma ale podle něj zažila i horší krize. V roce 2013 například nesměly kvůli problémům s lithiovými bateriemi tři měsíce létat 787 Dreamlinery. „Tehdy to pro ně bylo děsivější,“ tvrdí Aboulafia. „Ze začátku nevěděli, jak to vyřešit, a následky takové situace by byly devastující,“ dodává.
Potíže s novými letadly měla firma už v šedesátých letech, upozorňuje CNN. Tehdy během tří let spadly čtyři nové letouny 727. Problémem však byl nedostatečný trénink pilotů. Ti nebyli zvyklí na to, jakým způsobem byly na letadle rozloženy jeho tři motory.
„Zdálo se, že se z toho nikdy nedostanou. Cestovky říkaly lidem, ať létají s čímkoliv, jen ne se 727,“ uvádí analytik Cai Von Rumohr. „Nakonec se letoun vrátil na výsluní a stalo se z něj jedno z nejúspěšnějších letadel firmy,“ dodává.
Banka Barclays v nejhorším scénáři očekává, že incident celkově odsaje z cash flow firmy 750 milionů až 1 miliardu dolarů (cca 17 miliard až 22,6 miliardy korun) měsíčně. Tento odhad počítá s úplným zastavení dodávek a plateb za ně v příštím roce, a také s finančními sankcemi ze strany aerolinek, využívajících stroje 737 MAX, jimž by mohla situace způsobit kapacitní problémy.
13. března 2019 |
